Indigo ve Vietnamu

Mezi největší zážitky z cestování po Vietnamu považuji vidět život, práci, výrobu různých produktů. Mezi to patří i indigo. Vlastně je to takové poznávání reálné historie na vlastní oči a ne jenom z knih. 
 
Indigo
Nejstarší známá látka barvená indigem je datovaná do doby před 6000 lety. Později se indigo začalo používat napříč celým světem. V Peru, Indii, Číně, Japonsku, v celé Jihovýchodní Asii. Barvivo bylo také známé starověkým civilizacím v Mezopotámii, Egyptě , Británii, Iránu,  západní Africe…
  
Zvýšená poptávka po indigu způsobila vznik indigových plantáží od 17 století i v Americe. Tato výroba byla nakonec použita k barvení džínoviny a indigo se na počátku 20. století stalo ikonickým odstínem amerických modrých džín. 
Vlhké klima v jihovýchodní Asii ztěžuje vysledování historie indiga ve Vietnamu, starověké vzorky textilu se ztratily nebo se rozpadly. 
 
Indigo dnes
Přestože se dnes k barvení v absolutní většině používají syntetická barviva, v řadě zemí se stále tradičně získává indigo z rostlin. Ve Vietnamu se s přírodním indigem setkáváme nejvíce v horách severního Vietnamu u menšiny černých Hmongů, Dao, Nung a La Chi. 
Rostlin, ze kterých se získává Indigo, je celá řada, ve Vietnamu nejvíce z rostlin  Strobilanthes cusia a Indigofera tinctoria. Obvykle se sklízí dvakrát ročně.
 
Příprava indiga 
Připravit indigo na barvení látky je složitý proces, který v komunitě dnes znají jenom některé ženy.  Výroba kvalitního indigového barviva vyžaduje mnoho zkušeností, správné přísady a hlavně čas, trpělivost. Celý proces může trvat deset dní až měsíc.
Pro extrakci Indiga pomocí fermetace z rostlin existuje řada profesionálních postupů, ve Vietnamu ale musí hlavně vycházet z dostupnosti chemikálií a přísad, a také omezených výrobních možností ve vesnicích.
Standardně se modré barvivo vyrábí fermentací listů louhem sodným nebo hydrogensiřičitanem sodným. Ve Vietnamu je to vápno a louh získávaný z popela dřevěného uhlí. Dále jako přísady se používá moč (nejvíce moč chlapecká) limetky, rýžové víno,.. 
Listy indigové rostliny se rozsekají a smíchají s vodou v sudu, kde se rozloží.  Do sudu se přidá vápno a další přísady. Poté, co se indigový roztok usadí na dně sudu, se filtruje. Na filtraci se používá hlavně popel. Když kádě kvasí, probublávají, je látka připravena k barvení. Získaná hustá indigová esence je použitelná asi 1 rok.
Fáze barvení
Hmongové obvykle používají sudy z borového dřeva pro míchání extraktu a vody.  Každý den od svítání do soumraku je potřeba sud s indigem promíchat. Pomocí kovové lžičky s indigem na slunci zjišťují, zda je roztok „živý“ nebo „mrtvý“ podle jeho odlesku a bublinek.
 
Neextrahují už samotné indigo, prášek, ale rovnou přistupují k barvení. Do kádí se látka namáčí asi na půl hodiny a poté se zavěsí. Následné máčení a oxidace ztmaví barvu a až černé hmongské tkaniny se dosáhne opakováním procesu dvakrát denně, každý den po dobu jednoho měsíce.
Fáze sušení
Sušení se může zdát jednoduché, ale tento závěrečný krok je opravdu zlomový. Vyžaduje určitou pozornost a trpělivost. Látky je potřeba pravidelně obracet, aby uschly rovnoměrně. Pokud se to podaří, barva na látce je bez jakýchkoli vad, skvrn.   Barvená látka nevoní zrovna příjemně, ale postupně její zápach vymizí. 
tps://absoluteasiatravel.com/vietnam/textiles-of-vietnam-series-the-black-hmong-indigo-dyeing/
 

Pošlete odkaz i kamarádům 

 
tps://absoluteasiatravel.com/vietnam/textiles-of-vietnam-series-the-black-hmong-indigo-dyeing/
 
Mezi největší zážitky z cestování po Vietnamu považuji vidět život, práci, výrobu různých produktů. Mezi to patří i indigo. Vlastně je to takové poznávání reálné historie na vlastní oči a ne jenom z knih. 
 
