Vietnamci v kuchyni

Vietnamci v kuchyni

Na úvodním obrázku stále ještě používaný rýžovar z vydlabaného kmenu v Severním Vietnamu 

 

Zajímají nás vietnamská jídla, ale uvědomujeme si, jak vlastně vaří? 

Že to nebývá zcela podle našich hygienických zvyklostí asi očekáváme. Ale jaká je skutečnost přímo ve Vietnamu?

Nové rýžovary chõ đồ xôi bằng gỗ, zkráceně đồ xôi 
 na trhu v NghiaLo - severní Vietnam  - Zde můžete vidět, jak se rýžovar vyrábí 

 

Protože nejenom jídla jsou odlišná, ale především mají zcela jiný způsob vaření. Vietnam je ale tak obrovská země se spoustou menšin, že nelze popsat jednouše celý Vietnam. Proto se zaměřím pouze na vesnice Severního Vietnamu, což je nejzajímavější.  

 

Odlišností při vaření je celá řada, zaměřím se jenom na některé. Například jak používají nůž. Až půjdete na trh, uvidíte, že ženy nejenom nesedí, ale čistí zeleninu, škubají slepice, ptáky, připravují maso. Všimněte si jak drží nůž. Vždy od sebe. My naopak k sobě. Zkuste škrábat brambory, loupat jablko, okurku nebo dokonce ředkvičku a držet ostří od sebe. Vietnamci to dělají vždy opačně. Nejenom Vietnamci, lidé v celé Indočíně. V Číně a Japonsku nevím. Ale odhadoval bych že také. My používáme nůž od sebe pouze při loupání větší zeleniny.

Je to maličkost, ale úsměvná. Moje známá z Vietnamu, když mne vždy vidí jak držím nůž, tak obrací oči v sloup, že se zraním, pořežu. My zase nechápeme je.

 

Při vaření používají také hůlky. Jsou větší, asi dvakrát tak velké jako běžné na jídlo.

 

Nejraději vaří na zemi. Připravují vše na zemi. Sedí přitom na bobku, spíše vyjímečně používají malou stoličku. Ale co je zajímavé, vždy při sezení na bobku mají paty na zemi. Zkuste takto sedět hodinu. Samozřejmně myslím vesnici, ne město. 

 

Vietnamci vaří stále. Ráno, v poledne i večer. Snídaně je jako oběd. Vydatná, samozřejmě hlavně rýže. Nejraději mají suchou rýži, stiky rice. Bohatší rodiny již používají moderní elektrické rýžovary, především korejské a čínské výroby. Oni používají rýžovary vlastně dávno, jsou dřevěné a „fungují“ bez elektriky.

 

Při jídle servírují maso i s kostmi. Moc se nám to nelíbí. Přemýšlel jsem, co jim přivést jako dárek, co by se jim mohlo hodit v kuchyni. Když jsem porovnal, co všechno my používáme při vaření a oni  mají pouze hůlky a velký nůž. A protože jedí hodně slepice, napadly mne nůžky na kosti. Omyl, nepochodil jsem. Protože oni porcují celou slepici, i silné kosti, rozsekají velkým nožem, sekáčkem, nejlépe na podlaze a na to nůžky jsou na nic. Vlastě vše, co používají oni, je pro ně ideální a co my, je ideální pro nás. Viděl jsem ve Vietnamu moderně, evropsky zařízenou kuchyň. I s dřezem. Nádobí ale stejně myli na betonové podlaze pod proudící vodou a dřez nepoužívali. Jejich opálené velké černé hrnce, pánve, se lépe myjí na zemi. Viděl jsem, že měli plynový vařič i ohniště. Především vařili na ohništi. Mají to raději, jsou na to zvyklí. Není to jenom o ceně plynu. Ve městech je to samozřejmě již trochu jiné.

 

Ohniště

Ve vesnicích se stále vaří na ohništích. Pouze na ohni, neznají pečení. V modernějších domech mají ohniště ve výklenku, v chudších na zemi. V bambusových chýších mají oddělený prostor. Nad ohněm mají téměř vždy zavěšené kousky masa, při vaření současně masou udí. Ohniště v bambusových příbytcích jsou často zdrojem požáru. Dřevo neštípou na krátké kusy jako my, ale přistrkují dlouhá dřeva do ohně. Tím se dá velice dobře oheň regulovat.

Každá rodina má několik termosek, kde mají trvale horkou vodu. Z ní připravují především čaj, případně horkou vodu používají na mytí.

 

Slepice, prasata, se nejprve odkrví a potom zabijí.

Způsob zabíjení zvířat je pro nás zcela neakceptovaltelný. Smutné je předevíšm to, že Vietnamci nechápou, že by zvířata také mohou mít cit, citít bolest. Zde je jeden můj smutný zážitek. 

 

Vietnamci vaří, smaží a grilují. Neznají trouby na pečení.

Přestože nepečou, zase to neplatí stoprocentně. Francouzi do Vietnamu přivezli zvyk péct bagety, setkáte se ve městech s pekárnami baget. Ale doma nepeče nikdo. Z mouky, rýžové, kukuřičné, ale i vyjímečně přeničné, umí placky. Běžně nepoužívají mléko, mléčné výrobky, především sýry, vůbec neznají. 

 

Zde jsou příklady jídel: Co  jíst

Na rozdíl od fotogalerie nemusíte míst strach. Různí brouci, hadi, pejsci, ptáčci, zase tak běžní nejsou. Setkáte se běžně s polévkou Pho, jarními závitky, kuřetem, vepřovým (hovězí je poměrně drahé),.....

Hlavně se nebojte. Když to může jíst miliarda lidí na světě, proč ne vy také..

 

A zde související článek: Do Vietnamu jezdím zhubnout 

Pokud vás tyto postřehy zaujaly, neváhejte kliknout like, alespoň vím, že to vůbec někdo četl. A to potěší