Expedice Mekong 2019

Expedice Mekong 2019

Plavba na rybářské lodi malými rameny delty Mekongu. Přes 300 km

Expedice Mekong 2019
 
Na podzim letošního roku naše skupina složená ze třech Čechů a třech Vietnamců uskutečnila mimořádnou, 300 km dlouho průzkumnou plavbu malými kanály delty řeky Mekong. Plul s námi vietnamský kamarád jako překladatel a dva rybáři, majitelé lodě.
 
Plavili jsme se na malé rybářské lodi vybavené vestavěným čínským dieselovým motorem o výkonu 28 koní. Průměrně jsme denně upluli asi 35 km. 
 
Delta je obrovská a má spoustu podob. U pobřeží rostou mangrovy, kolem řeky se rozléhají obrovské rýžové lány, u břehu se tyčí kokosové palmy, v částech delty jsou bažiny a mokřady bující životem. Velkou zásluhu na rekultivaci delty mají Francouzi, přestože asi žádný Francouz nevzal nikdy do ruky motyku nebo na záda košík s hlínou. Deltu tvoří nejenom přirozená ramena, ale i tisíce umělých kanálů, což umožnilo obdělávání půdy. Dnes je tak delta obrovskou zásobárnou rýže, která zajistila dostatek potravy pro Vietnam.
 
Po hlavních ramenech delty pluje spousta lodí, i s turisty. Ten pravý zážitek je ale při proplouvání malými kanály sevřenými zarostlými břehy, kde v některých místech mangorové palmy nypa prakticky kanály zastřešují. 
 
Nebylo nám známo, že by někdo takovou průzkumnou plavbu někdy uskutečnil. Dnes ale za podpory google map, leteckých map a GPS, je taková plavba možná.
 
Samozřejmě jednoduché to není, protože na mapách není splavnost, hloubky kanálů, přílivy a odlivy a další záludnosti. Velkým problémem v deltě jsou také rostliny, vodní hyacinty, česky tokozelka. V některých místech jsou jimi kanály zcela a pokryté a plavbu velmi komplikují. Vrtuli jsme museli čistit každou chvilku. 
 
Hlavní překážkou v malých kanálech je velmi rychle se měnící hladina, která značně komplikovala plavbu. Přílivy a odlivy se projevují i stovky kilometrů daleko od pobřeží a v složité síti kanálů způsobují velké proudy, které navíc mění směr. Často jsme se řídili spíše intuicí.  
 
V některých okamžicích jsme se ocitli v bahně, v jiných případech jsme zase nepropluli pod lávkami, mostky. 
 
Další významnou komplikací bylo, že Vietnamci absolutně nerozumí mapám a každý, kdo žije v deltě, zná jenom svoje okolí a má strach se vzdalovat do neznámých končin. 
 
Tzn. jsme se už po prvním dni museli stát sami průvodci našich rybářů, kteří se ve výsledku starali pouze o loď a motor. Už po pár hodinách se přestali ptát kde jsme a kam plujeme. Města neznali a mapa jim nic neřekla. Mimo prvního a posledního dne plavby netušili, kde jsme. Věřili nám, pouze se ptali kam, do kterého kanálu máme zabočit, což jsme jim vždy suverénně řekli. Ale celou dobu jsme totiž trnuli, že poznají, že nevíme vůbec nic, že pouze odhadujeme. A že odmítnou poslouchat tyto naivky z Evropy. 
 
Plavba to byla neskutečná, proplouvali jsme oblastmi plnými kokosových palem, pak zase rýžových polí a nakonec kanály obklopenými cihelnami. Delta je totiž pro výrobu cihel ideální. Jsou tam dvě nejdůležitější suroviny. Jíl z delty na cihly a plevy z rýže, které se používají jako palivo ve vypalovacích pecích.
 
Cestou jsme často zastavovali ve městečkách, vesnicích, v různých výrobnách, dílnách. 
 
Tuto plavbu považuji za vrchol cestování po Vietnamu. Uskutečnila se ale spíše souhrou obrovských náhod a štěstí, než důkladným plánování a znalostí. 
 
www.vietnamista.cz

Na podzim letošního roku naše skupina složená ze třech Čechů a třech Vietnamců uskutečnila mimořádnou, přes 300 km dlouho průzkumnou plavbu malými kanály delty řeky Mekong. Plul s námi vietnamský kamarád jako překladatel a dva rybáři, majitelé lodě.

Plavili jsme se na malé rybářské lodi vybavené vestavěným čínským dieselovým motorem o výkonu 28 koní. Průměrně jsme denně upluli asi 35 km. 

Delta je obrovská a má spoustu podob. U pobřeží rostou mangrovy, kolem řeky se rozléhají obrovské rýžové lány, u břehu se tyčí kokosové palmy, v částech delty jsou bažiny a mokřady bující životem. Velkou zásluhu na rekultivaci delty mají Francouzi, přestože asi žádný Francouz nevzal nikdy do ruky motyku nebo na záda košík s hlínou. Deltu tvoří nejenom přirozená ramena, ale i tisíce umělých kanálů, což umožnilo obdělávání půdy. Dnes je tak delta obrovskou zásobárnou rýže, která zajistila dostatek potravy pro Vietnam.