Indigo
Nejstarší známá látka barvená indigem je datovaná do doby před 6000 lety. Později se indigo začalo používat napříč celým světem. V Peru, Indii, Číně, Japonsku, v celé Jihovýchodní Asii. Barvivo bylo také známé starověkým civilizacím v Mezopotámii , Egyptě , Británii, Iránu,  západní Africe…  
Zvýšená poptávka po indigu způsobila vznik indigových plantáží od 17 století i v Americe. Tato výroba byla nakonec použita k barvení džínoviny a indigo se na počátku 20. století stalo ikonickým odstínem amerických modrých džín. 
Vlhké klima v jihovýchodní Asii ztěžuje vysledování historie indiga ve Vietnamu, starověké vzorky textilu se ztratily nebo se rozpadly. 
 
Indigo dnes
Přestože se dnes k barvení v absolutní většině používají syntetická barviva, v řadě zemí se stále tradičně získává indigo z rostlin. Ve Vietnamu se s přírodním indigem setkáváme nejvíce v horách severního Vietnamu u menšiny černých Hmongů, Dao, Nung a La Chi. 
Rostlin, ze kterých se získává Indigo, je celá řada, ve Vietnamu nejvíce z rostlin  Strobilanthes cusia a Indigofera tinctoria.
 
Příprava indiga 
Připravit indigo na barvení látky je složitý proces, který v komunitě dnes znají jenom některé ženy.  Výroba kvalitního indigového barviva vyžaduje mnoho zkušeností, správné přísady a hlavně čas, trpělivost. Celý proces může trvat deset dní až měsíc.
Pro extrakci Indiga pomocí fermetace z rostlin existuje řada profesionálních postupů, ve Vietnamu ale musí hlavně vycházet z dostupnosti chemikálií a přísad, a také omezených výrobních možností ve vesnicích.
Standardně se modré barvivo vyrábí fermentací listů louhem sodným nebo hydrogensiřičitanem sodným. Ve Vietnamu je to vápno a louh získávaný z popela dřevěného uhlí. Dále jako přísady se používá moč (nejvíce moč chlapecká) limetky, rýžové víno,.. 
Listy indigové rostliny se rozsekají a smíchají s vodou v sudu, kde se rozloží.  Do sudu se přidá vápno a další přísady. Poté, co se indigový roztok usadí na dně sudu, se filtruje. Na filtraci se používá hlavně popel. Když kádě kvasí, probublávají, je látka připravena k barvení. Získaná hustá indigová esence je použitelná asi 1 rok.
 
Fáze barvení
Hmongové obvykle používají sudy z borového dřeva pro míchání extraktu a vody.  Každý den od svítání do soumraku je potřeba sud s indigem promíchat. Pomocí kovové lžičky s indigem na slunci zjišťují, zda je roztok „živý“ nebo „mrtvý“ podle jeho odlesku a bublinek.
 
Neextrahují už samotné indigo, prášek, ale rovnou přistupují k barvení. Do kádí se látka namáčí asi na půl hodiny a poté se zavěsí. Následné máčení a oxidace ztmaví barvu a až černé hmongské tkaniny se dosáhne opakováním procesu dvakrát denně, každý den po dobu jednoho měsíce. 
 
Fáze sušení
Sušení se může zdát jednoduché, ale tento závěrečný krok je opravdu zlomový. Vyžaduje určitou pozornost a trpělivost. Látky je potřeba pravidelně obracet, aby uschly rovnoměrně. Pokud se to podaří, barva na látce je bez jakýchkoli vad, skvrn.   Barvená látka nevoní zrovna příjemně, ale postupně její zápach vymizí. 
 

PROSBA – duben 2022   

Web byl kompletně předělán. Pokud najdete chybu, nefungující odkaz, nejde vám rozkliknout obrázek či mapa, napište na info@vietnamista.cz. Stejně tak, pokud jste na webu něco nenašli nebo máte-li nějaké doporučení… 
Pomůžete ostatním i sobě. Děkuji vám! 
 

 

novinky, aktuality

18.9.2021 Bambusová krysa
 
 

info@vietnamista.cz  / veškeré kontakty