34 Thu Sy - Košíkářská vesnice v deltě Rudé řeky

34 Thu Sy - Košíkářská vesnice v deltě Rudé řeky

Návštěva vesnice je skvělým nápadem pro ty, kteří si chtějí odpočinout od městského života, najít klidné místo a vidět něco neskutečného. Ideální na jednodenní výet z Hanoje do skutečného Vietnamu prakticky  turistů. Je dobré jet okolo ramen Rudé řeky přes rybářské vesnice. Turisté sem nejezdí.

 

Poměrně malá invence asiatů vede k tomu, že Vietnamci kopírují souseda, příliš nehýří nápady, využívají ověřených zkušeností. Ve výsledku to vede k tomu, že při projíždění Vietnamem narazíte na oblasti, kde všichni dělají totéž.  Projíždíte oblastí, vesnice, …...truhlářské, řezbářské, kamenické vyrábějící vázy, kamenické vyrábějícími urny,  kovářské vyrábějící nože a srpy, najednou vidíte všude sušit skořici, dýhu, všude okurky, ananas, pomeranče, pepř. .. dokonce ve Vienamu je i česnekový ostrov. U moře jsou samozřejmně oblasti kde se pěstují (asi chovají) krevety, z moře získává sůl. To už ale není nic neobvyklého. Nebo jsem poznal městečko, kde všichni vyráběli jenom jídelní hůlky.

 

A tito výrobci mají ale na očích obrovské klapky. Je to jejich celý svět, umí jenom to a nic jiného. Jednou jsem se seznámil s řezbářem v horách, vyrábějící vyřezávané postele. Vyzdobené překrásnými uměleckými díly, Buddhy, draky,  květinami. A protože moje hobby jsou lodě, požádal jsem , zda by mi nevyřezal vietnamskou džunku, sampan. Prodávají jich sice spoustu v turistickém HaLongu, ale jsou jsou komerční suvenýry, které nechci. A výsledek? Za nějakou dobu jsem loďku dostal. Dalo mi nejprve práci poznat, že to má být loď. Tragedie. Jak jsem později zjistil, on v životě neviděl loď, neměl nejmenší představu co to je, nevěděl vůbec, že na světě existují třeba plachetnice, 

Rozvoj těchto oblastí, vesnic, totiž podporuje další vlastnost Vietnamců. Každý se specializuje a mezi nimi se obchoduje. Nikdo si sám nespravuje jízdní kolo, moped, na to vše jsou specialisté. Nikdo si na trhu nevaří čaj, ten roznášejí specialisté,.. a rybáři si nepletou košíky, na to jsou specialisté.  

… 

A vesnice ThuSy je košíkářská. Ale ne ledajaká, univerzální, ale pouze a jenom na koše pro ukládání ryb a krevet pro jejich použití  v deltě. Vesnice je zajímavá již  svými domy s tmavě hnědými střechami, které jsou velmi podobné.  Vesnice je poměrně veliká, má asi 500 obyvatel.

 

Pletené koše jsou fantastické velice komplikované výrobky a zručnost košíkářů je neskutečná. Jeden koš je přibližně na 8-10 kg ryb. Případně na krevety, úhoře.

 

Velký koš na krevety zručný košíkář zvládne za 2 hodiny. Prakticky před každým domem vidíte plést koše. Děti se učí už od dětství, obvykle začínají v pěti letech. Nejprve se podílí na přípravě, ukládání hotových košů,  ale velice brzy pletou sami.  Koše se vyrábějí ze štípaného starého suchého bambusu.  Hotové koše jsou pak ještě zavěšeny na určitou dobu pod střechu a vykuřovány, aby se zvýšila jejich odolnost ve vodě. 

 

Tyto koše jsou ve dvou typech, bílé, dosud nevykouřené,  stojí od 20.000 VND (20 korun) ale pečlivě vykouřené stojí až 400 korun. Čím tmavší, tím lepší. 

Celý proces není ale tak jednoduchý, ještě se v průběhu vykuřování do něčeho máčí. Vše se mi nepodařilo prozkoumat, možná  mně ani moc poučovat nechtěli, abych jim třeba náhodou nezačal konkurovat. 

 

Pro vesnici je výroba košů zárukou existence, přibližně 50% příjmu celé vesnice pramení z pletení košů, které pak obchodníci rozvážejí do celé delty Rudé řeky, až po HaiPhong. 

