Vyhlášení samostatnosti Vietnamu

Jakou zásluhu mají Američané na vyhlášení nezávislosti Vietnamu a osvobození od okupantů
77 výročí vyhlášení nezávislosti Vietnamu Ho Chi Minhem. 
Vietnamský generál Giap při vyhlášení nezávislosti pronesl:..  Spojené státy americké… Vietnamu nejvíce přispěly v boji proti fašistickému Japonsku, našemu nepříteli, a tak je velká americká republika naším dobrým spojencem.
Dne 2.9.1945 dopoledne v 9 hodin a 5 minut Japonci písemně stvrdili kapitulaci na americké bitevní lodi USS Missouri v Tokijském zálivu.  Součástí kapitulace bylo i stažení japonských vojsk ze všech okupovaných území Japonci včetně Vietnamu.  Čas je důležitý, protože Hanoj se v tuto dobu díky dvouhodinovému časovému posunu teprve probouzel. 
Ve Vietnamu na konci války v Asii už nevládli Francouzi.  Po tom, co Francie byla osvobozena a vichistická vláda padla, Vietnam byl masivně okupován japonskou armádou (kteří se prezentovali jako osvoboditelé Vietnamu) a Francouzi buď utekli, nebo se zcela podřídili Japoncům. Odpor Francouzů byl velmi malý. 
A tak ve stejný den, 2.9.1945, ihned po tom, co Japonsko kapitulovalo, zcela logicky Ho Chi Minh vyhlásil nezávislý svobodný Vietnam.  Byla šance, že od toho okamžiku začne prosperující hospodářská spolupráce se západem a nově narozeným Vietnamem. Na podiu vedle Ho Chi Minha dokonce stáli zástupci Spojených států. Je možné, že přestože Ho Chi Minh byl komunista, nemusel Vietnam spadnout do komunistické zóny. Strýček Ho byl především nacionalista, Osvoboditel. Bál se více Číňanů než Američanů. Číňanům nevěřil, (čínská vojska už byla ve Vietnamu) a věděl, že Američané nemají snahu a zájem do Vietnamu posílat vojáky, okupovat ho.  A už na Jaltské konferenci prezident Roosevelt sdělil, že USA si nepřeje vrátit Indočínu Francii. Vietnam dnes uvádí, že se osvobodil od Japonců sám, což ovšem zcela pravda není. V době srpnové revoluce 19.8. kdy začalo povstání proti Japoncům ve Vietnamu, bylo už po kapitulačním projevu japonského císaře Hirohita, který byl dne 15.8. 
Ale pak se to vše nějak zvrtlo. Franci stále toužila po svojí kolonii a USA se snažily zabránit šíření komunizmu. 
Francouzi nechtěli přijít o zlaté vejce a tak poslali do Vietnamu armádu, aby obnovili Francouzskou Indočínu. Ale Ho Chi Minh na rozdíl od Gándhího nebyl jenom mužem pera, ale i meče. Vietnamci se bránili a v roce 1954 Francouze v bitvě u Dien Bien Phu  porazili, i s podporou Číňanů. Američané se v konfliktu nechtěli angažovat. Francie byla spojenec, ale pokračování kolonialismu Američané nepodporovali.  Vietnam byl rozdělen na sever a jih. Na komunistický sever a kapitalistický jih. Jenže jih byl silně diktátorský, určitě ne demokratický. A Ho Chi Minh nechtěl jenom sever, chtěl celý Vietnam. 
Na jihu byl bohatý pouze Saigon, a tak mezi nespokojenými vesničany komunistická armáda ze severu lehce získávala podporu. A aby vše nespadlo do spárů Moskvy a Pekingu, se do toho vložili Američané aby z nekonečného konfliktu nakonec v roce 1973 sami vycouvali. Po dalších dvou letech Saigon padl, byl přejmenován na Ho Chi Minhovo město a začala vláda komunistů v celém Vietnamu.  
 