 

Po hlavních ramenech delty pluje spousta lodí, i s turisty. Ten pravý zážitek je ale při proplouvání malými kanály sevřenými zarostlými břehy, kde v některých místech mangorové palmy nypa prakticky kanály zastřešují. 

 

Nebylo nám známo, že by někdo takovou průzkumnou plavbu někdy uskutečnil. Dnes ale za podpory google map, leteckých map a GPS, je taková plavba možná.

Samozřejmě jednoduché to není, protože na mapách není splavnost, hloubky kanálů, přílivy a odlivy a další záludnosti. Velkým problémem v deltě jsou také rostliny, vodní hyacinty, česky tokozelka. V některých místech jsou jimi kanály zcela a pokryté a plavbu velmi komplikují. Vrtuli jsme museli čistit každou chvilku. 

Hlavní překážkou v malých kanálech je velmi rychle se měnící hladina, která značně komplikovala plavbu. Přílivy a odlivy se projevují i stovky kilometrů daleko od pobřeží a v složité síti kanálů způsobují velké proudy, které navíc mění směr. Často jsme se řídili spíše intuicí.  

 

V některých okamžicích jsme se ocitli v bahně, v jiných případech jsme zase nepropluli pod lávkami, mostky. 

 

Další významnou komplikací bylo, že Vietnamci absolutně nerozumí mapám a každý, kdo žije v deltě, zná jenom svoje okolí a má strach se vzdalovat do neznámých končin. 

Tzn. jsme se už po prvním dni museli stát sami průvodci našich rybářů, kteří se ve výsledku starali pouze o loď a motor. Už po pár hodinách se přestali ptát kde jsme a kam plujeme. Města neznali a mapa jim nic neřekla. Mimo prvního a posledního dne plavby netušili, kde jsme. Věřili nám, pouze se ptali kam, do kterého kanálu máme zabočit, což jsme jim vždy suverénně řekli. Ale celou dobu jsme totiž trnuli, že poznají, že nevíme vůbec nic, že pouze odhadujeme. A že odmítnou poslouchat tyto naivky z Evropy. 

Plavba to byla neskutečná, proplouvali jsme oblastmi plnými kokosových palem, pak zase rýžových polí a nakonec kanály obklopenými cihelnami. Delta je totiž pro výrobu cihel ideální. Jsou tam dvě nejdůležitější suroviny. Jíl z delty na cihly a plevy z rýže, které se používají jako palivo ve vypalovacích pecích.

Cestou jsme často zastavovali ve městečkách, vesnicích, v různých výrobnách, dílnách. 

 

Tuto plavbu považuji za vrchol cestování po Vietnamu. Uskutečnila se ale spíše souhrou obrovských náhod a štěstí, než důkladným plánování a znalostí. 

 

Připravujeme fotografie, článek, film 

 

Zde zprávy, jak jsme je uveřejňovali v průběhu plavby na FBk.

 

Zpráva č. 1 Mekong 2019

Zde budeme uveřejňovat zprávy z první expedice po Mekongu. Zatím zpráva z přípravy. Jak jsme vás informovali, plánujeme okruh v délce asi 300 km. 15 dní do dne D.

Plně se projevuje naše hlavní obava. Vietnamci totálně neznají mapy. A tudíž vůbec neví kudy mají plout. Vše je na nás, přestože deltu zdaleka tak neznáme. Nemají problém po kanálech, které znají. Na silnicích začínají používat navigaci, zadají si místo odjezdu a příjezdu a ono jim to říká, doleva, doprava, .. ale orientovat se podle mapy? Absolutně nerozumí obrázku, mapě. .. no a na vodních kanálech jim navíc nějak navigace nefunguje.

A protože neví, kam mají plout, mají velký strach. Předně pro ně je loď obrovský majetek, bojí se co by dělali, kdyby se něco stalo, kdyby se porouchal motor,.. žijí z ruky do úst,.. Po zaslání mapy majitel lodě nám sdělil, že tomu vůbec nerozumí, že se bojí.

Vybrali jsme si termín, kdy bude dost vody. Ale asi i shora, snad budeme mít stříšku. Samozřejmě obavy máme i my. Přestože o deltě máme dost představu, sám jsem v ní už strávil nějaký měsíc, přesto hodně nevíme. Hlavně co se týká splavnosti. Některé kanály jsou plné rostlin, jiné bez vody, jinde příliš vody. V deltě si vůbec Mekong dělá co chce. Navíc někde jeden měsíc teče voda sem, jiným tam,..

