1 Ha Giang, jezero Noong

14.03.2016 19:33

Před několika lety jsem navštívil oblast severně od Ha Giang a jel až na nejsevernější místo Vietnamu Lung Cu. Tato oblast mne tehdy fascinovala, rozhodl jsem se sem proto vrátit. Ale hlavně, obrátila se na mne Vietnamka paní Mai, zda bych s ní do této oblasti já nejel. S pomocí známých průvodců v Ha Giang do hor organizuje výlety a chtěla sama více tuto oblast poznat a hlavně prozkoumat, jaký nejlepší okruh by se zde dal realizovat. Sice Ha Giang již zná, ale cesty a silnice na mapách včetně Google jsou někdy spíše přání nežli skutečnost a měla stále nejasnosti. Spousta cest a silnic na mapě není.

I když zná v HaGiang řadu průvodců se kterými spolupracuje, záměrně jsme se rozhodli jet zcela sami. Bylo to sice trochu riskantní, ale oblast již oba trochu známe. Ale hlavně v případně problému jsme schopni se vietnamsky domluvit. To je ze všeho nejdůležitější. Budeme projíždět pustými oblastmi a pravděpodobnost problému zde je. Nevím čím to, ale já minimálně píchlou gumu mám skoro vždy. Angličtina je zde platná stejně jako maďarština.

Ha Giang

Je zajímavé město, ale slouží především jako základna pro cestu do hor. Do Ha Giang jsme jeli autobusem, ještě před městem vystoupili, najali mototaxikáře a podívali se k jezeru Noong, kde jsme přespali v jednom domku na konci vesnice. Zde není problém jet ve třech na mopedu. Pokud máte den volna v Ha Giang, doporučuji toto místo navštívit. Brodil jsem se v bahně a lovil jsem sítí ryby. Jenže je polovina února, je zima okolo deseti stupňů, tak nic moc. Snad zajímavost, je období sucha, jezero je částečně vyschlé a udělalo spoustu malých tůní, rybníčků, kde se ryby soustřeďují. Kdo z vesničanů bude mít jaký rybníček, který si oplotí a v noci hlídá, určují místní „autorities“. 

Paradoxně politika, korupce, se těchto chudáků na vesnicích často více dotýká jak v anonymním prostředí ve městech.

V Ha Giang nejprve navštěvujeme místní policejní stanici, imigrační úřad, kde za 10 USD (platíme ale 220.000 dongů) mi vydali povolení pohybu u čínských hranic. Policie za okénkem se chová přesně jak si pamatuji z bolševických dob. Arogantní, bez úsměvu, beze slova prosím nebo děkuji, pas mi hodí jako psovi. Následně povolení  na mne nikdo nechtěl. Minule mi ho ale kontrolovali v Lung Cu.

Ubytováváme se v hotelu za 350.000 dongů. Je únor, hotely jsou volné, ale v sezoně v HaGiang začíná být problém. Ceny stoupají, hotely jsou dost obsazeny, což ve Vietnamu není obvyklé.

Je zde několik půjčoven mopedů. Mai má ale hodně kontaktů, sehnala zcela nový krásný moped. Ceny zde jsou poměrně vysoké, pohybují se okolo 200.000 dongů na den. V sezoně to může být i více. Jak jsem uvedl, průvodce si nebereme. Cena za průvodce je zde poměrně vysoká, cesta je náročná a poptávka velká. Přestože zkušenosti mám, dokonce přímo z této oblasti, bez Vietnamce bych nejel. Protože platí, čím více zkušeností máme, tím více jsme opatrní, víme, co jsme již zažili a víme co se může stát. Moje hobby je plachtění. Když jsem jel prvně na moře, neměl jsem nejmenší strach, těšil jsem se na vše. Když jsem po letech prošel bouřemi v Severním moři, za polárním kruhem, začal jsem si konečně dávat větší pozor. Strach nemám, ale jsem opatrnější.   

Je zamračeno, zima, odhaduji asi 12 stupňů. Nic moc na cestování na motorce. Naštěstí jsem s motorkou dostal i dobré rukavice.

Vyrážíme v 10:00 hodin podél pravého břehu řeky na sever. Krajina se postupně mění, stále stoupáme do hor. Teplota klesá, odhaduji ji asi na 8 stupňů. Oblékám na sebe úplně vše co mám. Tzn. tričko s krátkým rukávem, tričko s dlouhým rukávem a mikinu. Teplou bundu nemám, tak oblékám na slabou bundu ještě pláštěnku. A obojí kalhoty co mám. Nemám

ani tenisky, jenom sandály. Tak alespoň do nich obojí dvoje moje ponožky. Mám před sebou ještě několik týdnů ve Vietnamu, bude teplo, nechci tahat kvůli tomuto výletu spoustu hadrů.

Bohužel začalo mrholit.

Přijíždíme do fascinující oblasti špičatých kamenů, jak si je pamatuji z roku 2012. Vjíždíme do mraků, je ještě větší mokro. Bohužel když přijíždíme k městečku Tam Son, tak nám mraky zcela zakryly překrásné výhledy. Tato oblast je známá právě svými zvláštními kupolovitými kopci. Naštěstí si ale tyto výhledy ještě pamatuji z minule.  

Pokračování