Část pátá

08.07.2018 10:00

23 den Válení u vody den

Přestože bychom měli vyrazit dále, rozhodli jsem se opět den zůstat. Do konce dovolené máme ještě dost dní, nechceme je strávit všechny v MuiNe, které je naším posledním cílem.

Vlastně jsem se celý den jenom koupali.  Odtud jsem si ale přivezl vzpomínku. Při  plavání mně napadla nějaká agresivní žahavka, ne obyčejná meduza. Ještě po dvou měsících, co píši tyto zápisky, mne ruka na několika místech krvácí a kde budu mít již jizvy nadosmrti.

 24 den cesta do MuiNe

Dopoledne jsem vyrazili na poslední úsek po podél pobřeží, do MuiNe. Toto místo jsem navštívil již před několika lety a měl jsem z návštěvy rozporuplné pocity. Na jednu stranu jsem zde viděl krásné vesnice, pochutnal na vynikající langustě, na druhé straně všude ruské nápisy. 

 

Cestou jsme zastavili  v  Phu Thuy v opravně rybářských lodí . Vždy velmi rád navštěvuji místa, kde se něco dělá, pěstuje, vyrábí, opravuje.

Musím napsat, že mne MuiNe velmi příjemně překvapilo.  Hlavně ve vlastním městečku rusové prakticky nejsou, jsou uzavřeni v resortech. A to těch lepších, jezdí sem ti bohatí. A jsou naštěstí dále od městečka, zcela izolováni. Ubytovali jsme se na jihozápadní straně od poloostrova, kde jsou malé hotýlky za přístupnou cenu. Pláž sice není nijak luxusní, ale je zde klid. Hlavně je blízko ranního trhu na pláži. Je těsně u poloostrova a jednoznačně ho považuji za nejlepší zajímavost z MuiNe. Tam jsme si koupili dvě malé langusty a na místě nám je uvařili. Proti langustě, kterou jsem zde měl před několika lety, mne ale tentokrát nijak moc nezaujala.

25 – 28 den MuiNe

V Mui Ne jsme strávili celkem tři celé dny, 4 noci. Nejdelší doba na jednom místě na celé naší cestě.  Většinu času jsme ale nevěnovali koupání, ale různým výletům. Vedle denní návštěvy trhu na pláži to byla návštěva red canyon, fairy tale stream, sáňkování na pláži a i jsme zajeli na sever od MuiNe, kde jsem se projeli na dunách na čtyřkolkách. 

Nejvíce jsem si užívali seafood (nějak jsem výraz dary moře nevstřebal)  Každé ráno půl kila nebo kilo krevet, večer škeble, přes den mixdrink ,... Jednu noc byla strašná buřina, raní trh na pláži byl zcela rozmetán, z velké části odplaven. V 8 hodin tam byla ale již zase život jako by se nic nestalo.

 

29 den   Cesta zpět

Vyrazili jsme na dlouhou, 190 km cestu směr Saigon. Velku část po dálnici AH1, je to někdy o ústa. Hlavně náklaďáky a autobusy. Protože silnice (ono slovo dálnice je trochu nadnesené) má ve středu barieru, je běžné že skútry, motory na kratší vzdálenosti jezdí v protisměru. Ale někdy i auta, náklaďáky dokonce i autobus. Cestu jsme ale absolvovali bez problému, zastavili se na kaučukových plantážích a hlavně se cestou užívali dračího ovoce. Ubytovali jsme se na severovýchodě od Saigonu v městečku Bien Hoa.

30 den Tunely 

Zajeli jsem se podívat na pozůstatky války tunely  CuChi. Vždy jsem se těmto válečným artefaktům vyhýbal, hlavně, že ve Vietnamu není možno dostat skutečně relevantní informace. Jsou prezentovány  jednoznačně z pozice vítězů. I když i slovo vítěz je tendenční, protože Vietnamci nad Američany nezvítězili. Američané prostě odešli. Například se všude píše ve Vietnamu, že válka s Američany skončila v roce 1975, ale to už Američané byly dva roky doma. Samozřejmě nemůžeme  zpochybnit strašná utrpení, kterým tato válka Vietnamcům přinesla.

Američané, aby viděli vietnamské vojáky,  chemicky s Orange Agent zlikvidovali veškerý porost hlavně na místech přesunu a bojů. A Vietnamci se přesunuli pod zem. Vykopali nekonečné tunely kde se bezpečně pohybovali.

Při prohlídce ale zajmou pasti na lidi. Vypadají jako na tygry, jenom že jsou na lidi. Bodáky v jámách,.. byla to strašná válka. Brutalita byla odplácena brutalitou. Součástí prohlídky byl film, tak trochu politická masáž.  Odpoledně jsme se vrátili zpět do Saigonu. Cestu na motorce k tunelům ze Saigonu moc nedoporučuji, lepší je koupit si výlet autobusem tzn s dopravou. Cesta je po hlavní silnici plné mopedů, docela to je o ústa. Veřejnou dopravou také moc nedoporučuji, musí se jít daleko pěšky a je to na celý den. Jinak na půl dne. 

31 den Poslední nakupovací den. 

Vrátili  jsme skútr a probírali zážitky uplynulého měsíce 

Domu jsem přivezl kokosové ořechy, mango .. a hlavně obrovské množství dojmů. .

Já do Prahy, kamarád do Hanoje

 

K O N E C 

 

18 různých hotelů  

1 noc na lodi

9 přívozů

2100 km na skútru

390 km lodí na moři 

Kdyby se náíhodou našel někdo, kdo to dočetl až sem, skláním mu poklonu a prosím klikněte na like. Alespoň trochu radosti.  