Nenarazili jsme na žádného znalce delty. A místní znají pouze svůj úsek, kde se plaví. Obávám se, že cizinec, znalý plavby po řekách, se umí orientovat lépe než místní. Ale když zase nemáme potuchy, co to je Mekong. Sám jsem na lodích plul mnohokrát, i na moři, za polárním kruhem. Plavil jsem se po Labi až do Severního moře, Elbe-Lubeck kanál, Seitenkanal, Magdeburský kanál, kanál Odra – Labe,.. ale toto bude o něčem jiném

Plavba po Mekongu do Kambodže po hlavních kanálech nebo po plovoucích trzích je pohoda. Toto bude zkouška ohněm. Držte nám palce. Za expediční tým Zdeněk

 

Zpráva č. 2 Mekong 2019

Hlásím se ze Saigonu, z hotelu Sheraton. Virtuálního hotelu, viz konec zprávy. Nikdy si nezvyknu na název HCMC, ale nejsem myslím jediný. Prvně jsem letěl už z Prahy s Vietnam Airlines, s Airbusem A350-900 s nevětší spokojeností. Let umocnilo štěstí, protože v ekonomy třídě pro mne zůstaly tři sedačky a to posunulo pohodlí na úroveň první třídy za zlomek ceny. Je fakt, že na jihu je období dešťů, tak turistů je ještě málo. Tento termín jsme zvolili proto, abychom měli jistotu, že bude všude dost vody. Jenom aby jí nebylo až moc. Shora i zdola. A s Vietnam Airlines jsem letěl, protože po plavbě v deltě odlétám ne sever a oni nyní nabízí velmi výhodné multicity letenky. Spojení letu do Vietnamu s vinitrostátními lety. Docela nyní expandují.

Z plavby toho zatím moc nenapíši, loď a hlavně Vietnamce, co bude mít loď na starost, uvidíme až zítra. Z něj mám největší strach. Protože Vietnamci mají strach cestovat kamkoliv, kde to neznají. A k tomu totálně neznají mapy a cestovat neznámou krajinou se dá jenom podle mapy. Nevíme jak bude fungovat spolupráce. My sice podle pana Google Maps budeme schopni odhadnout kam, ale jenom odhadnout. Už vůbec nevíme jaké jsou v kanále proudy, splavnost, hloubku,.. Ale více bude v další zprávě.

Jinak město nás přivítalo standardně v této době, tzn. průtrží mračen a smrtelným horkem. Z města připojuji jenom jednu fotku parkoviště. Nedej bože jim dát do ruky auta. Pár mafiánských aut zde je, naštěstí to drží na uzdě velmi vysoká daň na auta.

Nevím, čím to je, všichni básní o vynikající vietnamské kuchyni. Ale já přestože Vietnam miluji, vždy když mne pod nos zavanou pouliční vyvařovny, nějak ztrácím chuť. Mám dojem, že z opěvování exotických kuchyní se už stalo klišé. Ano vím, že mají také vynikající jídla, ale většina,.. prostě každoroční proces odtučňování započal. Možná je to tím, že nějak nejsem na drahé turistické restaurace. A to jih je proti severu skutečně co se týká jídla výrazně lepší. Alespoň tento proces nebude tak nárazový, protože po plavbě se přesouvám na sever.

Na plavbu nás je pět. Tři Češi trochu znalí delty, jeden mladý severovietnamec, který by měl hlavně překládat a místní driver, o kterým nevíme nic. Jak bude překládat s jeho dost bídnou angličtinou do jihovienamštiny ještě uvidíme. Zná totiž akorát hory na severu odkud pochází. Celá akce se ještě může sesypat.

Ale jeden zážitek už mám. Protože vždy létám s approval letter, vyzvedával jsem si na letišti vízum. A tam narazil na typického arogantnìho úřednického policajta. Vždy vyplňuji do kolonky místo pobytu jenom slovo hotel. Ale tento, že prý musím uvést přesně jaký, kde budu. Na moje slovo traveling mne vyhodil, že si z něj nemám dělat legraci. Tak jsem mu udělal radost a název hotelu dopsal. Může mne nyní hledat v hotelu Sheraton. Sběr nesmyslných dat tak pamatuji z mých mladých let...

Těšte se na další zprávu, ta bude určitě zajímavější.

 

 

Zpráva č. 3 Mekong 2019

První problémy se vyskytly. Loď nebyla. Tedy alespoň ne taková jakou bychom se dostali do malých ramen. Ale nakonec loď máme. Hrůza hrůzoucí. Smradlavá rybářská loďička, prý jí do zítra od ryb vyčistí. V půlce lodi chybí podlážka , v lodi je voda a všude smrdí nafta nebo benzin, nevím co to je. A olej. Takže čekejte zprávu. Toto bude pro příští dny naším domovem. Zážitek má být hlavně silný.