Odhad je, že se ve vesnici vyrobí za rok asi 650.000 těchto košů 

 

Jak se tam dostat? Autobusem z Hanoje nebo na mopedu, případně pronajmout auto. Ale vůbec ideální je, aby z Hanoje s vámi jel nějaký Vietnamec.  

Protože s jeho pomocí můžete komunikovat s místními, něco se dozvědět.  Jenom koukat je zlomek zážitku. Protože právě to, co je s výrobou spojeno, život, to je nejzajímavější.  Můžete zkusit zkontaktovat tu Vietnamku viz kontakty na tomto webu. Má dost známých co umí anglicky, někoho vám doporučí.

 

 
Návštěva stojí za to. A něco praktického pro nás. Pokud si  koš koupíte a přitáhnete až do Čech, a umístíte dovnitř žárovku, máte krásné svítidlo do vašeho cestovatelského pokojíku se stěnami, na kterých máte rozvěšené nesmysly s cest (vlastní zkušenost) těva vesnice je skvělým nápadem pro ty, kteří si chtějí odpočinout od městského života, najít klidné místo a vidět něco neskutečného.
 
Poměrně malá invence asiatů vede k tomu, že Vietnamci kopírují souseda, příliš nehýří nápady, využívají ověřených zkušeností. Ve výsledku to vede k tomu, že při projíždění Vietnamem narazíte na oblasti, kde všichni dělají totéž.  Projíždíte oblastí, vesnice, …...truhlářské, řezbářské, kamenické vyrábějící vázy, kamenické vyrábějícími urny,  kovářské vyrábějící nože a srpy, najednou vidíte všude sušit skořici, dýhu, všude okurky, ananas, pomeranče,
 
A tito výrobci mají ale na očích obrovské klapky. Je to jejich celý svět, umí jenom to a nic jiného. Jednou jsem se seznámil s řezbáři v horách, vyrábějící vyřezávané postele. Vyzdobené překrásnými uměleckými díly, Buddhy, draky,  květinami. A protože moje hobby jsou lodě, požádal jsem , zda by mi nevyřezal vietnamskou džunku, sampan. Prodávají jich sice spousta v turistickém HaLongu ale jsou jsou komerční suvenýry, které nechci. Výsledek? Tragedie. Jak jsme později zjistil, on v životě neviděl loď, neměl nejmenší představu co to je, nevěděl vůbec, že na světě existují třeba plachetnice, 
Rozvoj těchto oblastí, vesnic, totiž podporuje další vlastnost Vietnamců. Každý se specializuje a mezi nimi se obchoduje. Nikdo si sám nespravuje jízdní kolo, moped, na to vše jsou specialisté. Nikdo si na trhu nevaří čaj, ten roznášejí specialisté,.. a rybáři si nepletou košíky, na to jsou specialisté.  
… 
A vesnice ThuSy je košíkářská. Ale ne ledajaká, univerzální, ale pouze a jenom na koše pro ukládání ryb a krevet pro jejich použití  v deltě. Vesnice je zajímavá již  svými domy s tmavě hnědými střechami, které jsou velmi podobné.  Vesnice je poměrně veliká, má asi 500 obyvatel
 
Pletené koše jsou fantastické velice komplikované výrobky a zručnost košíkářů je neskutečná. Jeden koš je přibližně na 8-10 kg ryb. Případně na krevety, úhoře
 
Velký koš na krevety zručný košíkář zvládne za 15-20 min. Prakticky před každým domem vidíte plést koše. Děti se učí od dětství, obvykle začínají v pěti letech. Nejprve se podílí na přípravě, ukládání,  ale velice brzy pletou sami.  Koše se vyrábějí se štípaného starého suchého bambusu.  Hotové koše jsou pak ještě zavěšeny na určitou dobu pod střechu a vykuřovány, aby se zvýšila jejich odolnost ve vodě. 
 
Tyto koše jsou ve dvou typech, bílé, dosud nevykouřené,  stojí od 20.000 VND (20 korun) ale pečlivě vykouřené stojí až 400 korun. Čím tmavší, tím lepší. 
Celý proces není ale tak jednoduchý, ještě se v průběhu vykuřování do něčeho máčí  . Vše se mi nepodařilo prozkoumat, možná se mně ani moc poučovat nechtěli abych jim náhodou nezačal konkurovat. 
 