Vietnamská deklarace nezávislosti
"Všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni. Jsou obdařeni svým Stvořitelem určitými nezcizitelnými právy, mezi něž patří Život, svoboda a hledání štěstí." Toto nesmrtelné prohlášení bylo učiněno v Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických z roku 1776. V širším smyslu to znamená: Všechny národy na zemi jsou si od narození rovny, všechny národy mají právo žít, být šťastné a svobodné. Deklarace Francouzské revoluce z roku 1791 o právech člověka a občana také uvádí: "Všichni lidé se rodí svobodní a mají stejná práva a musí vždy zůstat svobodní a mít stejná práva." To jsou nepopiratelné pravdy. Nicméně po více než osmdesát let francouzští imperialisté zneužívali standard svobody, rovnosti a bratrství, porušili naši vlast a utiskovali naše spoluobčany. Jednali v rozporu s ideály lidskosti a spravedlnosti. V oblasti politiky zbavili náš lid veškeré demokratické svobody. Prosadili nelidské zákony; vytvořili tři odlišné politické režimy na severu, ve středu a na jihu Vietnamu, aby zničili naši národní jednotu a zabránili sjednocení našich lidí. Postavili více věznic než škol. Nemilosrdně zabíjeli naše vlastence – utopili naše povstání v řekách krve. Spoutaly veřejné mínění; praktikovali tmářství proti našemu lidu. Aby oslabili naši rasu, donutili nás užívat opium a alkohol. V oblasti ekonomiky nás likvidovali, ožebračili naše lidi, a zpustošili naši zemi. Okradli nás o naše rýžová pole, naše doly, naše lesy a naše suroviny. Monopolizovali vydávání bankovek a exportní obchod. Vymysleli četné neospravedlnitelné daně a srazili náš lid, zvláště naše rolnictvo, do stavu extrémní chudoby. Brzdili prosperitu naší národní buržoazie; nemilosrdně vykořisťovali naše dělníky. Na podzim roku 1940, kdy japonští fašisté narušili území Indočíny, aby zde založili nové základny v boji proti Spojencům, padli francouzští imperialisté na kolena a předali jim naši zemi. Od toho data byl náš lid vystaven dvojímu jhu Francouzů a Japonců. Jejich utrpení a bídy se zvětšovaly. Výsledkem bylo, že od konce loňského roku do začátku letošního roku z provincie Quang Tri po sever Vietnamu zemřely hladem více než dva miliony našich spoluobčanů. 9. března byly francouzské jednotky odzbrojeny Japonci. Francouzští kolonialisté buď uprchli, nebo se vzdali, čímž ukázali, že nejen že nás nejsou schopni „chránit“, ale že v rozmezí pěti let naši zemi dvakrát prodali Japoncům. Při několika příležitostech před 9. březnem Vietnamská liga naléhala na Francouze, aby se s ní spojili proti Japoncům. Místo souhlasu s tímto návrhem francouzští kolonialisté tak zintenzivnili své teroristické aktivity proti členům Vietminhu, že před útěkem zmasakrovali velké množství našich politických vězňů zadržovaných v zátoce Yen a v Cao Bang. Přes to všechno naši spoluobčané vždy projevovali vůči Francouzům tolerantní a lidský přístup. I po japonském puči v březnu 1945 pomohla Vietminhská liga mnoha Francouzům překročit hranici, některé z nich zachránila z japonských vězení a ochránila francouzské životy a majetek. Od podzimu 1940 naše země fakticky přestala být francouzskou kolonií a stala se japonským majetkem. Poté, co se Japonci vzdali spojencům, celý náš lid povstal, aby znovu získal naši národní suverenitu a založil Vietnamskou demokratickou republiku. Pravdou je, že jsme vybojovali naši nezávislost na Japoncích a ne na Francouzích. Francouzi uprchli, Japonci kapitulovali, císař Bao Dai abdikoval. Naši lidé přetrhli řetězy, které je po téměř století spoutávaly, a získali nezávislost pro vlast. Naši lidé zároveň svrhli monarchický režim, který vládl po desítky století. Na jeho místě vznikla současná Demokratická republika. Z těchto důvodů my, členové Prozatímní vlády, zastupující celý vietnamský lid, prohlašujeme, že od této chvíle přerušujeme veškeré vztahy koloniálního charakteru s Francií; rušíme všechny mezinárodní závazky, které Francie dosud jménem Vietnamu přijala, a rušíme všechna zvláštní práva, která Francouzi nezákonně získali v naší vlasti. Celý vietnamský lid, oživený společným záměrem, je odhodlán bojovat až do hořkého konce proti jakémukoli pokusu francouzských kolonialistů dobýt zpět jejich zemi. Jsme přesvědčeni, že spojenecké národy, které v Teheránu a San Franciscu uznaly principy sebeurčení a rovnosti národů, neodmítnou uznat nezávislost Vietnamu. Lidé, kteří se odvážně staví proti francouzské nadvládě více než osmdesát let, lidé, kteří v posledních letech bojovali bok po boku se spojenci proti fašistům, takový národ musí být svobodný a nezávislý. Z těchto důvodů my, členové Prozatímní vlády Vietnamské demokratické republiky, slavnostně prohlašujeme světu, že Vietnam má právo být svobodnou a nezávislou zemí a ve skutečnosti tomu tak již je. Celý vietnamský lid je odhodlán zmobilizovat všechny své fyzické i duševní síly, obětovat své životy a majetek pro zachování své nezávislosti a svobody.
Jaký podíl mají Američané na vyhlášení nezávislosti Vietnamu a osvobození od okupantů k 77 výročí vyhlášení nezávislosti Vietnamu Ho Chi Minhem. 
 
