Kdy jsou nejhezčí rýžová pole a něco o rýži ve Vietnamu. Významný rozdíl mezi Cơm a Cốm.

Kdy jsou nejhezčí rýžová pole a něco o rýži ve Vietnamu. Významný rozdíl mezi Cơm a Cốm.

Ve Vietnamu se  jídlu říká rýže. 

Nechci zde rozepisovat podrobně vše o pěstování rýže, ale cíleně, na co by se měl turista zaměřit, co může vidět a zažít. Kde může vidět nejhezčí polička. 

Související - Vietnamci v kuchyni    Do Vietnamu jezd ím z hubnout     Jídlo ve Vietnamu

 

Rýžová pole jsou pro nás jedním z největších lákadel při cestě do Vietnamu. 

Pro nás je to plodina známá pouze z talíře a řada z nás si jí nedovede přestavit na poli. Jak se sází, jak se sklízí.  Ve Vietnamu se jí rýže pořád, ráno, v poledne, večer a na většině území Vietnamu není dne bez rýže. Ne náhodou mají také Vietnamci stejné slovo pro vařenou rýži i všeobecně pro jídlo: Cơm


Rýže kompletně ovlivnila život v Asii, ale také zcela přeměnila ráz krajiny. Nekonečné „zubaté“ kopce bychom mohli považovat za ekologickou katastrofu, ale zde to vnímáme jako krásu.

 

Kde a jaká rýže. 

Ve Vietnamu uvidíte dva druhy rýže. Převládá rýže setá. Ta je udržována celé vegetační období zaplavená. Na severu Vietnamu ve výškách nad 2000 m se pěstuje rýže horská, bez závlahy a má delší vegetační období. Na rozdíl rýže seté se spokojí s horší půdou, má také nižší výnosy a na jídlo není tak oblíbená. Vedle toho jsou i další druhy rýže, včetně rýže černé, ale ty nemají již zásadní vliv na Vietnam. 

Je to plodina monokulturní, pěstuje se každoročně na stejném poli bez střídání plodin. Aby to bylo možné, je potřeba neustále políčka kontrolovat i v průběhu vegetace, odstraňovat nemocné rostliny a maximálně používat organická hnojiva. 

Na jihu jsou tři sklizně, na severu dvě a výše v horách pouze jedna.

 

Co můžete vidět. Jak se rýže pěstuje.

Nejprve se pole zorá a uvláčí s vodním buvolem. To dělají většinou muži, ale ženy vůbec nejsou vyjímkou.  Stále více se rozšiřují traktůrky, na jihu už téměř výhradně. Opraví se hráze, zavodňovací kanály a zavodňovací systémy. V některých oblastech se stále používají zavlačovací kola z bambusu. V místech, kde je více sklizní, se již před sklizní vyčlení malinká políčka, kde se sazeničky předpěstují ve fóliovníku, aby se stihlo více sklizní.  Sází se do řádků, prakticky výhradně ručně, většinou po třech sazeničkách. Zde zase nastupují ženy, i když i zde zase nejsou vyjímkou muži. Po dobu vegetace se velmi pečlivě systémem kanálů udržuje správná hladina vody, která má na růst velký vliv.  Sklizně se účastní všichni, muži i ženy. Seče se ručně, rýže svazuje do snopů a obvykle přímo na poli mlátí. Mlátí se ručně tlučením o bedýnky nebo asfaltovou silnici. Používají se také už jednoduché šlapací mlátičky.  Zbytek slámy se na poli přímo pálí. Zrno od plev se tradičně separuje vysypáváním za mírného větru rýže z ošatek do plachty.  Někde je možné opět už vidět techniku i v jednoduché podobě, například elektrického větráku. 

 

Kdy jsou rýžová políčka nejkrásnější.

V oblasti NghiaLo (typicky severní Vietnam) se prvně seje rýže už koncem ledna, v únoru a sklízí se v květnu.  Znovu se seje v červnu a sklízí v září. Výše, v oblasti MuCangChai, je pouze jedna úroda. Seje se v květnu, červnu a sklízí se koncem září, začátkem října. 

Při cestě severním Vietnamem ale uvidíte velké rozdíly. I během jednoho dne můžete vidět orání, setí i sklízení. 

Toto je ještě více patrné na jihu, kde jsou sklizně tři. Zde již nelze napsat přibližné doby. Můžete vidět jak na poli jeden sklízí a vedle soused orá. 

Kdy jsou pole nejkrásnější? Někdo říká v každou dobu. Protože vidět například neosázená políčka s orajícími buvoly s hladinami třpytícími se ve slunečním světle, je opravdový zážitek.  Ale zaručený dojem udělají políčka těsně před sklizní, kdy jsou ale ještě zelená. Jet koncem září přes NghiaLo do MuCang Chai nemá chybu. 

