Zapomenutá historie menšiny Thai ve Vietnamu

Nejenom u Hmongů, ale turbulentní je i historie Thai. Válka mezi Bílými a Černými Thai…
A líbí se vám dívka Thai? Spočítejte její zapínání na blůze a ihned poznáte, zda máte šanci nebo máte hodit zpátečku.
 
Až pojedete do Vietnamu a setkáte se s Thai a budete o této menšině něco vědět, bude dojem z cesty, ze setkání, o řád větší.
 
Ve Vietnamu žije vedle Vietnamců i 54 různých menšin, většina z nich má vlastní jazyk, některé jazyky mají i svojí psanou formu, písmo. Přestože menšiny tvoří pouze 14% z celkového obyvatelstva Vietnamu, v celé provincii Dien Bien tvoří menšina Thai celou třetinu populace a některá místa v horách severního Vietnamu jsou obývána vyhraně menšinami. A menšina Thai je jednou z největších ve Vietnamu. 
 
Mezi menšinami trávím ve Vietnamu nejvíce času, miluji jejich jednoduchý a současně mimořádně zajímavý život. Nejvíce pak trávím času ve vesnici menšiny Thai.  Oděvy žen Thai nejsou sice tak vymalované jako žen Hmong, ale barevnost jejich života si s Hmongy nezadá. Celá historie Thai byla také hodně dramatická. Měl jsem možnost delší dobu jejich život poznávat a výrazně to ovlivnilo i můj celkový pohled na podstatu života. Některé informace se ale získávají těžko, hlavně co se týká historie.
 
Při jedné mojí návštěvě mně místní darovali knížku o menšině Thai. Je velmi pěkná, podrobně popisuje jejich život, zvyky,… ale o době pádu koloniální vlády a zapojení Thai s komunisty  a proti komunistům ani slovo. Vietnamci rádi zapomínají historii. Oficiální media mlčí a místní se se svými problémy neradi svěřují.
 
Historie 
Thai se dělí na dvě základní skupiny, Bílí a Černí. Pozor: menšina Thai neznamená thajce, obyvatele Thajska!!!!!
Národy Thai původně pochází z Číny, z provincie Yunnan, odkud migrovali do Vietnamu, Laosu a Thajska v období mezi 7 a 13 stoletím. Dnes se ve Vietnamu s menšinami Thai setkáme nejvíce v  Lai Chau, Dien Bien, Son La, Yen Bai, Hoa Binh, Nghe An a Thanh Hoa.  Na rozdíl od Hmongů, kteří mají svoje vesnice skutečně vysoko v horách, Thai se usídlili spíše v údolí, mezi horami podél řek. 
Thai se později seskupili v konfederaci Sip Song Chau Tai (vietnamsky Muoi Hai Xu Thái),  která se v roce 1889 stala autonomní oblastí francouzského protektorátu Tonkin a tím i Francouzské Indočíny. Tehdejší vládce Thai  Đèo Văn Trị se s Francouzi dohodl, že se jim podřídí za příslib akceptace pozice vládců Thai a  autonomie Thai ve vnitřních záležitostech. Od roku 1948 se přejmenovala na Federaci Thai (Khu tự trị Thái) s hlavním městem Lai Châu  a  byla korunní doménou vietnamského císaře Bảo Đại, aniž ale byla integrována do státu Vietnam. 
V době zápasu komunistického Viet Minhu proti koloniální vládě došlo i k vnitřním zápasům mezi vládci Thai. Černí Thai většinou podporovali Viet Minh, naproti tomu Bílí Thai podporovali Francouze, kteří respektovali jejich autonomní vládu.
 