 

 

Zpráva č. 4 Mekong 2019

Dnes jsme konečně vypluli. Teprve nyní si začínáme plně uvědomovat, do jakého projektu jsme se pustili a s jakým rizikem neúspěchu. Na a první pohled to vypadá jednoduše, také jsme si to mysleli. Pronajmout loďku, koupit benzin a vyrazit. To by to ale nesměl být Vietnam. Přestože se domluvíme vietnamsky s pomocí našeho kamaráda, nikdo nechápe co chceme. Narazili jsme na řadu očekávaných i neočekávaných problémů. Akorát nám každý v vnucoval turistickou loď, vychvaloval co vše můžeme vidět, jaké budeme mít zážitky. A když jsme řekli, že chceme loď ale plovoucí trh nás nezajímá, tak nechápavě skončili diskuzi. Není jenom náhoda, že se zatím nikdo na takovou plavbu nepustil, alespoň o nikom nevíme. Také s nulovou znalostí proudů, splavnosti, případného servisu, ubytování,… to musí být trochu blázen.
Takže jak jsme psal v minulé zprávě, loď máme. Celou noc jsem ale nespal ze strachu, jak to dopadne. Ale přes noc z lodě vyházeli ryby a rybářské sítě. Ze zádě odmontovali držáky na sítě a prkna vydrhli a dali na ně rohože. Super, totální překvapení. Driver kterého jsme dostali nám ale řekl, že s ním pojede pomocník. Aby se staral o motor a čistil vrtuli. Nám to nevadilo, peníze jsme dohodli jedny, je to jeho problém. Později jsme si dokonce koupili dvě hamaky.
Vyrazili jsme. Prvních 30 km bez problémů, cestu naši driverové znali. Pak ale stále častěji se na nás začali obracet, do kterého ramene mají zahnout. Evidentně se totálně ztratili. Nechal jsem sice vytisknout mapu v rozměru metr na metr, aby tato názorná pomůcka pomohla, ale na mapu se stále dívají jako na obrázek měsíce. Pouze tam hledají názvy, které jim něco říkají. Bez nejmenší souvislosti kde, s obrázkem. Ve výsledku se ale nedostavila další obava , zatím, že budou remcat. Protože vůbec netuší, kam plujeme a kam ještě poplujeme. Nevíme co s nimi udělá strach. Není to pro ně jednoduché, když se mají spolehnout na nás, totální hlupáky, co se týká delty.
Samotná plavba byla neskutečná, popsat se dá těžko, napoví vám video, které z plavby bude. Také jsme cestou prvně vypustili dron.
Držte nám palce

 

Zpráva č. 5 Mekong 2019

První den, kdy si skutečně užíváme plavbu. Po počátečních stresech, kdy jsme nevěděli co bude v příští hodině , minutě, už jsme trochu stabilizovaní. Plavba je to neskutečná a musím se trochu omluvit Jihovietnamcům, když všude píši, že jih na sever nemá. Že není nic hezčího než okruh na motorce z HaGiang. Delta je totiž fantazie. I když jsem jí navštívil už několikrát, naposledy loni, kdy jsem jezdil deltou měsíc na skútru, poznat jí z malé lodi jí dává nový neskutečný rozměr. Teď samozřejmě nemyslím výlet na „rybníku“ na floating market z turistické loďky. Ale plavbu skutečně kanály.
Prostě dnešní plavba byl jeden z mých největších zážitků z Vietnamu.
K posádce. Tomáš, vynikající kameraman a fotograf. Stále natáčí, moc se těším na film. Tung, Severovietnamec, překladatel, prý se začal učit anglicky před 3mi lety a před dvěma toho nechal,.. No máme dojem, že často spíše nerozumí vietnamsky než anglicky. Každá jednoduchá věta se řeší 10 minut. Ale je výborný, bez něj by to nešlo. Dále součástí týmu je Martina, která dostala za úkol řídit finance. Naši Vietnamci, majitelé lodě, jsou bráchové a už nemají nejmenší potuchu kde jsme a kam plujeme. Dnes jsme na jejich tvářích už rozeznali nervozitu. Ta se navenek dnes projevila tak, že začali remcat, že neměli v poledne rýži. A já mám na starost určit směr plavby a snažím se u našich driverů vyvolat dojem, že vím zcela přesně a spolehlivě, kudy plout. Kdyby tak věděli,…
Nakonec nás dnes zastavil kanál plný neprostupných vodních hyacintů, které zde jsou velký problém. Zjistili jsme, že za nimi je uzavřená hráz, kterou snad otevřou zítra. Tak uvidíme, Dost jsem se tak shodil u našich driverů, protože jsem o hrázi logicky nevěděl a byl překvapen stejně jako oni.
Posílám pár obrázků z dneška. Pokud bude čas, pokusím se pravidelně psát.

 

Zpráva č. 6 Mekong 2019

Poděkování.

Dnešní den proběhl opět fantasticky, upluli jsme asi 50 km malými kanály. Pouze jednou narazili na dno a asi 5x se potápěli a čistili vrtuli. Tedy přesně, do té hnusné špinavé vody se potápěl náš driver. Voda je nejenom špinavá, ale tu a tam, když zrovna plujeme okolo chcíplé nafouklé krávy, vodu registrujeme i nosem.