Vietnamský generál Giap při vyhlášení nezávislosti pronesl:..  Spojené státy americké… Vietnamu nejvíce přispěly v boji proti fašistickému Japonsku, našemu nepříteli, a tak je velká americká republika naším dobrým spojencem.
 
Dne 2.9.1945 dopoledne v 9 hodin a 5 minut Japonci písemně stvrdili kapitulaci na americké bitevní lodi USS Missouri v Tokijském zálivu.  Součástí kapitulace bylo i stažení japonských vojsk ze všech okupovaných území Japonci včetně Vietnamu.  Čas je důležitý, protože Hanoj se v tuto dobu díky dvouhodinovému časovému posunu teprve probouzel. 
Ve Vietnamu na konci války v Asii už nevládli Francouzi.  Po tom, co Francie byla osvobozena a vichistická vláda padla, Vietnam byl masivně okupován japonskou armádou (kteří se prezentovali jako osvoboditelé Vietnamu) a Francouzi buď utekli, nebo se zcela podřídili Japoncům. Odpor Francouzů byl velmi malý. 
A tak ve stejný den, 2.9.1945, ihned po tom, co Japonsko kapitulovalo, zcela logicky Ho Chi Minh vyhlásil nezávislý svobodný Vietnam.  Byla šance, že od toho okamžiku začne prosperující hospodářská spolupráce se západem a nově narozeným Vietnamem. Na podiu vedle Ho Chi Minha dokonce stáli zástupci Spojených států. Je možné, že přestože Ho Chi Minh byl komunista, nemusel Vietnam spadnout do komunistické zóny. Strýček Ho byl především nacionalista, Osvoboditel. Bál se více Číňanů než Američanů. Číňanům nevěřil, (čínská vojska už byla ve Vietnamu) a věděl, že Američané nemají snahu a zájem do Vietnamu posílat vojáky, okupovat ho. A pro Moskvu tehdy Vietnam ještě v hledáčku nebyl.  Už na Jaltské konferenci prezident Roosevelt sdělil, že USA si nepřeje vrátit Indočínu Francii. Vietnam dnes uvádí, že se osvobodil od Japonců sám, což ovšem zcela pravda není. V době srpnové revoluce 19.8.1945, kdy začalo povstání proti Japoncům ve Vietnamu, bylo už po kapitulačním projevu japonského císaře Hirohita, který byl dne 15.8.1945 a tak Japonci věděli, že nemají šanci Vietnam udržet. 
 