 

Kam za rýžovými poli.

Terasovitá políčka jsou na severu v horách prakticky všude. Nejvyhlášenější oblastí je MuCangChai. V Mu Cang Chai jsou pole tak rozlehlá, že když vylezete na nejvyšší kopec a rozhlédnete se, kam oko dohlédne, vidíte jenom zubaté kopce. Políčka (terasy) jsou i na velmi prudkých svazích. A vzhledem k nepřístupnému terénu se zde k orání používají výhradně buvoli. Sklízení rýže je ruční, seče se srpy. V této době je obvykle na poličkách už málo vody.  Srpy mají malinké zuby. Dobré je jet po silnici přes NghiaLo do MuCang Chai. Cestou zastavovat, sjet ze silnice na cesty a budete mít neskutečné zážitky 

Horská rýže se pěstuje především na sever od Ha Ginag. Okolo Sapy je možné se setkal o oběma druhy rýže.  Políčka s horskou rýží jsou vzhledově pro nás méně zajímavá. Vysoko v horách také převládá kukuřice. 

Největší zásobárnou rýže je delta Mekongu, kde jsou obrovské lány rýže. Zde se již orá prakticky výhradně s malými traktůrky. Sklízí ale stále většinou ručně.  Tato oblast je  samozřejmě také zajímavá. Zde je ale ve srovnání se severem produktivita tak vysoká, že dříve nebo později pěstování rýže v horách zanikne.  

 

Jenom nekoukat

Velkou nevýhodou baťůžkářů je jejich způsob dopravy. Jezdí co nejlevněji, tzn. autobusy, místní dopravou, od města k městu. Ale ve městech nejsou vesnice ani políčka. Nejlepší je do daného města dojet, tam si půjčit mopedy a vyrazit. Nebo celou cestu jet autem nebo na mopedech. Jedině tak můžete odbočit a zastavit.

Ale to je stále jenom koukání. Skutečný zážitek budete mít, když budete mít ve Vietnamu kamaráda nebo si najmete vietnamského průvodce a on vás na pole vezme. Nejenom se spoustu zajímavosti dozvíte, ale před zasetím vám dá do rukou opratě vodního buvola, vy si vyhrnete nohavice a „zaoráte si bahno“ . Pak vám dá do rukou svazečky předpěstované rýže a vy pěkně po třech sazeničkách je začněte zapichovat do rovných řádků.  A pak počkáte až rýže vyroste a srpem jí začnete sekat, sbírat usečené rostliny a o hranu bedýnek mlátit, zvedat nad hlavu a prosívat, abyste zbavili zrno plev. A nakonec vše, co na poli zbyde, zapálíte. Trochu popela z rýžové slámy použijete v pagodě, kde popel nasypete do keramických misek, do kterých se zapichují vonné tyčinky. Mimochodem víte, že tento popel koupíte i v pražské Sapě na Libuši? Když jsem ho tam kupoval, Vietnamec se chytl za hlavu, co jsem za exota.  

 

Rýžový „burčák“

Těsně před sklizní je populární rýžový „burčák“ . Slovo burčák v souvislosti s rýží je čistě můj výmysl. Správně je to zelená rýže (vietnamsky cốm), která se jí jako pochoutka před normální sklizní. Ještě zelená rýže se pouze malinko spaří a následně roztluče v primitivních hmoždířích a takto prakticky syrová jí. Skladovat se nedá, má se sníst do 24 hodin. Pro znalce vietnamštiny prosím nezaměňovat  „cốm“ s „cơm“. Cơm  je totiž něco zcela jiného, jak již bylo uvedeno v úvodu, je to normální už uvařená bílá rýže.

V době „burčáku“ je vidět u silnice QL32 vedoucí do hor u cesty mnoho žen, prodávající takto rozdrcenou rýži, někde jsou u cesty vidět tyto buchary. Cốm je specialita výhradně na severu, na jihu často ani neví, co to je. A proto severovietnamci cestující na jih jí vozí jako zajímavý dárek. 

 
 

Slovníček

lúa – rostlinky rýže

thóc – neočištěná rýže

gạo – očištěná rýže

cơm – uvařená rýže a všeobecný název pro jídlo

cốm – zelená rýže

 

Pro zajímavost: Nejrozšířenější plodiny na světě 

1. místo – RÝŽE

2. místo – SOJA

3. místo – PŠENICE

4. místo – BRAMBORY

5. místo – KUKUŘICE

 

Zajímavé odkazy:

https://www.vietworldkitchen.com/blog/2009/04/vietnamese-young-green-rice-com.html

https://www.youtube.com/watch?v=x8lOpge87oQ

 
Pokud se vám příspěvek líbil, uděláte mi radost když budete sdílet, lajknete. Alespoň budu mít radost, že jsem zde nevypotil něco zbytečně. 
Líbil se vám článek? Jestli ano a chcete udělat radost, sdílejte , lajkujte. Alespoň budu vědět, že jsem to nevyplodil zbytečně. Rýžová pole, kde jsou nejhezčí, něco o rýži ve Vietnamu. Významný rozdíl mezi Cơm a Cốm.
 