Dnes bych chtěl ale především poděkovat. Všem co nám pomohli s touto naprosto unikátní plavbou, protože bez pomoci bychom neměli šanci. Nebyly to peníze. Celou akci si financujeme sami. Jediná vyjímka, že mne, coby důchodci a nejstaršímu členu výpravy, Vietnam Airlines dal zdarma letenku, za což jim velice děkuji. A přeji samozřejmě hodně úspěchů. O žádnou finanční podporu jsme nikoho nežádali. Ostatně také proč. Je to naše zábava a na tu se peníze nežebrají. Největší zásluhu na celé akci má někdo, kdo se plavby neúčastní a to Vietnamka Mai z Hanoje. Byla to ona, co pomohla zajistit plán cesty, seznámila s obtížemi, pomohla sehnal loď, a.. nakonec s námi poslala svého bráchu, jako překladatele. Dojednala dobrou cenu za půjčení lodě, sami bychom platili trojnásobek.

Děkuji paní Oanh z homestay v MyTho, která snad jediná skutečně pochopila, co chceme. Dále jejímu mužovi, pak zmíněnému Tungovi, sourozenci Mai .. a bez diskuze našim driverům. Je pravda, že si dnes řekli o peníze na naftu, prý dostali málo,.. ale hlavně vůbec neremcají. Asi už rezignovali.

A velice hodnotím vynikající spolupráci a Martinou a Tomášem. Přestože před akcí jsme se sešli pouze dvakrát, jsme se vzájemně dobře odhadli, že jsme všichni z jednoho cestovatelského těsta bez nebezpečí problémů, když něco je docela vzdálené evropskému standardu a to nejen v hygieně.

Takže zítra dále.

 

Zpráva č. 7 Mekong 2019

V průběhu plavby si čím dále více uvědomujeme, jaké máme obrovské štěstí. Spousta důležitých věcí je věc náhody. Třeba jenom zvolená doba. Nebyl nikdo, kdo by nám řekl, kdy máme plout. Zvolili jsme spíše intuitivně období dešťů s blížícím se jeho koncem. Nevěděli jsme, zda v této době nejsou někde nebezpečné proudy. Zda nebude moc vody i shora. Kdy jsou kanály nejvíce ucpané hyacinty ,..Zda v této době neplave po vodě moc svinstva a neblokuje kanály, co dělá příliv, který se zde projevuje. A hlavně kudy plout, zeptat se prakticky nedá. Nikdo na břehu neodpoví. Jak jsem psal, vůbec nejnepochopitelnější pro mne je, že naší driverové vůbec neví, kde jsme. V podstatě rezignovali, nesnaží se ani zjistit kde jsou, naučit se alespoň trošičku porozumět mapě. Nedovedu pochopit, že bych vlastnil loď a nějací blázni z Tramtárie, kteří navíc deltu neznají, mne pouze říkali kudy, já bych se na ně spoléhal a nesnažil se vědět, kde jsem.
Jejich totální neznalost map, světových stran mne vytáčí do maxima.
Ale jednu perličku ze včerejška. Spali jsme ve vesnickém hotelu, strašná díra. Obrovský šváb na zdi,.. Ale trochu jsme se alespoň zpacifikovali, umyli,.. ale proto to nepíši,.. paní domácí se soustředila na Tomáše, když ale viděla, že evidentně patří k Martině, tak začala na Tungovi vyzvídat informace o mne, zda jsem ženatý. Že má hezkou dceru. A hned jí také ukázala. Fakt kočka. Pěkné lákadlo pro dědka, který má doma už bábu. Nic jí nevadily šediny na mojí hlavně, hlavně že evidentně jsem schopen zabezpečit rodinu a pomoci jí mít lepší život. Pro nás je to úsměvné, na druhu stranu je to hodně smutné. Když zjistila že přece jenom někoho mám, tak alespoň prosila, zda bych jí nemohl někde prezentovat, pomoci sehnat manžela. Taková překrásná asi 30ti letá holka s dítětem.. Když jsem viděl její tak strašně smutné oči a s jakou nadějí psala Tungovi spojení na FB, nevím co mám dělat. Kdybych osobně nějakého kluka znal, ale když já se bojím,.. Exotů je u nás také dost. Je to moc smutné.
Opět jsme upluli téměř 50 km. Cestou jsme zažili krušnou chvilku, když najednou v motoru bác bác a bylo ticho. Je to jedna z věcí předpokládaných i nepředpokládaných. Když vytáhli nářadí za začali rozebírat palivový systém, okamžitě jsem se uklidnil. To se dá opravit vždy. Ale něco ulomit, zlomit,… takže ve výsledku to byly pro nás filmové záběry, které akorát zpestří film. Největší problém ale stále máme se zvolením kanálu, cesty. Zda je průchodný se prostě zjistit nedá. Síť kanálů je tak hustá a složitá, že se ani nedá zeptat, aby někdo rozuměl. Zeptat se bez použití mapy prostě nejde. Takže odhadujeme. Může nás zastavit nízký most, mělký kanál, velký proud nebo, a to bylo dnes nejpravděpodobnější, totálně ucpaný kanál vodními hyacinty.

