Vietnamci a mapy

Vietnamci a mapy

Vytáčí mne vždy do  nepříčetnosti, když se obrátím ve Vietnamu (Kambodži, Laosu, Filipínách, téměř jedno kde v Asii)  na někoho s prosbou, aby mne ukázal na mapě, kde jsem, kudy kam  jít, jet,...)

Na dotaz, kde jsem, vysloví název místa kde jsem. Jsem přece TADY. A kam že to chcete?  Do XY ?,... no to přece tudy, pak zahnete támhle, půjdete rovně a ještě zahnete a jste TAM. 

Na co mapu? Proč chcete vědět na mapě, KDE jste, když jste přece TADY.

 

Vietnamci mapy neznají. A to téměř absolutně. 

 

Nemáte šanci, aby vám někdo poradil na mapě kudy kam. Jestliže přece jenom trváte na tom, aby vám ukázal místo na mapě kde jste, začne mapu z levého horního rohu postupně číst a snaží se najít místo podle TEXTU, nikoli podle obrázku, podle mapy. A vy můžete vyletět z kůže, protože víte, kde přibližně jste a kde nemůžete být. My, když dostaneme mapu Prahy v japonštině, tak nemáme problém se v ní orientovat. Asiat ne.

 

Dokresluje to velice dobře jeden příběh, kdy jsme z Hanoje vyrazili do jedné vesničky, kde měla být zajímavá keramická výroba. Průvodkyně přesně věděla, jaký autobus, jak je to daleko, kudy, ale neměla potuchy, zda je to na sever, jih západ nebo východ. Setkal jsem se ve vesnici s místním bosem, „vzdělaným“ předsedou místního „národního výboru“. Na mapě mne nebyl schopen ukázat, kde jeho vesnice leží. Dokonce většina obyvatel Hanoje nenajde na mapě města, kde bydlí.

 

Mapy neznají řidiči, mapy neznají taxikáři. Platí to i pro Vietnamce se středoškolským vzděláním. 

 

Řekněte mu jmého okolní vesnice a on vám spolehlivě ukáže cestu. Ale ne vesnice, města vzdálenějšího a už vůbec ne na mapě.

 

A kde je sever a jih? Také neví. Ve Vietnamu je prakticky stále pod mrakem, navíc Vietnam je již pod obratníkem, takže světové strany neřeší. Není tam lišejník na severní straně, nepotřebují mít okna na jih... Pro nás nepochopitelné. 

 

A kdo by si náhodou myslel, že se nemusí ptát, má přece mapu a GPS, je naivka. Tedy pokud nejede pouze po hlavních silnicích. Mapy nesouhlasí a navíc Google Vám velmi často ukáže tak akorát zelenou (případně jiné barvy) plochu. Ale vy jste na rozcestí. Vietnamsky neumíte, spoléháte, že Vám domorodec na mapě ukáže cestu. Neukáže, spolehněte se. Jedině, když se ho zeptáte na sousední vesnici, tak ví po jaké cestě. Protože nemám šanci vyslovit správně název města, vesnice, zkoušel jsem metodu papírků. Měl jsem při mých cestách na kole napsané na papírku jméno vesnice, města, kam jsem chtěl. Jenže jsem potkával maximálně najkého farmáře s mačetou, obvykle neuměl číst. A pokud to náhodou přečetl a nebyla to vesnice vedle, ale městečko vzdálené 15 km, neporadil.  

 

Proto je cestování bez průvodce do neturistických oblastí, bez někoho, kdo zná danou oblast, bez vietnamštiny obtížné. Často jsem cestoval s Vietnamcem, tzn. navíc domluva nebyl problém. Ale mapa ano. Nabloudil jsem se ve Vietnamu už docela dost. 

 

Bez někoho, kdo zná danou oblast, je to někdy velká svízel.

 

My se Itálii, Španělsku, Turecku... kdekoliv, kde neznáme místní jazyk, vždy s mapou nějak domluvíme. Ne ale v Asii.

Vyjímky existují, ale je jich skutečně málo.

Pokud se vám příspěvek líbil, klikměte na Facebook nebo share.