Po pádu Francouzů v bitvě v Dien Bien Phu v roce 1954 byla  federace rozpuštěna a její vládce  Đèo Văn Long  odešel do exilu do Francie. Tím skončila skočilo toto historické feudální panství a tisíce Thai opustili zemi, emigrovali především do Francie, Austrálie a Spojených států (nejvíce se usídlili  v Iowě)
Severní Vietnam (DRV), aby se vyhnul etnickému napětí, sice ještě chvíli akceptoval určitou autonomii oblasti s názvem Khu Tự trị Thái-Mèo (zahrnující i další menšiny oblasti včetně Hmongů), ale v roce 1975 po sjednocení Severního a Jižního Vietnamu byla jakákoliv autonomie definitivně zrušena
 

Život Thai
Thai mají vlastní jazyk i písmo. Právě díky písmu mají Thai mezi menšinami největší kulturní dědictví, mýty, veršované starověké příběhy, legendy a lidové písně. Existuje řada starých zápisků, používali listy palem, ale také znali již papír, který vyráběli z kůry rostliny thymelacaceous. Thay skript je postaven na hieroglyfických znacích, který je  v současné době erodován a málokdo už umí.
 
Thai žijí v silně patriarchální společnosti. Žena je muži zcela podřízena. Není to jenom v běžném životě, ale žena je třeba zcela vyloučena z dědictví.  Další zajímavostí je, že místo pro uctívání předků je ženám zapovězeno, přivdaná žena má k tomuto místu dokonce úplně zakázán přístup. Je na něm také uctíván výhradně a jenom otec rodiny a „péči o zemřelého otce“ má na starosti výhradně syn. Mimochodem to je hlavní důvod, proč není narození dcery v rodině vítáno.  Není to ekonomický důvod, ale výhradně spirituální. 
 
Domy Thai jsou rozdílné podle regionu, většinou jsou na kůlech kde se v přízemí chová dobytek. Zajímavostí je, že často (SonLa) chovají jako tažná zvířata i koně, což ve Vietnamu není běžné. Do patra vedou většinou dvě schodišti, zvlášť pro muže a zvlášť pro ženy. Mužské schodiště má sedm schodů symbolizující sedm duší muže.  V domě je přesně rozděleno, kde žije nejstarší generace, rodiče a pak děti. 
 
Thai milují zpěv, zvláště píseň „Khap“, která se zpívá za doprovodu strunných nástrojů a tance. Jejich lidové tance jako „Xoe“, „Sap“, „Han Khuong“ a „Con“ jsou odrazem jedinečných kulturních charakteristik Thai. Pořádají také řadu festivalů typických pouze pro Thai.
Thai odmítají Buddhismus, o duchovním světě mají polyteistické představy a také uctívají předky. Pokud jde o mrtvé, myslí si, že jejich život pokračuje v konceptu „žití“ i v posmrtném životě.
 
Oblečení 
Tak jako u řady jiných menšin jsou názvy Bilí a Černí Thai spojeny s oděvy žen. Téměř všichni muži už vyměnili tradiční oděv Thai za vietnamský, zatímco ženy nejenom při slavnostech, ale stále i v běžném životě původní oděv často nosí. Vzhledem obrovské populaci Thai (ve Vietnamu je Thai asi 1,3 milionu) a rozloze území se oděvy liší, základ ale zůstává stejný. To je blůza (u Bílých Thai bílá, u Černých barevná) se zvláštním  zapínání v podobě malých motýlků nebo cikád.  Zajímavostí je, že vdaná žena má zapínání sudý počet a svobodná lichý. Aby tím jasně naznačila případnému nápadníku, že stále hledá, že jí ještě do páru muž chybí.
V pase jsou opásaní zeleným pruhem látky a pod ním mají vpředu postříbřený, bohatší ženy celý stříbrný, řetěz. Na ten si dnes zavěšují klíče. 
 
