Jak slaví ve Vietnamu Nový rok menšina Hmong

I když menšina Hmong není největší menšinou ve Vietnamu, je jistě jednou z nejvýraznějších. Je to dáno především tím, že si nejvíce zachovávají svoje tradice včetně oděvu žen, jsou proto pro nás i nejviditelnější.
Hmongové jsou stále tak trochu rebely, staletí byli a na některých místech stále jsou ve při s většinovou populací Kinh, Vietnamců. Což ukázali i v době války ve Vietnamu s Američany.
 
Jedním ze sporů, jaký mají Hmongové s Vietnamci je, kdy vlastně mají slavit Nový rok.

 
Jak je známé, ve Vietnamu se Nový rok slaví podle lunárního kalendáře. Ale Hmongové ho slavili vždy měsíc předem, první tři dny posledního měsíce dle lunárního kalendáře.
Ale místní vietnamské autority stále více a více tlačí na Hmongy, aby svátek sjednotili. Důvodu k tomu může být celá řada, od „přistřihnutí křídel vzpurným Hmongům“ po logický důvod, že státní podniky a firmy nechtějí, nemohou dát volno hmongským zaměstnancům, když za měsíc jsou navíc všechny firmy zavřené a začíná celonárodní TET. Takže někde se slaví měsíc předem, někde na oficiální TET a někde se slaví dvakrát.
Oslava začíná přípravou nejdůležitějšího místa v domě, oltáře předků, směřujícího ke dveřím, které se musí pečlivě uklidit a zamést novým bambusovým koštětem. Pak se nebude v domě zametat celé tři dny. 
Majitel domu se pomodlí a obřadně podřízne kuře a jeho peří přilepí na oltář. Hmongové věří, že kuře je symbolem slunečního světla a života nového dne. Do misek zapálí vonné tyčinky. Dále umístí na oltář  spoustu ovoce, čaje, jídla. 
 
A pro ženy a silné mladé muže začne výroba banh giay. 
Na rozdíl od většinových Vietnamců, Kinh, kteří připravují na TET „banh chung“, čtvercový lepkavý rýžový koláč, Hmongové vaří „banh giay“, kulatý lepkavý rýžový koláč. Koláče představují zemi a nebe. Ale ve víře lidí Hong tyto koláče banh chung, hmongsky nazývané Pé, symbolizují lásku, věrnost a slunce.  
Připravit správný originální bánh dày, hmongský, vůbec není legrace. Je jiný než vietnamský. Na je přípravu se použije co nejlepší lepkavá rýže, která se na namočí na řadu hodin. Potom se rýže asi hodinu povaří a podusí, dokud není měkká a pružná. Pak silní muži s palicemi tuto ještě horkou rýži palicemi hodiny tlučou a tlučou. Nejlépe alespoň dva páry mužů, aby se při tlučení střídali. Čím pečlivěji rýži roztlučou, tím pružnější, lahodnější a trvanlivější koláč bude. Po dotlučení to chce šikovné ruce žen, aby dort ihned vytvarovali, vychladlý se tvarovat nedá. Pak se může balit do banánových listů, nahřátých nad ohněm. 
Atmosféra Tet je nyní cítit všude ve vesnici. Všechny rodiny jsou plné aktivity. Vesnicí se odevšad rozléhá zvuk bušení do rýže.
Se svátky je spojena spousta zvyků, které pro cizince je velice těžké podchytit, a ještě těžší jim porozumět. Například po všechny tři dny svátků nejedí zeleninu. Myslí si, že jaro je obdobím růstu a pokud na svátky snědí zeleninou, na polích pak vyroste plevel a v příštím roce se budou mít špatně. Hmongové jsou chudí a zelenina je vedle rýže, v horách kukuřice, nejdůležitější součást jídelníčku.  
V domě musí po celou dobu svátků hořet oheň. Pokud náhodou přestane hořet, nesmí se znovu zapálit rozfoukáním, jinak by mohla přijít bouře, pohroma. Navíc v této době je ještě v horách chladno a tak alespoň trochu oheň místnost prohřeje. Domy mají jenom jednu místnost. 
 