 

Zpráva č. 8 Mekong 2019

Po dnešním dnu jsme si teprve uvědomili, do jakého riskantního projektu jsme se pustili. A jakou máme obrovskou dávku štěstí. Protože dnes to, čeho jsme se obávali, přišlo. Proudy, přílivy, hodně vody, málo vody, bažiny,… Jediným vodítkem pro nás je Google map z které vyčteme jenom nějaké modré klikaté proužky. Ale už nic více. A neznalost map zcela vyloučila z plánování cesty naše drivery.

Naši driverové nám bezmezně věří a to je jejich základní chyba. Ale co mají dělat? Dnes jsme si naplánovali trochu odpočinkovou plavbu malými kanály. Jenže jak poznat kanál, který je splavný? A kdy?

Vpluli jsme do jednoho asi desetikilometrového spojovacího kanálu mezi většími rameny Zpočátku byla plavba romantická, stromy se nahýbaly nad kanál,….. Jenže po chvíli jsme si všimli, že plujeme proti silnému proudu a voda velmi rychle klesá. Asi v polovině kanálu proud ustal a zpozorovali jsme, že začal téci na druhou stranu. Prostě voda z kanálu vytékala s velkou prudkostí na obou koncích do větších ramen. Najednou se kanál v některých místech zúžil tak, že jsme měli po obou stranách lodě těsně břeh. Až nakonec motor začalo dusit bahno, nárazy na dno, a zastavili jsme se. Co dělat? Vrátit se? Vždyť voda vytéká pryč, to by už nešlo. Navíc to bylo už jenom koryto, loď by se ani nemohla otočit. Jedině to zkusit dál. Naši driverové skočili do vody a brodili se bahnem, snažili se loď protáhnout… Kam jsme je my zavedli? Dostali jsme strašný pocit viny, ale copak my známe deltu? Její zcela záhadné chování? Naši obětaví Vietnamci táhli loď bahnem. Zjistili jsme podle mokrých břehů, že voda klesla v krátkém čase asi o dva metry. K tomu ale pod mosty projíždíme jen tak tak. Tzn. za normálního stavu je kanál splavný jenom pro nízké loďky bez kajuty,.. Jak jsme to mohli vědět? No, nakonec jsme se na konec úzkého kanálu dostali. Zachvátila nás obrovská euforie, uklidnění. Nedovedu si představit, co bychom dělali, kdybychom skončili v kanálu v bahně bez vody. Stále to prožívám,..

K večeru jsme přijeli k Vinh Long u jednoho z hlavních ramen delty.. Zde naopak voda byla na maximální stavu. Ubytovali jsme se ve městě v hotelu po necelé hodině město zaplavila voda. Přitom nepršelo,.. Nakonec jsme zjistili příčinu. Je období největšího mořského přílivu v roce, kdy je nejvyšší stav vody v hlavních kanálech a vzniklý proud strhává vody z malých příčných kanálů…Téměř nepochopitelné.

Takže to byl další den,… není to jednoduché, ale zážitek je obrovský,..

 

Zpráva č. 8 Mekong 2019

Není Omylem přeskočeno číslo

 

Zpráva č 10 Mekong 2019

Tak po včerejšku, kdy jsme táhli loď bahenním korytem, jsme si mysleli, že nás nic horšího už nepotká. Ale potkalo Dnes pro změnu přišlo to, čeho jsme se původně obávali, ale v průběhů plavby téměř pozapomněli. Po proplutí malého ramene delty těsně přes napojením na velký kanál, dva kilometry před městečkem, kde jsme se rozhodli nocovat, najednou most. No nic, takových mostů jsme už podjeli. Ale toto nebyl ledajaký most, Toto byl totiž nízký most. ….. Takže stojíme před mostem a potřebujeme být minimálně o půl metru nižší. Kotvíme s pomyšlením, že ráno moudřejší večera. Buď se budeme asi 30 km vracet a pojedeme jiným kanálem, nebo budeme řezat. Další nebezpečí je, že do zítra opadne voda, na podjetí mostu to stačit nebude, ale budeme sedět na dně.

To je právě jedna z mnoha a mnoha nástrah, které nemůžeme předem vůbec vědět a které samozřejmě existují. Štěstí nemůže být nekonečné.