Jídlo
Protože Thai obývají spíše nižší oblasti vrchoviny severu blízko řek, jsou hlavně pěstiteli rýže. V oblastech, která obývají, jsou dvě sklizně ročně.  A protože jsou jejich obydlí blízko vody, jejich druhou významnou složkou jídla jsou ryby.
Z těchto dvou hlavních složek stravy bych vyzdvihl dvě tradiční jídla. První je pětibarevná rýže. Tato rýže je známá u většiny menšin, pochází z Číny, u Thai je ale toto jídlo zvlášť v oblibě. S pomocí bylin barví bílou rýži do žluté, zelené, fialové a červené.  Nejprve se bylinky několik hodin vaří a do barvy se pak rýže přes noc nakládá. Pět barev pokrmu představuje pět elementů života ve víře Vietnamců: bílá je znakem čistoty, lásky a věrnosti, žlutá je bohatství, zelená je rostlina, červená je oheň a fialová představuje úrodnou půdu.
Přesto, že se rozšiřují elektrické rýžovary (domy bez elektřiny jsou dnes vyjímkou), ve velké míře stále vaří rýži v dřevěných rýžovarech đồ xôi. Ty se také dodnes prodávají na místních trzích.
Thai rádi maso marinují, opékají na ohni, grilují, mají rádi ostrá jídla, kde nesmí chybět pepř, česnek, chilli a samozřejmě koriandr. 
A tak druhým typickým jídlem je marinovaná a na ohni opékaná ryba,  pa pỉnh tộp.
Při slavnostnějších příležitostech se pije rýžové víno, případně víno z casavy. To je zajímavý obřad, kdy se všichni sesednou u jedné nádoby. Ženy a muži samozřejmě zvlášť.
Pití vína v Mai Chau je stále běžné a můžete se s tímto rituaálem běžně setkat. 
 
Svatba 
Svatební rituál si stále zachovává tradiční zvyky i když se dnes zjednodušujjí.  Svatba, to není jeden den, je to vlastně dlouholetý proces skládající se z řady tradičních zvyků. 
Nejprve se ženich přestěhuje do rodiny nevěsty kde zůstává 9 až 12 (!) let. Toto období se nazývá Dong Khun. Nyní se ale tato doba zkracuje už jenom na několik měsíců. V této době rodina nevěsty prověří schopnosti nápadníka. Je vlastně „v učení“, hlavní jeho učitel a vychovatel je jeho tchán.
 
Po této době si ženich odvádí svoji ženu k sobě, do domu svých rodičů. Podle lokálních zvyků, když se žena Černých Thai vdá, uváže si “tang cau”.  Je to velmi zajímavý rituál, nazývaný obřad „vysokého drdolu“ s mnoha dodnes přesně prováděnými zvyky. K tomu se používají i vlasy členů rodiny. Součástí je stříbrná brož na drdol, stříbrné náramky, stříbrné náušnice brokátový pásek a zrcátko. Od tohoto dne má vdaná žena drdol stále.
Tento zvyk není všude, ale tam kde je, není síla, která by donutila ženu se drdolu zbavit. To vede ke komickým situacím, při kterých si nasazují motocyklovou přilbu jenom na drdol. Ale už se tomu i některé firmy přizpůsobily. 
Celý život Thai je svázán spoustou pevných zvyklostí které se pojí hlavně s úrodou, měsíčními cykly, narozením dětí, pohřby, betelem.. ale to by už bylo moc dlouhé. Nyní až uvidíte Thai, bude mít trošičku přehled.
 
Zdroje 
Kniha Người Thái, ở Tây Bắc,  HaNoi 2008
https://www.vietnamonline.com/entry/five-color-sticky-rice.html
https://saigoneer.com/saigon-food-culture/14610-a-history-of-rice-wine,-part-1-family-stills,-prohibition-and-colonial-bloodshed
https://vovworld.vn/en-US/culture/wedding-ceremony-of-black-thai-ethnic-minorities-64326.vov
https://vovworld.vn/en-US/colorful-vietnamvietnams-54-ethnic-groups/tang-cau-a-special-wedding-ritual-of-the-black-thai-729341.vov
 
 

Aktuální přednášky    

 

novinky, aktuality

2.8.2022 Život s duchy
25.7.2022 Poupata zázvoru
18.9.2021 Bambusová krysa
 
 

info@vietnamista.cz  / veškeré kontakty