Z vietnamské mentality. To jim to nevadí? Nevadí!

To jim to nevadí?  Nevadí!
Z vietnamské mentality – vše souvisí se vším
Tento obrázek, kdy těsně okolo tratě stojí obytné domy, zarazí každého Evropana. Nejenom z důvodu bezpečnosti, ale hlavně z důvodu hluku, klidu. Každý Evropan chce být co nejdál od dálnic, silnic, tratě, ne tak Asiat.
Následující popis samozřejmě neplatí vždy a stoprocentně, zvlášť mladá generace se mění, ale základ v tom je obsažen.
Proč tomu tak je?  Vše má původ v rozdílném způsobu života. V našem individualismu, a naopak jeho absenci u Asiatů. Asiatovi nevadí být součástí davu, nevadí mu být řízen, nevadí mu být omezován, a to bez jakéhokoliv zamyšlení, zklamání, klidně skloní hlavu a stává se součástí davu. A proti davu, proti ostatním, nijak neprotestuje. Stará se, aby se měl hlavně dobře, aby měl co jíst, dětem zajistil školu a řešit třeba hluk vůbec nepatří mezi jeho okruh zájmu. Je to vlastně něco navíc co už souvisí s blahobytem, je to více o pohodě. A Vietnamec netouží po pohodě, dovolené, klidu. Touží po tom se mít dobře. A do toho válení se, nepatří. A sám jako jedinec se nesnaží měnit všeobecné zvyklosti, neprotestuje proti nim.
Až vás zarazí, když jedete autobusem a někdo si v něm pustí nahlas rádio (Výhradně s vietnamskou muzikou) a vůbec nic se neděje. Nic, nikdo se neotočí, nekomentuje to, nikdo ho neokřikne. Jakoby to ostatní ani neslyšeli, nevnímali, neregistrovali. Možná muziku také poslouchají, možná ne, nijak jim to ale nevadí. Kdybyste vy dotyčnému řekli, aby rádio vypnul, tak na vás bude koukat jak puk a nebude to chápat.  
Pamatuji, kdy jsem se ubytoval ve zcela novém hotelu. Před hotelem si pan domácí zřídil místo pro karaoke. Pravděpodobně aby si to vyzkoušel si večer sám sedl těsně před reproduktory a pustil velice nahlas muziku. A moje okna byla těsně vedle reproduktorů. Nejprve jsem ho slušně požádal (byl jsem s kamarádkou Vietnamkou, která pomohla s překladem). Nejprve mě vůbec nechápal ale pak vše postupně vygradovalo v ostrou hádku kterou on ukončil tím, že když se mne to nelíbí, tak si mohu najít jiný hotel, že je to jeho hotel a tak budu respektovat jeho chování. Kamarádka, která je již načichlá Západem, Evropou, se mu snažila vysvětlit, že jsme prostě jiní a jestli chce ubytovávat cizince, tak jim musí rozumět. Nakonec řekl, možná máte pravdu, minulý týden zde byli nějací Australané a také se jim to nelíbilo. A muziku nakonec vypnul.
A s tím dobře koresponduji postavené domy těsně u trati. Zdůrazňuji, že dříve byla trať a teprve pak domy. Přestože v Hanoji není ještě taková bitva o místo, domy prostě postavili těsně u trati. Bez jakéhokoliv zamyšlení, problému, že by trať mohla vadit. Vlastě vyvstává otázka, čím trať vadí. My si někdy sami vyrobíme problém a ten řešíme. Nám trať vadí proto, že prostě je a dělá hluk. 
A k tomu hluku lze přistupovat různým způsobem. Například pouze registrovat že existuje. Brát ho za samozřejmost.  Nevědět, že vlastně vadí. Vždyť nevadí, prostě je. 
Velmi dobře pro pochopení pomáhají zakouřené hospody. Dříve (50 let zpět), kouř nikomu v hospodě nevadil, prostě tam byl, k hospodě patřil a nikoho nenapadlo, že by mohla existovat hospoda bez kouře. Až postupně jsme si vybudovali vědomí, že to je špatné, že to tak nemá být a začalo nám to vadit. 
A přesně tak je to i s vlakem. Dokonce dříve jsme vlak vítali, rádi slyšeli jeho pískot spolu s valícím se dýmem z komína. 
A jak hluk nám skutečně vadí? (neuvažuji trhání bubínků) Bere nám snad jídlo? Peníze? A zpět k úvodu, Asiatovi nevadí být součástí hlučného davu. To my preferujeme klid jedince. 
Prostě pocit, že to je špatné, že to vadí je stav vědomí a ten mají Asiaté jiný.
 
A tak se dnes můžeme dívat na krásné uličky kterými projíždí trať v Hanoji. I když tomu už od roku 2019 místní policie brání k nevůli místních obchodníčků, kteří si na tom založili byznys otevíráním kaváren u tratě pro udivené cizince.
 
Nejzajímavější je jezdit do Asie za poznáváním lidí, zvyků, myšlení, a ne za fotkami Ha Longu, kterých je na internetu už desetitisíce.
Vše souvisí se vším
 
Tento obrázek, kdy těsně okolo tratě stojí obytné domy, zarazí každého Evropana. Nejenom z důvodu bezpečnosti, ale hlavně z důvodu hluku, klidu. Každý Evropan chce být co nejdál od dálnic, silnic, tratě, ne tak Asiat.
 
