Příprava

Již pár let, jsem si pohrávala s myšlenkou navštívit Vietnam, ale na konec jsem se vždy rozhodla pro jinou oblast, jako Nepál, Kavkaz, Indie… Všechna tato místa měla jedno společné – hory. V lednu 2016 jsem objevila na internetu levné letenky do Hanoje a začala plánovat. S kým poletím bylo jasné, již delší dobu cestujeme ve čtyřech, já a tři chlapi. Co chci ve Vietnamu vidět, bylo také jasné – hory , a když už, tak ty nejvyšší, a ty jsou na severu u Čínských hranic, poblíž městečka SAPA. V této oblasti stále žijí původní horské kmeny ( Hmong, Red Dzao, Tay…) , které si stále uchovávají tradiční způsob života. V zakoupených průvodcích a mapě s rozlišením 1 : 600 000, jsem toho moc nevyčetla a tak jsem hledala na internetu.  Odkazy na nejvyšší horu Indočíny Fansipan 3143 m byly všude, ale tam mě to netáhlo, chtěli tam totiž všichni. Když jsem si později přečetla, že od února jezdí na Fansipan  lanovka, definitivně jsem rozhodla, že na  Fansipan nepůjdeme. Strávila jsem spoustu času a hledala horu ke které nesměřují zástupy turistů, je v blízkosti SAPY a její výška přesahuje 3 000 m. Po čase jsem si přečetla článek o skupině mladých lidí, kteří v roce 2014 vynesli vrcholový kámen na horu Bạch Mộc Lương Tử, která je s výškou 3046 m čtvrtou nejvyšší horou Vietnamu,  a je jen 2 hodiny autem od SAPY .  I když se po Evropských i jiných pohořích touláme se stanem sami, bez cestovky, bylo jasné, že ve Vietnamu to bude jiné. Neznačené cesty, špatná doprava, lidé mluvící jen domorodým jazykem, džungle, hadi a k tomu málo času na improvizaci na místě. A tak jsem znovu začala hledat, tentokrát někoho, kdo s námi půjde na vrchol. Oslovila jsem několik cestovních agentur ze Sapy, ale nabízeli mi jen treky do vesnic v okolí SAPY a výstup na Fansipan. Na portále vietnamista.cz , jsem v záložce cestopisy našla článek s popisem výstupu na horu Ta Chi Nhu 2975 m, na fotkách k tomuto článku bylo děvče, které může být  Mai, která na  stejném  portále nabízí  zprostředkování různých výletů ve Vietnamu. Tak jsem jí napsala, a světe div se, Mai  přislíbila výstup zorganizovat. Náš pobyt byl naplánovaný na 18 dnů i s cestou. Sestavila jsem intenerář Hanoi, SAPA s výstupem na  Bạch Mộc Lương Tử,  provincie Ha Giang, zátoka Halong, Hanoi . Postupně se naše skupina rozrostla na sedm zdatných horalů, s průměrným věkem 57 let. (Hanka, Zdeňka, Marián, Zdeněk, Petr, Bob a já – Jana ). V pondělí 17.10. 2016 se daly události do pohybu:
 17.10.2016 v  09:55 hod. odlet z Prahy do Istanbulu, v úterý 18.10. ve 02:20 hod nástup do letadla směr Hanoi, večer ve 20 hod přistání v Hanoji. Ve středu 19.10. ve 20:40 hod odjezd lůžkovým vlakem směr Lao Cai , ve čtvrtek 20.10. v 05:35 hod, jsme celí rozespalí vystoupili z vlaku a naše horské dobrodružství začalo …

Již pár let, jsem si pohrávala s myšlenkou navštívit Vietnam, ale na konec jsem se vždy rozhodla pro jinou oblast, jako Nepál, Kavkaz, Indie… Všechna tato místa měla jedno společné – hory. V lednu 2016 jsem objevila na internetu levné letenky do Hanoje a začala plánovat. S kým poletím bylo jasné, již delší dobu cestujeme ve čtyřech, já a tři chlapi. Co chci ve Vietnamu vidět, bylo také jasné – hory , a když už, tak ty nejvyšší, a ty jsou na severu u Čínských hranic, poblíž městečka SAPA. V této oblasti stále žijí původní horské kmeny ( Hmong, Red Dzao, Tay…) , které si stále uchovávají tradiční způsob života. 

V zakoupených průvodcích a mapě s rozlišením 1 : 600 000, jsem toho moc nevyčetla a tak jsem hledala na internetu.  Odkazy na nejvyšší horu Indočíny Fansipan 3143 m byly všude, ale tam mě to netáhlo, chtěli tam totiž všichni. Když jsem si později přečetla, že od února jezdí na Fansipan  lanovka, definitivně jsem rozhodla, že na  Fansipan nepůjdeme. Strávila jsem spoustu času a hledala horu ke které nesměřují zástupy turistů, je v blízkosti SAPY a její výška přesahuje 3 000 m. Po čase jsem si přečetla článek o skupině mladých lidí, kteří v roce 2014 vynesli vrcholový kámen na horu Bạch Mộc Lương Tử, která je s výškou 3046 m čtvrtou nejvyšší horou Vietnamu,  a je jen 2 hodiny autem od SAPY .  I když se po Evropských i jiných pohořích touláme se stanem sami, bez cestovky, bylo jasné, že ve Vietnamu to bude jiné. Neznačené cesty, špatná doprava, lidé mluvící jen domorodým jazykem, džungle, hadi a k tomu málo času na improvizaci na místě. A tak jsem znovu začala hledat, tentokrát někoho, kdo s námi půjde na vrchol. Oslovila jsem několik cestovních agentur ze Sapy, ale nabízeli mi jen treky do vesnic v okolí SAPY a výstup na Fansipan. Na portále vietnamista.cz , jsem v záložce cestopisy našla článek s popisem výstupu na horu Ta Chi Nhu 2975 m, na fotkách k tomuto článku bylo děvče, které může být  Mai, která na  stejném  portále nabízí  zprostředkování různých výletů ve Vietnamu. Tak jsem jí napsala, a světe div se, Mai  přislíbila výstup zorganizovat. Náš pobyt byl naplánovaný na 18 dnů i s cestou. Sestavila jsem intenerář Hanoi, SAPA s výstupem na  Bạch Mộc Lương Tử,  provincie Ha Giang, zátoka Halong, Hanoi . Postupně se naše skupina rozrostla na sedm zdatných horalů, s průměrným věkem 57 let. (Hanka, Zdeňka, Marián, Zdeněk, Petr, Bob a já – Jana ). V pondělí 17.10. 2016 se daly události do pohybu:

 

17.10.2016 v  09:55 hod. odlet z Prahy do Istanbulu, v úterý 18.10. ve 02:20 hod nástup do letadla směr Hanoi, večer ve 20 hod přistání v Hanoji. Ve středu 19.10. ve 20:40 hod odjezd lůžkovým vlakem směr Lao Cai , ve čtvrtek 20.10. v 05:35 hod, jsme celí rozespalí vystoupili z vlaku a naše horské dobrodružství začalo …

Pokračování