Cesta k moři

26.09.2015 12:10

Vietnam jsem navštívil již několikrát, většinou sever který přímo miluji. Jižní Vietnam je ale také krásný, není to jenom delta Mekongu. Jsou to i hory na sever od Saigonu a samozřejmě překrásné moře. Jsme dva, jedu se svojí známou Vietnamkou. Samozřejmě nemohu si přát více, nežli cestovat s Vietnamcem. To otevírá obrovské možnosti. A protože je ze Severu, je zde také turista a lépe si rozumíme. Máme v úmyslu navštívit asi pět míst u moře, nějaké památky, potom jet do hor a zpět do Saigonu. Protože kamarádka sama organizuje turistické výlety, pracuje jako průvodkyně především na severu, je to pro ní tak trochu i "studijní cesta". Většina průvodců totiž zná pouze tu svojí oblast, v tomto se ona zcela zásadně liší od ostatních. Zná celý Vietnam. Chceme se přesvědčit na vlastní oči, jaká jsou turistická střediska na jihu.

Cesta k moři

Před tím, nežli se vydáme na cestu, ještě v Saigonu navštěvujeme vodní park abych kamarádku naučil trochu plavat. Prakticky žádný Vietnamec plavat neumí. Ještě pochopím že kdo nežije u vody, příležitost nemá. Ale zaráží mne, když se Vietnamec (obecně Asiat) dostane k vodě, moři, navlékne si vestu a nesnaží se učit plavat. Vodní park v Saigonu je překrásný, klidně jej vyměním za návštěvu válečného muzea.

Odpoledne odjíždíme autobusem asi 120 kilometrů do Vung Tau k moři. Je to nejbližší místo u moře od Saigonu. I když chceme dále, chceme hlavně co nejdříve k vodě.

Je zde spousta hotelů, jeden si vybíráme přímo na pláži. Případným mým následovníkům radím, hotely nezajišťovat předem. Budete mít problém ho najít, budete zbytečně platit za taxi, mototaxi, může to být za měsíc zcela jinak, využijí toho a „natáhnou“ vás.

U pobřeží se také těží ropa, ale nijak se to turistů nedotýká. Je zde hezky, „normální“ pláž, nic extrémně zajímavého. Snad jedině na kopci nás zaujala obrovská 32 metrů velká socha Krista. S jejich komunizmem a buddhismem mi to nějak nejde dohromady, ale ve Vietnamu jsem už zvyklý na ledacos. Jsme příliš blízko Saigonu a zase nás toto místo tolik neokouzlilo, abychom zde strávili více jak jeden den. Smočit se a vyrazit dále. Prostě normální turistické pláže.

Druhý den odpoledne odjíždíme luxusním lehátkovým autobusem do Pham Thiet a tentokrát si pohodlně bereme taxík do hotelu. Je to pro nás nadstandard, ale čas od času je pohodlí dobré. Brouzdat po hotelích pozdě večer není to pravé. Sice dražší, ale hlavně je to hned.

V Pham Thiet po raní koupačce vyrážíme pěšky na trh, kde kupujeme ovoce. Je to zde podobné jako Vung Tau. Pěkný trh, přístav s rybářskými loděmi, je to také hezké místo na dovolenou. Spousta hotelů, restaurací, My zde ale čas trávit nechceme a proto hned druhý den jedeme autobusem ještě asi 20 km na sever na mys Phuong Mui Ne.

 

Cestou do Mui Ne projíždíme okolo spousty turistických středisek, všude ruské nápisy. Určitě se mně tam nechtělo vystoupit. Na můj vkus je zde Rusů příliš, jsem starší, docela hodně pamatuji. Vím, že je to nekorektní, tito Rusové za to nemohou, ale stále to ve mně je.

Lukulské hody s langustami a kraby

Poloostrov Mui Ne mne skutečně zaujal. Zde jako by to rusové přehlédli. Nejsou zde. Alespoň tam, kde jsme my. Někde jsem četl, do Mui Ne nejezdit, jeďte do Phan Thiet. Naopak mám zcela opačnou zkušenost. Právě z Mui Ne máme nejlepší dojmy a zážitky z jižního Vietnamu u moře. Celý Jih je turistický. Vždy hledáne vzdálenější místa od hlavních resortů.

Všude jsou pěkná a horší místa. Místa s přetlakem turistů i romantická zákoutí. Stačí často i kilometr mimo centrum a jsme v ráji. Nejhorší je, že každý doporučuje jen to co sám zažil. Není to o místu, je to o schopnostech si pěkné místo najít. Když někdo doporučí pěkné místo, za rok to ale může být zcela jinak. Moc se nám to zde líbí. Bez problémů nacházíme hotýlek, chceme si zde trochu užít moře. Krásný levný hotýlek s balkonem nad mořem. Fantazie. Připadám si jako skutečný dovolenkář. Turisté jsou většinou Vietnamci. Navíc je blízko vesnice a to je přesně to, co se nám líbí. Všude veliké množství malých kulatých rybářských lodiček. Je to unikátní velice efektivní loďka, kterou rybář posouvá vpřed pomocí zvláštního pohybu jediného pádla, Je to vlastně pletený koš z naštípaného bambusu, který je utěsněn smolou. Dnes se vyrábějí i z plastické hmoty, z laminátu, prakticky stejné konstrukce. Ryb vidíme poměrně málo ale o to více různých mořských potvor. Pláže jsou plné překrásných lastur, to jsem nikde na světě ještě neviděl..

Jdeme do vesnice, kde kamarádka kupuje při odlivu přímo na pláži dvě obrovské langusty a ještě 9 velkých krabů. Jako vždy kroutím hlavou, co s tím budeme dělat, spíme v hotelu, kde to upečeme? Kamarádka si ale vždy poradí, domluvila se s jednou paní přímo na pláži, ta okamžitě rozdělala oheň v hliněném kbelíku a vše velice dobře ogrilovala. Sice stolování na bobku nebylo pro mne zrovna nejkomfortnější,ale o to to byl větší zážitek. Zatímco langusta byla skutečná delikatesa, kraby nic moc. Tedy klepeta ano, ale „vnitřek“ jsou vnitřnosti, Vietnamci to jí, tak jsem to musel také zkusit. Už přesně nevím, kolik jsme zaplatili, ale myslím že za vše okolo 200.000 dongů.

 

Langust zde je hodně, nabízejí je všude. V hotelích jsou ale poměrně drahé. A jíst langustu přímo na pláži, to se nezapomene nikdy.

 

Pokračování