 
Dále během oslav lepí na předměty jako jsou motyky, nože, pluh,  stáj pro zvířata atd. žluté nebo červené modlitební papírky.   Je totiž čas na odpočinek, a to i pracovních nástrojů. Věří, že nástroje mají duši.   Svátky jsou totiž příležitost dát odpočinek i nástrojům a chtějí jim projevit vděčnost a ukázat, že je považují za dobré přátele. Protože tyto předměty pomáhají lidem, Hmongům, žít dobře.  Hmongové všeobecně silně věří na duchy. Duchové jsou všude, ve všem. V každém domě je i duch který hlídá majetek. Absolutně neexistuje že by Hmong něco ukradl v jiném Hmong obydlí. To by ho určitě dohnala smrt. Tomu prostě hluboce věří.
Tak, jako v každé komunitě, svátky tráví jinak muži, ženy a děti. U mužů je to jasné, ti stráví většinu času doma u samohonky, rýžovice.
Ženy na blízkém plácku u vesnice dohlížejí na děti, pozorují hry dospívajících dívek, které celé sváteční dny tráví házením míčků, hrou pov pob. V každé hmongské komunitě jsou obvykle dva klany, rody Hmongů a dívka může hodit míček i chlapci, ale musí být z druhého klanu a tím mu projeví náklonost (více o této hře zde) Sňatek mohou uzavřít pouze členové z různých klanů.   Zde se usmívám, několikrát mně dívka míček hodila, viditelně jsem navíc  z jiného klanu. Ale majíc doma manželku z toho nebylo nic. I když jsem se alespoň tak trochu zasnil,…  
A malí i velcí kluci hrají káču, hru tuj lub. O této hře je více zde. Je zajímavé pozorovat, jak dlouho jim to vydrží a s jakým zápalem hru hrají. 
U Hmongů je zajímavé to, že oni zvyky prožívají. Není to nějaké umělé „dělání zvyků“¨, jako se u nás děje třeba na Vánoce. Oni to dělají proto, protože tomu skutečně věří. Je to součást jejich života. Nemají to jako vzpomínku na minulost.
Poznat, nebo alespoň trochu nakouknout do života Hmongů, je mimořádně zajímavé. To můžeme ale výhradně a jenom s někým místním, a nejlépe když jsme sami, maximálně (!!) dva cizinci a místní vás seznámí, představí rodině a s nimi si pak můžete popovídat.
„Nacpat“ se do jejich příbytku a vytáhnout neomaleně foťák, je odporné. To lze pouze po diskusi, po spřátelení se. Mám výhodu, že několik místních z dané oblasti znám a ti rádi cizince provedou, i si tak přivydělají.  
A nakonec vzpomínka
Před několika lety jsem dostal v jedné chýši takový kus rýže napíchlý na bambusu. Přiznám se, že mne to vůbec nechutnalo a chtěl jsem to nenápadně vyhodit. Kamarádka Vietnamka, která mne provázela, mně řekla ne, je to pro ně cenné, vrať to a řekni, že ti je špatně. Kdybych tehdy věděl, co to je za vzácnost, jak je to udělané, myslím, že bych to do sebe natlačil. A vážil si toho. Někde je výsledek bílý, někde nafialovělý, někde koule, někde placky.. ale hlavně, když o tom něco víme, zážitek je násobný. Teprve po několika letech jsem zjistil, co to bylo.
 
 

PROSBA – listopad 2022   

Web byl kompletně předělán. Pokud najdete chybu, nefungující odkaz, nejde vám rozkliknout obrázek či mapa, napište na info@vietnamista.cz. Stejně tak, pokud jste na webu něco nenašli nebo máte-li nějaké doporučení… 
Pomůžete ostatním i sobě. Děkuji vám! 
 

 

novinky, aktuality

2.8.2022 Život s duchy
25.7.2022 Poupata zázvoru
18.9.2021 Bambusová krysa
 
 

info@vietnamista.cz  / veškeré kontakty