12 Dak Lak

12 Dak Lak
Dak Lak (nebo Dac Lac) je provincie na severozápadě Jižního Vietnamu v hornaté oblasti.
Dak Lak určitě stojí za návštěvu. Otevírá se turistům, tzn. infrastruktura již funguje, je ale ještě málo „objeven“. Většina turistů totiž skončí v DaLat, Ten ale není o přírodě, spíše o okolí, pagodách, ale skutečná příroda je DakLak
 
Doporučujeme se podívat do Buon Ma Thuot a odtud do Ban Don. který se také nazývá Kindom of Coffee nebo Capitals of Coffee” Je možné si zde pronajmout loďku, která s vámi odvážně projede peřejemi, navštívit park, projet se na slonech. Podobně jako třeba v Thajsku to není takové uristické šou. Domy se zde stejně jako v Severním Vietnamu staví na kůlech. Osobně na mne toto místo zapůsobilo více, jako turisty i cestovními kancelářemi vychvalovaný DaLat. DaLat je určitě zajímavější pro ty, co se více zajímají o památky, kulturu.
 
V oblasti žije 44 etnických menšin z nich největší skupina Kinh tvoří 70% populace. Zbytek, 30%, zahrnují jiné etnické menšiny, jako je Ede, H'mong, Thay, Tay, Nung ...
V oblasti se koná řada každoročních oslav včetně závodů slonů 
Pár poznámek k místní menšině Ege, která mne velmi zaujala 
Menšina Ede žijí matriarchálním způsobem života v typických domech tzv. Longhouse, podobně jako třeba Malajci v některých částech Bornea
Longhouse jsou  vždy postaveny v severojižním směru podle tradičních zvyků lidí Ede. Přední část domu směřuje na sever s hlavním vchodem pro hosty a se dvěma schodišti, oddělené pro muže a ženy. 
Ženské schody jsou často ozdobeny obrazy měsíce a ženských prsou, které symbolizují  tradiční víru a matriarchální zvyky. Jedná se o schody pro ženy a zvláštní hosty. Druhé schody pro muže jsou menší.
Ede longhouse jsou dřevněné, zčásti z bambusu. Střecha je obvykle pokryta trávou tloušťky minimálně 20 cm. Podlaha je asi jeden metr nad zemí, s přirozenou ventilací pod podlahou, nikoliv pro chov zvířat, jako v severním Vietnamu. Ede longhouse je obydlím celé velké rodiny. Pokud se rodina rozroste, je dům stále protahován. V minulosti byly některé domy dlouhé až 200m !! V domě je poměrně hodně oken. 
 
První pokoj při vstupu do domu se nazývá "gah" (obývací pokoj) a je nejširší. V obývacím pokoji jsou dvě lavice dlouhé  10-20 m, nazývané „kpan“, kde při oslavách sedí hudebníci se svými bubny "chieng".  Také zde zasedá rodinná rada, případně se konají setkání pří významných událostech. 
Je to ale také místo pro spaní pro mladé muže než se ožení. A pro ženaté muže, kteří z nějakého důvodu utekli od manželky a vrátili se pod maminčinu ochranu.
Tato místnost patří také k nejvíce vyzdobeným, na stěnách jsou skelníce, nádoby, zvony, bubny,..
Z této místnosti je průchod do další místnosti nazývané Ôk,  vnitřní prostor rodin. Dříve každá rodina Ede sestávala z několika malých rodin několika generací. Každá rodina má místo na spaní a jednu skříň, kam ukládá své věci, většinou oblečení. První je místo v domě je prostor rodičů, pak jejich dětí, pak děti dětí,.. poslední je kuchyň.
Celá stavba není ryze účelová, ale velmi zdobená s vyřezávaným sloupy, trámy, symbolizující matriarchární společnost. Vedle ženských symbolů jsou hlavně zvířata, jako sloni, želvy, ještěrky. 
Součástí je vždy i malý dvůr a místo pro umývání, záchody . 