Ale celkově dnešní den byl fantastický. Projížděli jsme královstvím cihelen. Nekonečné obrovské pláně jakoby gigantických vosích hnízd. Pecí, ve kterých se vypalují cihly. Je zde totiž vynikající spojení dvou základních věcí nutných pro výrobu cihel. Jíl vybíraný z řeky na vlastní cihly a plev z rýže, které se používají jako palivo ve vypalovacích pecích. Cihelny jsme důkladně prolezli a mohli poznat strašně tvrdou práci mužů a hlavně žen při výrobě. Pohledy na toto království cihel bylo neskutečné. Vypustili jsme opět dron, takže se těšte na film. Já si při cestování vždy vzpomenu na opěvovaný mostek v BaNa hills, který tak strašně turisté chtějí vidět. A přitom Vietnam má stovky daleko zajímavějších míst. Hlavně míst, kde je možné poznat skutečný Vietnam, život ve Vietnamu, a ne turistický lunapark.

Snad zítra napíši, jak jsme dopadli

Hezký večer přeje celá posádka

 

Zpráva č. 11 Mekong 2019

Dnes je sedmý den co jsme na cestě a máme za sebou jíž téměř 300 km plavby. Zítřek by měl být dnem posledním.

Pokud sledujete naše zprávy, tak jste napnutí, jak jsme vyřešili včerejší problém nízkého mostu. Nevyřešili jsme ho. Vyřešil ho totiž za nás pán Bůh a Štestěna. Prostě voda o metr klesla. Nerozumíme tomu, protože těsně před mostem za vysokého stavu jsme dvakrát narazili na dno,. .Jak je možné, že za tak nízkého stavu ještě šlo proplout? Nevíme. Prostě bez obrovského rance štěstí by plavba skončila velice rychle.

Někde je hladina stále stejná, jinde se velice mění, prostě máme štěstí a to je hlavní. Plout po velkých kanálech není problém, ale zdaleka to není tak zajímavé, jako po kanálech malých.

Protože ale zítra je poslední den, nemůžeme si dovolit už moc experimentovat a pouštět se někam, kde by nás něco zastavilo. Jasně, motor může kleknout vždy, ale míra pravděpodobnosti je přece jenom menší. Zítra nás čeká plavba už jenom po proudu po hlavním kanálu. Tedy myslíme, že po proudu. Zde totiž je vše každou chvíli jinak.

Dnešní příspěvek je trochu kulinářská vložka. Protože už jsme si trošku zvykli, začínáme mít roupy a vymýšlíme si. Takže jsme se rozhodli pro trošku jiný dnešní oběd. Nabídka je samozřejmě velká a nakonec po důkladné prohlídce na trhu různých potvor jsme zůstali trošku při zemi. Celou akci jsme i důkladně nafilmovali, ale neobávejte se, na filmu vše neuvidíte. Určitě záběry silně zcenzurujeme. To by fakt nešlo. Ale dobré to bylo.

A pro naše vnitřní uspokojení jsme poslední žabičce dali šanci na život a obřadně jí pustili. Hezký den a těšte se na závěrečnou zprávu.

Zdraví posádka

 

Zpráva č. 12 Mekong 2019

Dnes je den poslední

Je to také den obrovské úlevy. Pocitu obrovského štěstí, že se nám celá akce vydařila, propluli jsme kanály delty v délce přes 300 km.

V čem spočívala největší obtížnost celého projektu?

Plavit se po velkých kanálech vůbec není problém a jde to v každou roční dobu. Naproti tomu velká okružní plavba po malých kanálech je velmi náročná. Především proto, že prakticky neexistuje Vietnamec, někdo kdo by znal deltu v širším rozsahu a byl ochoten se plavit malými kanály na místa, která nezná. Největší překážkou mu je totální neznalost map. Tzn. je potřeba nalézt někoho, kdo bude bezmezně věřit cizinci. Veškerá odpovědnost byla na nás. K tomu byla naše situace zvlášť obtížná, že jsme měli loď s lodním šroubem pod lodí a poměrně vysokou nástavbou. O to bylo náročnější se plavit ve správném okamžiku malými kanály. Kdy v nich není vody moc málo a současně ne moc, abychom se vešli pod mosty. K tomu se přičítají proudy. Ideální by byla nízká loď s motorem typu motorveslo. Zvolili jsme sice dobu s průměrnými nejvyššími stavy, ale někde je to naopak problém. Plavbu jsme museli řídit my a nikoli místní. Ti se starali výhradně o motor lodi.

Snad proto neznáme nikoho, kdo by podobnou plavbu uskutečnil. To ostatně umožnil až rozvoj techniky v poslední době. Bez GPS a map bychom byli zcela ztraceni. I když samozřejmě těžko odhadujeme přílivy v malých kanálech a výšky mostů, míru, do jak jsou kanály zarostlé, proudy….

Je to skutečně ukázka, jak využít dnešní techniku. Myslím výhradně GPS a mapy. Protože tyto dva nástroje nám extrémně otevřely svět. Ne agoda, ne booking,… ne různé reklamy a doporučení na internetu, které akorát naženou turisty na stále stejná místa.

Plavba to byla neskutečná a i když jsem navštívil mnoho krás ve Vietnamu, tento výlet jednoznačně řadím na vrchol mého cestování po Vietnamu.

Nyní nás čeká zpracovat snad tisíce fotek a množství filmového materiálu.