Nechci zde rozepisovat podrobně vše o pěstování rýže, ale cíleně, na co by se měl turista zaměřit, co může vidět a zažít. Kde může vidět nejhezčí polička.
Rýžová pole jsou pro nás jedním s největších lákadel při cestě do Vietnamu. Pro nás je to plodina známá pouze z talíře a řada z nás si jí nedovede přestavit na poli. Jak se sází, jak se sklízí.  Ve Vietnamu se jí rýže pořád, ráno, v poledne, večer a na většině území Vietnamu není dne bez rýže. 
Rýže kompletně ovlivnila život v Asii, ale také zcela přeměnila ráz krajiny. Nekonečné „zubaté“ kopce bychom mohli považovat za ekologickou katastrofu, ale zde se rýže pěstuje již téměř 5000 let.
 
Kde a jaká rýže 
Ve Vietnamu uvidíte dva druhy rýže. Převládá rýže setá. Ta je udržována celé vegetační období zaplavená. Na severu Vietnamu ve výškách nad 2000 m se pěstuje rýže horská, bez závlahy a má delší vegetační období. Na rozdíl rýže seté se spokojí s horší půdou, má ale také nižší výnosy a na jídlo není tak oblíbená. Vedle toho jsou i další rýže, včetně rýže černé, ale ty nemají již zásadní vliv na Vietnam. 
Je to plodina monokulturní, pěstuje se každoročně na stejném poli.
Ve Vietnamu se rýže pěstuje stále na jednom pozemku bez střídání plodin. Aby to bylo možné, je potřeba neustále políčka kontrolovat i v průběhu vegetace, odstraňovat nemocné rostliny, maximálně používat organická hnojiva. 
Na jihu jsou tři sklizně, na severu dvě a výše v horách pouze jedna.
 
Co můžete vidět. Jak se rýže pěstuje
Nejprve se pole zorá a uvláčí s vodním buvolem. To dělají většinou muži, ale ženy vůbec nejsou vyjímkou.  Stále více se rozšiřují traktůrky, na jihu už téměř výhradně. Opraví se hráze, zavodňovací kanály a zavodňovací systémy. V některých oblastech se stále používají zavlačovací kola z bambusu. V místech, kde je více sklizní, je již před sklizní vyčlení malinká políčka, kde se sazeničky předpěstují ve fóliovníku, aby se stihlo více sklizní.  Sází se do řádků, prakticky výhradně ručně, většinou po třech sazeničkách. Zde zase nastupují ženy, i když i zde zase nejsou vyjímkou muži. Po dobu vegetace se velmi pečlivě systémem kanálů udržuje správná hladina vody, která má na růst velký vliv.  Sklizně se účastní všichni, muži i ženy. Seče se ručně, rýže svazuje do snopů a obvykle přímo na poli mlátí. Mlátí se ručně tlučením o bedýnky nebo asfaltovou silnici. Používají se také už jednoduché šlapací mlátičky.  Zbytek slámy se na poli přímo pálí. Zrno od plev se tradičně provádí vysypáváním za mírného větru rýže z ošatek do plachty.  Někde je možné opět už vidět techniku i v jednoduché podobě, například elektrického větráku. 
 
Jenom nekoukat
Velkou nevýhodou baťůžkářů je jejich způsob dopravy. Jezdí co nejlevněji, tzn. autobusy, místní dopravou, od města k městu. Ale ve městech nejsou vesnice ani políčka. Nejlepší je do daného města dojet, tam si půjčit mopedy a vyrazit. Nebo celou cestu jet autem nebo na mopedech. Jedině tak můžete odbočit a zastavit.
Ale to je stále jenom koukání. Skutečný zážitek budete mít, když budete mít ve Vietnamu kamaráda nebo si najmete vietnamského průvodce a on vás na pole vezme. Nejenom se spoustu zajímavosti dozvíte, ale před zasetím vám dá do rukou opratě vodního buvola, vy si vyhrnete nohavice a „zaoráte si bahno“ . Pak vám dá do rukou svazečky předpěstované rýže a vy pěkně po třech sazeničkách je začněte zapichovat do rovných řádků.  A pak počkáte až rýže vyroste a srpem jí začnete sekat, sbírat usečené rostliny a o hranu bedýnek mlátit, zvedat nad hlavu a prosívat, abyste zbavili zrno plev. A nakonec vše, co na poli zbyde, zapálíte. Trochu popela z rýžové slámy použijete v pagodě, kde popel nasypete   do keramických misek, do kterých se zapichují vonné tyčinky. Mimochodem víte, že tento popel koupíte i v pražské Sapě na Libuši? Když jsem ho tam kupoval, Vietnamec se chytl za hlavu, co jsem za exota.  
 
