2 Hoi An

2 Hoi An

Hoi An patří mezi historická města Asie. Od 17 století až do konce 19 patřilo město Ho An vedle Malajské Malaky a Čínského Macaa mezi nejvýznamnější obhodí centra celé jihovýchodní Asie. Zde, do přístavu Čanského království se sjížděli obchodníci z dalekých evropských zemí ale i z Číny, Jávy Indie a Japonska. Dodnes jsou zde patrné různé kulturní vliv z celého světa.

Odtud také začali evropané šířit na území dnešního Vietnamu křesťanství. Za doby Francouzů se na důležitosti jak přístav získal nedaleký Danang. To mělo velký vliv na Hoi An, protože se přestal rozvíjet a zůstala v něm stará historie. Město připomíná malajskou Malaku, kde se kříží kultury, procházíte uličkami obchodníků a dýcháte atmosféru starou stovky let.

 

Krytý most (cầu Nhật Bản)

Je významnou památkou v Hoi An. Postaven byl na konci šestnáctého století místními Japonci. Most spojil Japonskou čtvrť se čtvrtí čínských obchodníků, do té doby oddělenou menším kanálem. Originální most je elegantně zdobený a má střechu, aby byl kryt jak před deštěm, tak před sluncem. Uvnitř mostu na jeho severní straně svatyně (chùa cầu). Podle jedné legendy údajně žila v Asii obrovská obluda, jejíž hlava se nacházela v Indii, ocas v Japonsku a tělo ve Vietnamu. Tento most byl postaven na nejslabším místě zvířete, čímž došlo k jeho neutralizaci a záhubě. Obyvatelům Hoi Anu však nakonec bylo zvířete líto, a zbudovali tak v mostě svatyni, do níž se dodnes chodí modlit za jeho duši

 

Assembly Hall of the Fujian Chinese Congregation - Sály pro shromáždění čínských kongregací

Vietnamsky Hội Quán Phúc Kiến

 

patří vedle mostu k nejzajímavějším architektonickým stavbám Hoi Anu. Čínští obchodníci logicky tvořili nejpočetnější zahraniční komunitu – jednak díky geografické blízkosti Hoi Anu, a také proto, že vietnamské prostředí jim bylo mnohem bližší než obchodníkům jiných národností. Čínští přistěhovalci se ve Vietnamu usazovali hlavně od 18. století, přičemž se sdružovali v komunitách, jež byly organizovány podle místa jejich původu v rodné zemi. V Hoi Anu tak vzniklo pět velkých komunit, z nichž si každá vystavěla vlastní shromažďovací síň (hội quán), kde bylo i několik svatyní. Nalezneme zde shromažďovací síň kantonskou, čchao-čouskou, chaj-nanskou, fu-ťienskou a hakkskou. K těmto pěti je pak ještě nutno připočíst celočínskou shromažďovací síň společnou pro všechny Číňany žijící v Hoi Anu. Jedná se většinou o rozsáhlejší komplexy s několika nádvořími a budovami a jednou hlavní svatyní.

 

Chrám Quan Conga (Miếu Quan Công)

je chrám hoianských Číňanů. Je ze 17. století a je zasvěcen slavnému generálu z čínské historie z období tzv. Tří říší (220–280). V centrální svatyni chrámu nalezneme částečně pozlacenou sochu Quan Conga vyrobenou technikou kašírování na dřevěném rámu. Po obou stranách jsou pak umístěny sochy jeho strážců. Socha bílého koně v životní velikosti upomíná na koně, kterého Quan Cong sedlal.

 

 

Historické domy hoianských obchodníků

jsou další typickou památkou Hoi Anu, mající více než dvousetletou historii. K nejznámějším z nich patří např. dům Tấn Ký nebo obřadní dům rodiny Trần. Na těchto domech je v mnoha případech patrné prolínání architektonických vlivů zejména čínských, japonských a samozřejmě vietnamských. Některé z domů dnes slouží jako muzea, např. muzeum obchodu s keramikou.

Kam z HoiAn

V okolí je hedvábná vesnice. Dobrý výlet na mopedu . Je to sice turistické, ale zajímavé. Možno vidět larvy v různém stadiu, morušovníky, spřádání vláken, ruční tkaní. Dále plantáže s místními plodinami, určitě zaujme vidět, jak rostou buráky. Také turistické a také stojí za to. A ještě keramická vesnice. 

Z mého cestopisu

M apa