Rikša a Evropan

Rikša a Evropan

Rikš valem ubývá, stávají se stále více turistickou atrakcí. Je ale stále hodně míst, kde se běžně používají.

 

Ze začátku jsem měl veliké psychické zábrany si najmout rikšu. To mám sedět jak paša a chudák za mnou bude šlapat? Přece jsme lidé. Sice někteří jsou bohatší a někteří chudší, ale toto přece není o bohatství, to je o cti. Určitém respektu k druhým. Přece nemohu takto chudáka využívat, zneužívat jeho chudoby.

Podobnou situaci jsem prožíval před řadou let v Turecku. Všude plno čističů bot a v židličkách uvelebení manažeři v saku poklidně si čtoucí noviny a chudák jim pucoval boty. Já jsem se díval na ty frajírky v sáčku s pohrdáním.

 

Tento názor mně ale jednou radikálně změnil zážitek v jednom malém čínském městě.

Procházíme s kamarádem vedle čističek bot a protože jsme byli daleko široko jediní bílí, vrhly se na nás jak kobylky. Přece se nenecháme jako pašové čistit boty, navíc jsme měli čisté tenisky.

Zachránilo nás až auto, kam jsme se před davem schovali. Nakonec nás provázely, sice pro nás nesrozumitelnými, ale zcela jistě velmi hrubými nadávkami.

My jsme těm chuděrám nepomohli, my jsme jim nenechali vydělat. Ony navíc nežebraly.

 

Náš zvyk je, že si vše děláme sami. Už táta mne učil, že boty si mám čistit vždy sám. Přestože mně dal spoustu dobrých rad, v tomto s ním nesouhlasím. Omlouvám ho tím, že neviděl svět, jako jsem měl možnost ho poznat já. Neumíme nebo nechceme se dělit s chudšími. Proč si kupovat hotový čaj, kávu, když si jí mohu uvařit sám? Jděte se podívat do Sapy v Libuši a uvidíte mezi stánkaři roznačeše kávy, čaje. Stejně na tureckých tržnicích. Ti stánkaři přece nejsou bohatí, mohli by mít vzadu varnou konvici. V Turecku jsem také viděl chudáky stát na ulici s osobní váhou nabízet zvážení. Jakého Čecha napadne se nechat zvážit na ulici?

 

Také mne někdy zaráží neskrývaná radost turisty, když smlouvá na trhu u chudáka nějaký suvenýr "až na krev". Přitom ten samý turista v restauraci nechá spropitné několikanásbně vyšší.  Bohatému dá ještě více a chudákovi nepomůže.  

 

Pro mne je z toho jednoznačný závěr. Nechme se zvážit, najměme si rikšu, nechme si vyčistit boty. Že nejsme na to dost bohatí? Ale jsme. Protože jsme výrazně bohatší nežli ten chudák rikšák.

-------------

S tím přímo souvisí i nelogické reklamy typu "nekupujme trička za 1 EUR", které v nelidských podmínkách chudáci, často i děti, vyrábějí v manufakturách v Bangladéši, Vietnamu, Kambodži,...  

Samozřejmě, že by měli mít lepší pracovní podmínky. Ale tím, že jim vezmeme práci, jim nepomůžeme.  

V manufakturách jsou, protože se mají lepší jako se měli dříve, pomáhá jim to přežít. . . Navíc, pokud by nyní dostali ihned více, vznikne větší rozdíl mezi vesnicí a stáhnou se k továrnám, vzniknou slumy, zničí se jejich zemědělství. Čím výhodnější je výroba v těchto zemích pro investory, tím více se zvedne jejich ekonomika, tím následně stoupnou jejich mzdy.  Neunguje to ale obráceně. 

Tyto továrny jim pomohou více jako zbraně.  Mimochodem, mimo téma, všiml jsem si techniky na silnicích, auta, stroje, vše z Japonska, Koreje, Číny,  Ale vojenská letadla, veškeré vybavení armády. je výhradně z Ruska (SSSR)  Třetímu světu pomáhají peníze, byznys, ne revoluce.