 
23 den Válení u vody den
 
Přestože bychom měli vyrazit dále, rozhodli jsem se opět den zůstat. Do konce dovolené máme ještě dost dní, nechceme je strávit všechny v MuiNe, které je naším posledním cílem.
 
Vlastně jsem se celý den jenom koupali.  Odtud jsem si ale přivezl vzpomínku. Při  plavání mně napadla nějaká agresivní žahavka, ne obyčejná meduza. Ještě po dvou měsících, co píši tyto zápisky, mne ruka na několika místech krvácí a kde budu mít již jizvy nadosmrti.
 
 24 den cesta do MuiNe
Dopoledne jsem vyrazili na poslední úsek po podél pobřeží, do MuiNe. Toto místo jsem navštívil již před několika lety a měl jsem z návštěvy rozporuplné pocity. Na jednu stranu jsem zde viděl krásné vesnice, pochutnal na vynikající langustě, na druhé straně všude ruské nápisy. 
 
Cestou jsme zastavili  v  Phu Thuy v opravně rybářských lodí . Vždy velmi rád navštěvuji místa, kde se něco dělá, pěstuje, vyrábí, opravuje.
Musím napsat, že mne MuiNe velmi příjemně překvapilo.  Hlavně ve vlastním městečku rusové prakticky nejsou, jsou uzavřeni v resortech. A to těch lepších, jezdí sem ti bohatí. A jsou naštěstí dále od městečka, zcela izolováni. Ubytovali jsme se na jihozápadní straně od poloostrova, kde jsou malé hotýlky za přístupnou cenu. Pláž sice není nijak luxusní, ale je zde klid. Hlavně je blízko ranního trhu na pláži. Je těsně u poloostrova a jednoznačně ho považuji za nejlepší zajímavost z MuiNe. Tam jsme si koupili dvě malé langusty a na místě nám je uvařili. Proti langustě, kterou jsem zde měl před několika lety, mne ale tentokrát nijak moc nezaujala.
 
25 – 28 den MuiNe
V Mui Ne jsme strávili celkem tři celé dny, 4 noci. Nejdelší doba na jednom místě na celé naší cestě.  Většinu času jsme ale nevěnovali koupání, ale různým výletům. Vedle denní návštěvy trhu na pláži to byla návštěva red canyon, fairy tale stream, sáňkování na pláži a i jsme zajeli na sever od MuiNe, kde jsem se projeli na dunách na čtyřkolkách. 
Nejvíce jsem si užívali seafood (nějak jsem výraz dary moře nevstřebal)  Každé ráno půl kila nebo kilo krevet, večer škeble, přes den mixdrink ,... Jednu noc byla strašná buřina, raní trh na pláži byl zcela rozmetán, z velké části odplaven. V 8 hodin tam byla ale již zase život jako by se nic nestalo. 
 
29 den   Cesta zpět
Vyrazili jsme na dlouhou, 190 km cestu směr Saigon. Velku část po dálnici AH1, je to někdy o ústa. Hlavně náklaďáky a autobusy. Protože silnice (ono slovo dálnice je trochu nadnesené) má ve středu barieru, je běžné že skútry, motory na kratší vzdálenosti jezdí v protisměru. Ale někdy i auta, náklaďáky dokonce i autobus. Cestu jsme ale absolvovali bez problému, zastavili se na kaučukových plantážích a hlavně se cestou užívali dračího ovoce. Ubytovali jsme se na severovýchodě od Saigonu v městečku Bien Hoa.
 
30 den Tunely 
Zajeli jsem se podívat na pozůstatky války tunely  CuChi. Vždy jsem se těmto válečným artefaktům vyhýbal, hlavně, že ve Vietnamu není možno dostat skutečně relevantní informace. Jsou prezentovány  jednoznačně z pozice vítězů. I když i slovo vítěz je tendenční, protože Vietnamci nad Američany nezvítězili. Američané prostě odešli. Například se všude píše ve Vietnamu, že válka s Američany skončila v roce 1975, ale to už Američané byly dva roky doma. Samozřejmě nemůžeme  zpochybnit strašná utrpení, kterým tato válka Vietnamcům přinesla.
Američané, aby viděli vietnamské vojáky,  chemicky s Orange Agent zlikvidovali veškerý porost hlavně na místech přesunu a bojů. A Vietnamci se přesunuli pod zem. Vykopali nekonečné tunely kde se bezpečně pohybovali.
 
Při prohlídce ale zajmou pasti na lidi. Vypadají jako na tygry, jenom že jsou na lidi. Bodáky v jámách,.. byla to strašná válka. Brutalita byla odplácena brutalitou. Součástí prohlídky byl film, tak trochu politická masáž.  Odpoledně jsme se vrátili zpět do Saigonu. Cestu na motorce k tunelům ze Saigonu moc nedoporučuji, lepší je koupit si výlet autobusem tzn s dopravou. Cesta je po hlavní silnici plné mopedů, docela to je o ústa. Veřejnou dopravou také moc nedoporučuji, musí se jít daleko pěšky a je to na celý den. Jinak na půl dne. 
 
 
31 den Poslední nakupovací den. Vrátili  jsme skútr a probírali zážitky uplynulého měsíce 
Domu jsem přivezl kokosové ořechy, mango .. a hlavně obrovské množství dojmů. .
 
32 Domů.  Já do Prahy, kamarád do Hanoje
 
K O N E C 
 
Celkem hotelů 18 
1 noc na lodi
Přívozů 9
Na skútru 2100 Km
Na moři lodí 390 km