Rýžový „burčák“
Těsně před sklizní je populární rýžový „burčák“ . Slovo burčák v souvislosti s rýží je čistě můj výmysl. Správně je to zelená rýže (vietnamsky cốm), která se jí jako pochoutka před normální sklizní. Ještě zelená rýže se roztluče v primitivních hmoždířích a takto syrová jí. Skladovat se nedá. Pro znalce vietnamštiny prosím nezaměňovat  „cốm“ s „cơm“. Cơm  je totiž něco zcela jiného, je to normální bílá rýže, ale už uvařená.
V době „burčáku“ je vidět u silnice QL32 vedoucí do hor u cesty mnoho žen, prodávající takto rozdrcenou rýži, někde jsou u cesty vidět tyto buchary. Cốm je specialita výhradně na severu, na jihu často ani neví, co to je. 
 
Kdy jsou rýžová políčka nejkrásnější
V oblasti NghiaLo (typicky severní Vietnam) s prvně seje rýže koncem ledna, v únoru a sklízí se v květnu.  Znovu se seje v červnu a sklízí v září. Výše, v oblasti MuCangChai, je pouze jedna úroda. Seje se v květnu, červnu a sklízí se koncem září, začátkem října. 
Při cestě severním Vietnamem ale uvidíte velké rozdíly. I během jednoho dne můžete vidět orání, setí i sklízení. 
Toto je ještě více patrné na jihu, kde jsou sklizně tři. Zde již nelze napsat přibližné doby. Můžete vidět jak na poli jeden sklízí a vedle druhý orá. 
 
Kdy jsou nejkrásnější? Někdo říká v každou dobu. Protože vidět například neosázená políčka s orajícími buvoly s hladinami třpytícími se se ve slunečném světle, je opravdový zážitek.  Ale zaručený dojem udělají políčka těsně před sklizní, kdy jsou ale ještě zelená. Jet koncem září přes NghiaLo do MuCang Chai nemá chybu. 
 
 
Kam za rýžovými poli
Terasovitá políčka jsou na severu v horách prakticky všude. Nejvyhlášenější oblastí je MuCangChai, ale s terasovitými poličkami se setkáte prakticky všude v horách. V Mu Cang Chai jsou ale pole tak rozlehlá, že když vylezete na nejvyšší kopec a rozhlédnete se, vidíte kam oko dohlédne, jenom zubaté kopce. Políčka (terasy) jsou i na velmi prudkých svazích. A vzhledem k nepřístupnému terénu se zde používají výhradně buvoli. Sklízení rýže je výhradně ruční, seče se srpy. V této době je obvykle na poličkách už málo vody.  Srpy mají malinké zuby. Dobré je jet po slinici přes NghiaLo do MuCang Chai. Cestou zastavovat, sjet ze silnice na cesty a budete mít neskutečné zážitky 
Horská rýže se pěstuje především na sever od Ha Ginag. Okolo sapy je možné se setkal o oběma druhy rýže .  Políčka s horskou rýží jsou vzhledově pro nás méně zajímavá. Vysoko v horách také převládá kukuřice. 
Největší zásobárnou rýže je delta Mekongu, kde jsou obrovské lány rýže. Zde se již orá prakticky výhradně s malými traktůrky. Sklízí ale stále většinou ručně.  Tato oblast je  samozřejmě také zajímavá 
 
Terminologie Tak 
lúa – rostlinky rýže
thóc – neočištěná rýže
gạo – očištěná rýže
cơm – uvařená rýže
cốm – zelená rýže
 
Pro zajímavost: Nejrozšířenější plodiny na světě 
1. místo – RÝŽE
2. místo – SOJA
3. místo – PŠENICE
4. místo – BRAMBORY
5. místo – KUKUŘICE
Zajímavé odkazy:
https://www.vietworldkitchen.com/blog/2009/04/vietnamese-young-green-rice-com.html
http://xinchaovietnam.org/a-glance-at-vietnamese-folk-painting-the-art-of-life/
https://en.wikipedia.org/wiki/C%E1%BB%91m
https://www.youtube.com/watch?v=x8lOpge87oQ
 
Líbil se vám článek? Jestli ano a chcete udělat radost, sdílejte , lajkujte. Alespoň budu vědět, že jsem to nevyplodil zbytečně.