Ale pak se to vše nějak zvrtlo. 
Francie stále toužila po svojí kolonii a USA se snažily zabránit šíření komunizmu. 
Francouzi nechtěli přijít o zlaté vejce a tak poslali do Vietnamu armádu, aby obnovili Francouzskou Indočínu. Ale Ho Chi Minh na rozdíl od Gándhího nebyl jenom mužem pera, ale i meče. Vietnamci se bránili a v roce 1954 Francouze v bitvě u Dien Bien Phu  porazili, i s podporou Číňanů. Američané se v konfliktu nechtěli angažovat. Francie byla spojenec, ale pokračování kolonialismu Američané nepodporovali.  Vietnam byl rozdělen na sever a jih. Na komunistický sever a kapitalistický jih. Jenže jih byl silně diktátorský, určitě ne demokratický. A Ho Chi Minh nechtěl jenom sever, chtěl celý Vietnam. 
Na jihu byl bohatý pouze Saigon, a tak mezi nespokojenými vesničany komunistická armáda ze severu lehce získávala podporu. A aby vše nespadlo do spárů Moskvy a Pekingu, se do toho vložili Američané aby z nekonečného konfliktu nakonec v roce 1973 sami vycouvali. Po dalších dvou letech Saigon padl, byl přejmenován na Ho Chi Minhovo město a začala vláda komunistů v celém Vietnamu.  
Sovětský tank T54 vjíždí do parku před prezidentským palácem v Saigonu 30.4.1975

 

