Nemocnice ve Vietnamu

Nemocnice ve Vietnamu
 
Při první návštěvě Vietnamu si tuto zemi zamilujete. Uvidíte překrásné skály zálivu HaLong, roztomilé děti menšin v horách, nebo fascinující život v deltě Mekongu.
I když dnes Vietnam patří mezi nejrychleji se rozvíjející země Asie, návštěva nemocnice vás dostane do zcela nových rovin. Na úvod musím sdělit, že se situace v oblasti techniky a léků výrazně zlepšuje. Setkáte se i s nejmodernějšími vyšetřovacími systémy, většinou ze zahraniční pomoci, s moderními léky.
Ale vlastní systém zabezpečení pacientů je stále tragický a zde je zatím posun minimální. Na rozdíl od školství, kdy dnes prakticky každá větší vesnice má dnes svojí školu, s nemocnicemi je to stále velmi špatné. Ale pozoroval jsem již z výstavbu nových nemocnic, stát si tuto situaci uvědomuje. 
Nejlépe na tom jsou státní zaměstnanci, zvlášť příslušníci policie, armády a vysoko postavených činitelů,  „autorities“. Pojištění ostatních obyvatel je dobrovolné a zajistí jenom základní péči. Korupce je někdy extrémní a zde platí, bez peněz do nemocnice nelez. 
V zásadě platí, že účel nemocnice je léčit. Ostatní, především hygiena a stravování, je každého vlastní starost. Proto prakticky s každým pacientem je stále přítomen příbuzný. Pokud je z místa, tak většinou jezdí na noc domů. Ale to je spíše výjimečné, příbuzní spí v místnosti s pacienty, pod postelemi, před budovou, kde se dá. V místnosti není neobvyklé, že je 20 i více postelí. Na každé posteli často leží dva pacienti a spolu s příbuznými je proto stav nemocničních pokojů velmi deprimující.
K tomu je potřeba uvážit, že do nemocnice zde chodí lidé, kteří jsou na tom skutečně špatně. A  kdo je již přijat,  je na tom dobře. Přijetí totiž předchází velmi náročný  proces přijímacího řízení s nekonečnými frontami, do kterého jsem neměl šanci proniknout. 
Jako zajímavost uvádím, že nemocnice v horách se setkávají i s problémy, které si nedovedeme představit. Do nemocnice také přicházejí pacienti z chudých  menšin,  žijící v bambusových přístřešcích, kteří v životě neviděli sedací záchod, pořádnou postel, … A prvně vidí na záchodě toaletní papír, jehož účel nechápou. A protože jsou zvyklí chodit jenom na díru a utírat si zadky klacíky, tyto pak hází do mísy a způsobují další kolaps hygienického zázemí. 

Při první návštěvě Vietnamu si tuto zemi zamilujete. Uvidíte překrásné skály zálivu HaLong, roztomilé děti menšin v horách, nebo fascinující život v deltě Mekongu.

 

I když dnes Vietnam patří mezi nejrychleji se rozvíjející země Asie, návštěva nemocnice vás dostane do zcela nových rovin. Na úvod musím sdělit, že se situace v oblasti techniky a léků se výrazně zlepšuje. Setkáte se i s nejmodernějšími vyšetřovacími systémy, většinou ze zahraniční pomoci, s moderními léky.

 

Ale vlastní systém zabezpečení pacientů je stále tragický a zde je zatím posun minimální. Na rozdíl od školství, kdy dnes prakticky každá větší vesnice má  svojí školu, s nemocnicemi je to stále velmi špatné. Ale pozoroval jsem již z výstavbu nových nemocnic, stát si tuto situaci uvědomuje. 

 

Nejlépe na tom jsou státní zaměstnanci, zvlášť příslušníci policie, armády a vysoko postavených činitelů,  „autorities“. Pojištění ostatních obyvatel je dobrovolné a zajistí jenom základní péči. Korupce je někdy extrémní a zde platí, bez peněz do nemocnice nelez. 

 

V zásadě platí, že účel nemocnice je léčit. Jenom léčit.  Ostatní, především hygiena a stravování, je každého vlastní starost. Proto prakticky s každým pacientem je stále přítomen příbuzný. Pokud je z místa, tak většinou jezdí na noc domů. Ale to je spíše výjimečné, příbuzní spí v místnosti s pacienty, pod postelemi, před budovou, kde se dá. V místnosti není neobvyklé, že je 20 i více postelí. Na každé posteli často leží dva pacienti a spolu s příbuznými je proto stav nemocničních pokojů velmi deprimující.

K tomu je potřeba uvážit, že do nemocnice zde chodí lidé, kteří jsou na tom skutečně špatně. A  kdo je již přijat,  je na tom dobře. Přijetí totiž předchází velmi náročný  proces přijímacího řízení s nekonečnými frontami, do kterého jsem neměl šanci proniknout. 

Jako zajímavost uvádím, že nemocnice v horách se setkávají i s problémy, které si nedovedeme představit. Do nemocnice také přicházejí pacienti z chudých  menšin,  žijící v bambusových přístřešcích, kteří v životě neviděli sedací záchod, pořádnou postel, … A prvně vidí na záchodě toaletní papír, jehož účel nechápou. A protože jsou zvyklí chodit jenom na díru a utírat si zadky klacíky, tyto pak hází do mísy a způsobují další kolaps hygienického zázemí. 

 

zde pomáháme ve Vietnamu

Neváhejte kliknout like. Čím více lidí to ví, tím je větší šance, že se to změní.