Podél moře na sever do Nha Trang

26.09.2015 12:09

Je zde krásně, nejsme ale na turistickém výletě, jsme zde za poznáním. I když bychom zde klidně strávili týden, (delší dobu by mne na místě neudržela snad ani pláž ze zlata), odpoledne vyrážíme autobusem do Phan Rang-Thap Chang, kde spíme v penzionu za 120 Kč. Všude jíme jenom mořské potvory. Nemám rád novotvar plody moře. Nevadí mne slovo seafood, ale plody moře mne stále nejdou přes uši. Jíme ponejvíce škeble. Také jsem si oblíbil čerstvé nepražené buráky.

Druhý den ráno nejprve navštěvujeme přístav Than Phon, je to velmi zajímavá návštěva, Zde se seznamujeme s jednou rybářskou rodinou a hned mi dali na klín malého Vietnamčíka, Přístav je plný skutečných rybářských lodí. Je zde totiž záliv. Naproti tomu u vesnic jsou pouze kulaté lehké pletené lodě, protože tam není kde kotvit lodě. Vše se musí vytáhout na břeh. To je také jeden z důvodů, je používají.

Jako zatopená rýžová pole zde vypadá zdejší produkce mořské soli,. Na polích se odpařuje voda a sbírá mořská sůl. Určitě to stojí za prohlídku. Pro nás suchozemce je to určitě zajímavé.

 

Na pláži sbíráme škeble. Jsou zde ještě větší skvosty,jako včera. Kamarádka je navíc z hor, ta je úplně v extázi. Nikde v životě jsme nic takového neviděli.

Opět kamarádka kupuje přímo u rybářů ryby, někde sehnala kbelík a za chvíli je do poloviny plný různých krevet, hlavonožců, ryb, vše se to hýbe. Dostal jsem správnou předtuchu. Někde zase sehnala paní co nám to upeče, máme přijít za hodinu, Stálo to pro oba 80 Kč. Zase lukulské hody. Vždy je lepší se dohodnout na upečení mimo hotel.

Mne ve Vietnamu uchvacuje život, různé trhy, rybáři, pole. Památky jsou sice hezké, ale ty se dají vidět i v televizi. Život ale ne. Proto jdeme na rybí trh. Na trhu se nejenom prodává, ale hlavně pracuje. Kuchá, třídí, oškrabává, ale i vaří a jí. Turisté se válí na pláži, na trhu nejsou

 

Určitě to zde není horší jako pláž včera, v Mui Ne.

Abychom si užili také trochu kultury, chceme se podívat na jednu z nejstarších vietnamských památek, chrám Po Klaung Garai z doby Champa, který je pouze 4 km daleko od města.

Můžeme si půjčit moped, ale jednodušší je si najmout dva mototoaxi. Není to o tolik dražší, je to bez starostí.

Je to takový malý kambodžský Angkor, je také přibližně ze stejné doby, ze 13 století.

Zajímavý je především tím, že to je jedna z nejstarších staveb ve Vietnamu a ukazuje starou historii. Pro případné zájemce doporučuji nahlédnout do Wikipedie: Po Klong Garai

A zase dále. Tentokrát jsme se rozhodli pro cestu vlakem. Vietnam má vlastně jedinou železniční trať postavenou ještě Francouzi ze Saigonu do Hanoje a dále do Sapy. I když se dnes staví další trať směrem ke Kambodži, toto zůstává stále jediná železnice.

Cestovat po železnici ve Vietnamu není vůbec problém. Při mých cestách po Indočíně a Indii jsem se setkal s výrazně horší úrovní. I když zdejší vlaky mají daleko k Šikanzenu, jsou dobré, bez problémů.

Vlak, kterým jedeme, má sice dřevěné lavice, ale je dobrý. Ve vlaku se stále pohybuje spousta prodavačů. U stropu je spousta větráků a hlavně fungují. Určitě využití vlaku stálo za to. Na peron se smí pouze s platnou vstupenkou a v cílové stanici se na peronu zase odevzdává. Na nádraží v Nha Trang se na nás opět vrhá spousta taxikářů a naháněčů. Hotel nacházíme jako vždy bez problémů.

 

Už máme na to systém. Vždy, když dojedeme do nějakého cílového místa, vrhne se k autobusu, vlaku, spousta naháněčů, agentů, taxikářů, mototaxi... Nejprve se prodereme davem co možná nejdál, zastavíme se někde na nějaké pití, jídlo a zjišťujeme, kde jsme a kam chceme. Jak je to ještě daleko, co kolik stojí. Samozřejmě znalost vietnamštiny pomáhá, ale často v těchto místech to jde i anglicky. Zvlášť je nutné jít vždy co nejdál od těch neaktivnějších naháněčů. Ti jsou nejschopnější a tudíž nejdražší. Nejlepší je ptát se mladých holek. Pravděpodobnost, že umí anglicky je větší a řeknou pravdu. Chlapi hned všechno zařídí, udělají, samozřejmě za provizi, nelze jim tolik věřit. Ptát se někoho na silnici, řidiče auta, mopedu určitě ne. Hned je vzdálnost dvojnásobná a hned nabídnou odvoz. A do hotelu, kam oni chtějí a ne kam já chci. Nejlepší je jet do centra a tam se zase porozhlédnout. 

 

Město je ale plné Rusů, spousta ruských nápisů. Doufal jsem, že se už tak na sever neroztahují. Hotel máme za 350 Kč, více jak dvakrát tak drahý proti včerejšku.

 

Stále si ale nedovedu zvyknout na jejich hotely, zvlášť koupelny. Hotely jsou dobře postavené, ale skoro všude je vše rozbité. Sprchuje se přímo na podlahu, v koutě je kanálek. Z umyvadla teče přímo odpad na podlahu, takže ocáká nohy, Teplá voda většinou nefunguje, nebo průtokové ohřívače připomínají elektrické křeslo. Ano, tu a tam se objeví nějaké zvířátko. Ale nemá smysl hysterčit. Štěnice to nejsou, nekouše to, tak o co jde.

V Nha Trang je největší trh, co jsem kdy v jižním Vietnamu viděl. Město je turistické, velmi hezké. Zase je zde spousta hezkých pláží. Známé je ale především turistickým místem Vinpearl na ostrově proti jižní části města kam vede lanovka přes moře. Je to obrovský zábavní park. Je dobré si sebou vzít plavky, které jsme bohužel neměli. Je zde spousta atrakcí. Pro mojí kamarádku to byl obrovský zážitek, připadal jsem si jako s malým dítětem, protože prvně v životě viděla různé kolotoče, tobogány 4D kino, různé „míchačky“ atd. Pro děti je to určitě ráj.

 

Pokračování