Vietnamská deklarace nezávislosti

"Všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni. Jsou obdařeni svým Stvořitelem určitými nezcizitelnými právy, mezi něž patří Život, svoboda a hledání štěstí." Toto nesmrtelné prohlášení bylo učiněno v Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických z roku 1776. V širším smyslu to znamená: Všechny národy na zemi jsou si od narození rovny, všechny národy mají právo žít, být šťastné a svobodné. Deklarace Francouzské revoluce z roku 1791 o právech člověka a občana také uvádí: "Všichni lidé se rodí svobodní a mají stejná práva a musí vždy zůstat svobodní a mít stejná práva." To jsou nepopiratelné pravdy. Nicméně po více než osmdesát let francouzští imperialisté zneužívali standard svobody, rovnosti a bratrství, porušili naši vlast a utiskovali naše spoluobčany. Jednali v rozporu s ideály lidskosti a spravedlnosti. V oblasti politiky zbavili náš lid veškeré demokratické svobody. Prosadili nelidské zákony; vytvořili tři odlišné politické režimy na severu, ve středu a na jihu Vietnamu, aby zničili naši národní jednotu a zabránili sjednocení našich lidí. Postavili více věznic než škol. Nemilosrdně zabíjeli naše vlastence – utopili naše povstání v řekách krve. Spoutaly veřejné mínění; praktikovali tmářství proti našemu lidu. Aby oslabili naši rasu, donutili nás užívat opium a alkohol. V oblasti ekonomiky nás likvidovali, ožebračili naše lidi, a zpustošili naši zemi. Okradli nás o naše rýžová pole, naše doly, naše lesy a naše suroviny. Monopolizovali vydávání bankovek a exportní obchod. Vymysleli četné neospravedlnitelné daně a srazili náš lid, zvláště naše rolnictvo, do stavu extrémní chudoby. Brzdili prosperitu naší národní buržoazie; nemilosrdně vykořisťovali naše dělníky. Na podzim roku 1940, kdy japonští fašisté narušili území Indočíny, aby zde založili nové základny v boji proti Spojencům, padli francouzští imperialisté na kolena a předali jim naši zemi. Od toho data byl náš lid vystaven dvojímu jhu Francouzů a Japonců. Jejich utrpení a bídy se zvětšovaly. Výsledkem bylo, že od konce loňského roku do začátku letošního roku z provincie Quang Tri po sever Vietnamu zemřely hladem více než dva miliony našich spoluobčanů. 9. března byly francouzské jednotky odzbrojeny Japonci. Francouzští kolonialisté buď uprchli, nebo se vzdali, čímž ukázali, že nejen že nás nejsou schopni „chránit“, ale že v rozmezí pěti let naši zemi dvakrát prodali Japoncům. Při několika příležitostech před 9. březnem Vietnamská liga naléhala na Francouze, aby se s ní spojili proti Japoncům. Místo souhlasu s tímto návrhem francouzští kolonialisté tak zintenzivnili své teroristické aktivity proti členům Vietminhu, že před útěkem zmasakrovali velké množství našich politických vězňů zadržovaných v zátoce Yen a v Cao Bang. Přes to všechno naši spoluobčané vždy projevovali vůči Francouzům tolerantní a lidský přístup. I po japonském puči v březnu 1945 pomohla Vietminhská liga mnoha Francouzům překročit hranici, některé z nich zachránila z japonských vězení a ochránila francouzské životy a majetek. Od podzimu 1940 naše země fakticky přestala být francouzskou kolonií a stala se japonským majetkem. Poté, co se Japonci vzdali spojencům, celý náš lid povstal, aby znovu získal naši národní suverenitu a založil Vietnamskou demokratickou republiku. Pravdou je, že jsme vybojovali naši nezávislost na Japoncích a ne na Francouzích. Francouzi uprchli, Japonci kapitulovali, císař Bao Dai abdikoval. Naši lidé přetrhli řetězy, které je po téměř století spoutávaly, a získali nezávislost pro vlast. Naši lidé zároveň svrhli monarchický režim, který vládl po desítky století. Na jeho místě vznikla současná Demokratická republika. Z těchto důvodů my, členové Prozatímní vlády, zastupující celý vietnamský lid, prohlašujeme, že od této chvíle přerušujeme veškeré vztahy koloniálního charakteru s Francií; rušíme všechny mezinárodní závazky, které Francie dosud jménem Vietnamu přijala, a rušíme všechna zvláštní práva, která Francouzi nezákonně získali v naší vlasti. Celý vietnamský lid, oživený společným záměrem, je odhodlán bojovat až do hořkého konce proti jakémukoli pokusu francouzských kolonialistů dobýt zpět jejich zemi. Jsme přesvědčeni, že spojenecké národy, které v Teheránu a San Franciscu uznaly principy sebeurčení a rovnosti národů, neodmítnou uznat nezávislost Vietnamu. Lidé, kteří se odvážně staví proti francouzské nadvládě více než osmdesát let, lidé, kteří v posledních letech bojovali bok po boku se spojenci proti fašistům, takový národ musí být svobodný a nezávislý. Z těchto důvodů my, členové Prozatímní vlády Vietnamské demokratické republiky, slavnostně prohlašujeme světu, že Vietnam má právo být svobodnou a nezávislou zemí a ve skutečnosti tomu tak již je. Celý vietnamský lid je odhodlán zmobilizovat všechny své fyzické i duševní síly, obětovat své životy a majetek pro zachování své nezávislosti a svobody.
 

Další zajímavé články zde. Pokud se na této stránce také zaregistrujete, příležitostně dostanete informace o základních změnách podmínek vstupu, zajímavosti z  neturistických míst, návrhy cest bez cestovky 
 

PROSBA – srpen 2022   

Web byl kompletně předělán. Pokud najdete chybu, nefungující odkaz, nejde vám rozkliknout obrázek či mapa, napište na info@vietnamista.cz. Stejně tak, pokud jste na webu něco nenašli nebo máte-li nějaké doporučení… 
Pomůžete ostatním i sobě. Děkuji vám! 
 

 

novinky, aktuality

2.8.2022 Život s duchy
25.7.2022 Poupata zázvoru
18.9.2021 Bambusová krysa
 
 

info@vietnamista.cz  / veškeré kontakty