Následující popis samozřejmě neplatí vždy a stoprocentně, zvlášť mladá generace se mění, ale základ v tom je obsažen.
Proč tomu tak je?  Vše má původ v rozdílném způsobu života. V našem individualismu, a naopak jeho absenci u Asiatů. Asiatovi nevadí být součástí davu, nevadí mu být řízen, nevadí mu být omezován, a to bez jakéhokoliv zamyšlení, zklamání, klidně skloní hlavu a stává se součástí davu. A proti davu, proti ostatním, nijak neprotestuje. Stará se, aby se měl hlavně dobře, aby měl co jíst, dětem zajistil školu a řešit třeba hluk vůbec nepatří mezi jeho okruh zájmu. Je to vlastně něco navíc co už souvisí s blahobytem, je to více o pohodě. A Vietnamec netouží po pohodě, dovolené, klidu. Touží po tom se mít dobře. A do toho válení se, nepatří. A sám jako jedinec se nesnaží měnit všeobecné zvyklosti, neprotestuje proti nim. Mimochodem proto v Číně, Vietnamu, prakticky neexistuje disidentské hnutí. A není to jeho potlačováním. Nemá podporu davu.
 
Až vás zarazí, když jedete autobusem a někdo si v něm pustí nahlas rádio (výhradně s vietnamskou muzikou) a vůbec nic se neděje. Nic, nikdo se neotočí, nekomentuje to, nikdo ho neokřikne. Jakoby to ostatní ani neslyšeli, nevnímali, neregistrovali. Možná muziku také poslouchají, možná ne, nijak jim to ale nevadí. Kdybyste vy dotyčnému řekli, aby rádio vypnul, tak na vás bude koukat jak puk a nebude to chápat.  
 
Pamatuji, kdy jsem se ubytoval ve zcela novém hotelu. Před hotelem si pan domácí zřídil místo pro karaoke. Pravděpodobně aby si to vyzkoušel si večer sám sedl těsně před reproduktory a pustil velice nahlas muziku. A moje okna byla těsně vedle reproduktorů. Nejprve jsem ho slušně požádal (byl jsem s kamarádkou Vietnamkou, která pomohla s překladem). Nejprve mě vůbec nechápal ale pak vše postupně vygradovalo v ostrou hádku kterou on ukončil tím, že když se mne to nelíbí, tak si mohu najít jiný hotel, že je to jeho hotel a tak budu respektovat jeho chování. Kamarádka, která je již načichlá Západem, Evropou, se mu snažila vysvětlit, že jsme prostě jiní a jestli chce ubytovávat cizince, tak jim musí rozumět. Nakonec řekl, možná máte pravdu, minulý týden zde byli nějací Australané a také se jim to nelíbilo. A muziku nakonec vypnul.
 
A s tím dobře korespondují postavené domy těsně u trati. Zdůrazňuji, že dříve byla trať a teprve pak domy. Přestože v Hanoji není ještě taková bitva o místo, domy prostě postavili těsně u trati. Bez jakéhokoliv zamyšlení, problému, že by trať mohla vadit. Vlastě vyvstává otázka, čím trať vadí. My si někdy sami vyrobíme problém a ten řešíme. Nám trať vadí proto, že prostě je a dělá hluk. 
 
A k tomu hluku lze přistupovat různým způsobem. Například pouze registrovat že existuje. Brát ho za samozřejmost.  Nevědět, že vlastně vadí. Vždyť nevadí, prostě je. 
 
Velmi dobře pro pochopení pomáhají zakouřené hospody. Dříve (50 let zpět), kouř nikomu v hospodě nevadil, prostě tam byl, k hospodě patřil a nikoho nenapadlo, že by mohla existovat hospoda bez kouře. Až postupně jsme si vybudovali vědomí, že to je špatné, že to tak nemá být a začalo nám to vadit. 
A přesně tak je to i s vlakem. Dokonce dříve jsme vlak vítali, rádi slyšeli jeho pískot spolu s valícím se dýmem z komína. 
A jak hluk nám skutečně vadí? (neuvažuji trhání bubínků) Bere nám snad jídlo? Peníze? A zpět k úvodu, Asiatovi nevadí být součástí hlučného davu. To my preferujeme klid jedince. 
 
Prostě pocit, že to je špatné, že to vadí je stav vědomí, ne fakt,  a ten mají Asiaté jiný.
 
A tak se dnes můžeme dívat na krásné uličky kterými projíždí trať v Hanoji. I když tomu už od roku 2019 místní policie brání k nevůli místních obchodníčků, kteří si na tom založili byznys otevíráním kaváren u tratě pro udivené cizince.
 
Nejzajímavější je jezdit do Asie za poznáváním lidí, zvyků, myšlení, a ne za fotkami Ha Longu, kterých je na internetu už desetitisíce.
 

 

PROSBA – prosinec 2021   

Web byl kompletně předělán. Pokud najdete chybu, nefungující odkaz, nejde vám rozkliknout obrázek či mapa, napište na info@vietnamista.cz. Stejně tak, pokud jste na webu něco nenašli nebo máte-li nějaké doporučení… 
Pomůžete ostatním i sobě. Děkuji vám! 
 

 

novinky, aktuality

18.9.2021 Bambusová krysa
 
 

info@vietnamista.cz  / veškeré kontakty