Tato plavba nechť je inspirací pro ostatní. Samozřejmě cesta takovouto lodí je už náročnější, ale na skútru do delty to problém není. Mít pouze GPS s mapu a let´s go.

Děkujeme všem, co nám drželi palce a sledovali naší plavbu.

Zdraví posádka.

 

 

A toto byl plán. Psáno před cestou:

 
 

Idea

O cestování v deltě Mekongu je toho napsáno poměrně hodně, ale bohužel všechny články fotografie, filmy,..  jsou většinou jenom z krátkodobých turistických návštěv delty. Pokud jde o delší plavby, tak se jedná výhradně o plavby velkými loděmi po hlavním kanálu, po řece do Kambodži případně do Laosu.  V současné době jediným realizovaným dobrým průzkumem je cestování na skútru podél kanálů

Ale nikde jsem nenašel Info, že by se někdo skutečně plavil na lodičce po malých kanálech hluboko do delty.  Tak letos na jaře, po projetí delty na skútru, se ve mne zrodila tato idea projet deltu lodí.

Za mých mladých let jsem se věnoval motorovým lodím, člunům.  Plavili jsem se po Vltavě a Labi, pořádaly se i výlety s gumovým člunem a přívěsným motorem i do zahraničí, především do dunajské delty.

A právě plavba po dunajské deltě mne hlavně inspirovala pro plavbu deltou Mekongu.

Delta Mekongu má ale k dunajské deltě hodně daleko. Má obrovské množství kanálů, které se za doby francouzské kolonizace zásadně změnily. Zatímco delta Dunaje je většinou příroda, ptáci, opuštěná oblast, delta Mekongu je plná lidí. Kanály jsou lemovány obydlími na kůlech, případně plovoucími domy. Na vodě je život, jsou na něm i trhy. Delta byla výrazně rekultivována. Mnohé kanály jsou narovnány, půda vysušena.

Ale to neznamená, že by byla méně zajímavější. Zcela naopak.  Život v deltě jí udělal obrovsky zajímavou.

Malé kanály jsou výrazně zajímavější než velká ramena. Kanály nejsou dobře zmapovány, není jasná jejich splavnost. Jsou posety plovoucími rostlinami.

Delta má zásadně tři oblasti. Deltu s nekonečnými rýžovými poli protnutými kilometry rovných kanálů s minimem obydlí. Druhá část je hustě obydlená, kanály mají původní směr, kroutí se. Všude je spousta lodí, domů mimo kanály i nad vodou.  Třetí část jsou lesy, bažiny s mangrovy.

 

Plán cesty

GPS a Google maps otevřely neskutečné možnosti cestování. Hlavně poměrně podrobný letecký náhled, fotografie, umožnil „objevitelům“ předem odhadnout, zda daná místa jsou průjezdná, splavná. S využitím této techniky bylo možné naplánovat přibližně cestu, plavbu. Samozřejmě se může vyskytnou cokoliv. Hlavně není jasné, z jaké doby jsou letecké fotografie. Hladina v kanálech se velmi mění, voda teče podle období oběma směry a někdy jí je málo.  Ubytování předpokládáme u místních, v nouzi na dně lodě.  

 

Zajištění

V současné době řešíme pronájem motorové lodě.  Maximální délka 12 m, protože s větší bychom se do malých ramen nedostali. Lodě jsou vybaveny motorvesly, kdy vrtule je na dlouhé hřídeli a motor je vyvážen. Lehkým zváhnutím se zvedne vrtule z vody což je při plavbě po vodě pokryté rostlinami nutné. Navíc má hřídel pod vrtulí ostruhu, a protože je ve váze, velmi lehce se nadzvedne při nárazu na dno.  Není reálné si pronajmout loď samotnou bez místňáka. Nejenom, že bychom si nebyli schopni si poradit s motorem (Většinou to jsou strašné čínské krámy) ale plavba po kanálech Mekongu se nedá přirovnat k ničemu. Naše zkušenosti s vlastním ovládáním motorových lodí zde jsou platné asi jako v Saigonu naše zkušenosti z Prahy  s řízením auta.

Posádka, tým

Zdeněk  - velitel mini výpravy

Tomáš

Martina

Tung  (severovietnamec trošku hovořící anglicky, jediný nemá potuchy, jak delta Mekongu vypadá) 

Driver, majitel lodě,.. hovořící dokonalou deltskou jihoveitnamšitnou, které se téměř nedá rozumět. 

 

Očekávaný problém

Místní lidé znají pouze svoje okolí, případně trasu, po které plují. Nechtějí se vydávat na místa, která neznají, považují je za strašně nebezpečná. Tzn. bude na nás, abychom našeho drivera uregulovali a sami navigovali. Vietnamci zásadně neznají mapy. Tzn. komunikace kudy bude obtížná. Pokud nezná místo, název cíle, je zce Vietnamec ztracen.  Viz článek

 

 

Zde je něco o deltě