Dak Lak (nebo Dac Lac) je provincie na severozápadě Jižního Vietnamu v hornaté oblasti.

Dak Lak určitě stojí za návštěvu. Otevírá se turistům, tzn. infrastruktura již funguje, je ale ještě málo „objeven“. Většina turistů totiž skončí v DaLat, Ten ale není o přírodě, spíše o okolí, pagodách, ale skutečná příroda je DakLak

 

Doporučujeme se podívat do Buon Ma Thuot a odtud do Ban Don. který se také nazývá Kindom of Coffee nebo Capitals of Coffee” Je možné si zde pronajmout loďku, která s vámi odvážně projede peřejemi, navštívit park, projet se na slonech. Podobně jako třeba v Thajsku to není takové uristické šou. Domy se zde stejně jako v Severním Vietnamu staví na kůlech. Osobně na mne toto místo zapůsobilo více, jako turisty i cestovními kancelářemi vychvalovaný DaLat. DaLat je určitě zajímavější pro ty, co se více zajímají o památky, kulturu.

 

V oblasti žije 44 etnických menšin z nich největší skupina Kinh tvoří 70% populace. Zbytek, 30%, zahrnují jiné etnické menšiny, jako je Ede, H'mong, Thay, Tay, Nung ...

V oblasti se koná řada každoročních oslav včetně závodů slonů 

 

Pár poznámek k místní menšině Ege, která mne velmi zaujala 

Menšina Ede žijí matriarchálním způsobem života v typických domech tzv. Longhouse, podobně jako třeba Malajci v některých částech Bornea

Longhouse jsou  vždy postaveny v severojižním směru podle tradičních zvyků lidí Ede. Přední část domu směřuje na sever s hlavním vchodem pro hosty a se dvěma schodišti, oddělené pro muže a ženy. 

Ženské schody jsou často ozdobeny obrazy měsíce a ženských prsou, které symbolizují  tradiční víru a matriarchální zvyky. Jedná se o schody pro ženy a zvláštní hosty. Druhé schody pro muže jsou menší.

Ede longhouse jsou dřevněné, zčásti z bambusu. Střecha je obvykle pokryta trávou tloušťky minimálně 20 cm. Podlaha je asi jeden metr nad zemí, s přirozenou ventilací pod podlahou, nikoliv pro chov zvířat, jako v severním Vietnamu. Ede longhouse je obydlím celé velké rodiny. Pokud se rodina rozroste, je dům stále protahován. V minulosti byly některé domy dlouhé až 200m !! V domě je poměrně hodně oken. 

 

První pokoj při vstupu do domu se nazývá "gah" (obývací pokoj) a je nejširší. V obývacím pokoji jsou dvě lavice dlouhé  10-20 m, nazývané „kpan“, kde při oslavách sedí hudebníci se svými bubny "chieng".  Také zde zasedá rodinná rada, případně se konají setkání pří významných událostech. 

Je to ale také místo pro spaní pro mladé muže než se ožení. A pro ženaté muže, kteří z nějakého důvodu utekli od manželky a vrátili se pod maminčinu ochranu.

Tato místnost patří také k nejvíce vyzdobeným, na stěnách jsou skelníce, nádoby, zvony, bubny,..

Z této místnosti je průchod do další místnosti nazývané Ôk,  vnitřní prostor rodin. Dříve každá rodina Ede sestávala z několika malých rodin několika generací. Každá rodina má místo na spaní a jednu skříň, kam ukládá své věci, většinou oblečení. První je místo v domě je prostor rodičů, pak jejich dětí, pak děti dětí,.. poslední je kuchyň.

Celá stavba není ryze účelová, ale velmi zdobená s vyřezávaným sloupy, trámy, symbolizující matriarchární společnost. Vedle ženských symbolů jsou hlavně zvířata, jako sloni, želvy, ještěrky. 

Součástí je vždy i malý dvůr a místo pro umývání, záchody .