Smlouvání, spropitné, provize ve Vietnamu

Pokud spropitné,  nejlépe dongy, po dolarech nejsou hladoví. Nejsou ve Vietnamu obchody za dolary, necestují, nepotřebují je.

 

V hotelích ceny 

Ceny jsou poměrně pevné. Ve velkých městech se smluváním moc v hotelu neuspějete, někdy můžete usmlouvat na malém městě, max ale 15%

 

Suvenýry 

Standardně, jako všude na světě, smlouvat, zkouší to, usmlouvat se dá dost

 

Spropitné

  • Na ulici, street food. - Ceny pevné, spropitné se nedává
  • Restaurace pro turisty -  Spropitné standardní, ale není povinností jako v USA
  • V homestay - I když je zajišťuje cestovka nebo průvodce, spropitné domácí očekávají, je slušností 
  • Na lodičkách  TamCoc a pod - Jako v Homestay. I když zajistila cestovka, spropitné se očekává. 
  • Průvodci - Spropitné se očekává
  • HaLong, delta Mekong -  Cena pevná. Spropitné se nedává, maximálně v restauraci na lodi, pokud není v ceně
  • Taxi - Cena obvykle pevná podle taxametru. Platí se dle ukazatele
  • Jízdenky - Cena je obvykle pevná. Může se stát, že na vás chce více jako pro domorodce. Pokud to zjistíte, zkuste se hádat, ale většinou neuspějete
  • Trhy - využijete hlavně při nákupu ovoce. Ceny jsou poměrně pevné stlačené konkurencí, nesmlouvá se. Může se stát, že někde v turistické oblasti toho využijte a třeba o ananans si řekne cenu vyšší.  Protože to není moc, nemá smysl řešit. 

 

Provize 

Cizinec se o provize nestará

Vietnam je zemí provizí. Každý zajistí vše. V hotelu není problém zajistit letenku, jízdenku na autobus, výlet, černé taxi. Půjčení kola, mopedu. A všichni chtějí provizi i za to, co neudělají.

Najmete si taxi, mototaxi k hotelu, který znáte, který jste si vyhlédli sami. Ubytujete se a buďte si jistí, že za rohem taxikář počkal a pak si jde pro provizi. Stejně na autobusovém nádraží. I na ulici se zeptejte někoho na autobus, zastaví ho pro vás a dostane provizi. Zásadně se na cestu neptejte různých povalečů, taxikářů, mototoaxi. Ti se Vás budou snažit přesvědčit, že jediná cesta je s ním, nebo že vám vše zajistí. Nejlepší se je ptát mladých holek, ty v „byznysu“ obvykle nejedou a znají více anglicky.

Zde se mi vybavil opět jeden zážitek. V jednom městě jsme si domluvili černé taxi, že nás odveze asi deset kilometrů k nějaké pagodě. Cenu jsme si jasně dohodli předem. Bylo nesnesitelné horko, tak po prohlídce jsme se hned vrátili. Zaplatili dohodnutou cena a řidič, že je to prý málo. Že jsme tam nezůstali na jídlo (o tom předem nebyla řeč) a že tím přišel o provizi. A že mu to máme vykompenzovat. Nejvíce mne ale šokovala moje vietnamská kamarádka, která mu jako kompenzaci něco zaplatila. Prý měl pravdu. Hold jiný kraj, jiný mrav.