Pov pob, hmongská hra lásky

Je mimořádně zajímavé se něco o Vietnamu dozvědět. Často je to daleko zajímavější než pouhé pohledy, obrázky, které vidíme při vlastním cestování po Vietnamu.  
 
Hodila vám někdy hmongská dívka míček? Mně ano. A já jí ho hodil zpět a ona ho chytila, začala si se mnou házet. Kdybych já blbec byl býval tehdy věděl,..  Kdbych tehdy věděl, co to je pov pob, mohl jsem dnes žít s krásnou hmongskou dívkou.
 
Kdo cestoval v době TET po horách severního Vietnamu, jistě si všiml v blízkosti vesnic různých her mládeže, především hry kluků s dřevěnou káčou a dívek házejících si s míčkem.
 
Dlouhou dobu jsem nechápal, proč a co dělají, nepřipadalo mně to tak zábavné. Ale když se potom něco dozvíte, je to jiná.

Všiml jsem si, že si míčky hází spolu pouze dívky, kluky jsem viděl málo, ale hlavně nikdy neviděl kluky si házet spolu. Proč? Všechno má svůj důvod.
Tři dny v období TET (Může ale trvat i výrazně déle) se na plácku v blízkosti hmongských vesnic schází mládež, kde kluci, ale i starší chlapci honí káču a dívky si hází nekonečné hodiny s míčkem. Okolo postávají a posedávají dospělí.
V řadách proti sobě stojí svobodné dívky, které dovršily min 15 let (od oka mi někdy připadá, že 12 a možná méně) a hází si spolu měkký černý míček. Hází míček tak, aby dívka naproti mohla míček chytit pouze jednou rukou. Je-li míček hozen správně, ale druhá dívka ho nechytí, měla by té první něco dát, nějakou cetku, něco ze svého kostýmu. 
Dívky mohou házet míčky mezi sebou, ale nikdy vzájemně s chlapci. Míček však může hodit i chlapec, výhradně ale dívce. Té, která se mu líbí. Ale pokud se ho ona ani nepokusí chytit, znamená to, že kluk má smůlu, byl odmítnut. Hraním této hry se mladí lidé navzájem poznávají a vytvářejí vztahy, které mohou nakonec vést k manželství.  
Zásadně ale platí, že chlapec musí být z jiného klanu nežli dívka. Ve vesnici totiž vždy žijí dva i více rodinných klanů (jeden může být i výrazně větší) a k sňatkům dochází výhradně mezi těmito klany. Tím se omezují sňatky mezi příbuznými. 
 
Každá svobodná dívka se na tuto hru vystrojí, nejraději novými šaty. Měla by mít stříbrný náramek (bývá spíše hliníkový, eloxovaný). Dnes ale některé tradice upadají a v oblékání nejsou tak důslední. Hlavně kluci a muži už nosí tradiční oděvy Hmongů velmi zřídka, dokonce si je neberou ani na tuto slavnost. 
Je ale až úsměvné, jak se mezi dívkami rozšířily mobily. Je běžné vidět dívku jednou rukou házet míček, zatímco v druhé svírá mobil. 
 

Tak jako vše ve Vietnamu i toto má svůj původ a příběh, na jehož základě tento zvyk vznikl.
Ještě v době, kdy Hmongové žili v Číně, byly pro dvoření určeny přesné časy. Chlapci si vybírali dívky a pro její označení jim měli hodit nějaký symbol, zabalený osobní předmět. Aby bylo jasné, že ona ví, kdo jí předmět hodil a že je ráda, hodila mu ho zpět. 
Je krásné, že se tato tradice udržela až dodnes. A na rozdíl od našich folklorních slavnostní je tato stále funkční, nehrají si pro udržení tradice, ale aby si skutečně našly partnera. I když je pravdou, že původní plstěné míčky jsou dnes často nahrazeny fluoreskujícími plastovými s nápisem Wilson. 
 
 
Zpět na zajímavosti - blog
 
Pokud vás to zaujalo klikněte na like, potěšíte, že jsem to nestudoval jenom pro sebe. 
 
Pokud vás to zaujalo klikněte na like, potěšíte, že jsem to nestudoval jenom pro sebe. 

PROSBA – červenec 2021   

Web byl kompletně předělán. Pokud najdete chybu, nefungující odkaz, nejde vám rozkliknout obrázek či mapa, napište na info@vietnamista.cz. Stejně tak, pokud jste na webu něco nenašli nebo máte-li nějaké doporučení… 
Pomůžete ostatním i sobě. Děkuji vám!