Pro vesnici je výroba košů zárukou existence, přibližně 50% příjmu celé vesnice pramení z pletení košů, které pak obchodníci rozvážejí do celé delty Rudé řeky až po HaiPhong. 
Odhad je, že se ve vesnici vyrobí asi 650.000 těchto košů 
 
Návštěva stojí za to. A něco praktického pro nás. Pokud si  koš koupíte a přitáhnete až do Čech, a umístíte dovnitř žárovku, máte krásné svítidlo do vašeho cestovatelského pokojíku se stěnami, na kterých máte rozvěšené nesmysly s cest (vlastní zkušenost) těva vesnice je skvělým nápadem pro ty, kteří si chtějí odpočinout od městského života, najít klidné místo a vidět něco neskutečného.
 
Poměrně malá invence asiatů vede k tomu, že Vietnamci kopírují souseda, příliš nehýří nápady, využívají ověřených zkušeností. Ve výsledku to vede k tomu, že při projíždění Vietnamem narazíte na oblasti, kde všichni dělají totéž.  Projíždíte oblastí, vesnice, …...truhlářské, řezbářské, kamenické vyrábějící vázy, kamenické vyrábějícími urny,  kovářské vyrábějící nože a srpy, najednou vidíte všude sušit skořici, dýhu, všude okurky, ananas, pomeranče,
 
A tito výrobci mají ale na očích obrovské klapky. Je to jejich celý svět, umí jenom to a nic jiného. Jednou jsem se seznámil s řezbáři v horách, vyrábějící vyřezávané postele. Vyzdobené překrásnými uměleckými díly, Buddhy, draky,  květinami. A protože moje hobby jsou lodě, požádal jsem , zda by mi nevyřezal vietnamskou džunku, sampan. Prodávají jich sice spousta v turistickém HaLongu ale jsou jsou komerční suvenýry, které nechci. Výsledek? Tragedie. Jak jsme později zjistil, on v životě neviděl loď, neměl nejmenší představu co to je, nevěděl vůbec, že na světě existují třeba plachetnice, 
Rozvoj těchto oblastí, vesnic, totiž podporuje další vlastnost Vietnamců. Každý se specializuje a mezi nimi se obchoduje. Nikdo si sám nespravuje jízdní kolo, moped, na to vše jsou specialisté. Nikdo si na trhu nevaří čaj, ten roznášejí specialisté,.. a rybáři si nepletou košíky, na to jsou specialisté.  
… 
A vesnice ThuSy je košíkářská. Ale ne ledajaká, univerzální, ale pouze a jenom na koše pro ukládání ryb a krevet pro jejich použití  v deltě. Vesnice je zajímavá již  svými domy s tmavě hnědými střechami, které jsou velmi podobné.  Vesnice je poměrně veliká, má asi 500 obyvatel
 
Pletené koše jsou fantastické velice komplikované výrobky a zručnost košíkářů je neskutečná. Jeden koš je přibližně na 8-10 kg ryb. Případně na krevety, úhoře
 
Velký koš na krevety zručný košíkář zvládne za 15-20 min. Prakticky před každým domem vidíte plést koše. Děti se učí od dětství, obvykle začínají v pěti letech. Nejprve se podílí na přípravě, ukládání,  ale velice brzy pletou sami.  Koše se vyrábějí se štípaného starého suchého bambusu.  Hotové koše jsou pak ještě zavěšeny na určitou dobu pod střechu a vykuřovány, aby se zvýšila jejich odolnost ve vodě. 
 
Tyto koše jsou ve dvou typech, bílé, dosud nevykouřené,  stojí od 20.000 VND (20 korun) ale pečlivě vykouřené stojí až 400 korun. Čím tmavší, tím lepší. 
Celý proces není ale tak jednoduchý, ještě se v průběhu vykuřování do něčeho máčí  . Vše se mi nepodařilo prozkoumat, možná se mně ani moc poučovat nechtěli abych jim náhodou nezačal konkurovat. 
 
Pro vesnici je výroba košů zárukou existence, přibližně 50% příjmu celé vesnice pramení z pletení košů, které pak obchodníci rozvážejí do celé delty Rudé řeky až po HaiPhong. 
Odhad je, že se ve vesnici vyrobí asi 650.000 těchto košů 
 
Návštěva stojí za to. A něco praktického pro nás. Pokud si  koš koupíte a přitáhnete až do Čech, a umístíte dovnitř žárovku, máte krásné svítidlo do vašeho cestovatelského pokojíku se stěnami, na kterých máte rozvěšené nesmysly s cest (vlastní zkušenost)