Ptačí hnízda - miliardový byznys

miliardový byznys- ptačí hnízda 
 
Nový expandující byznys v deltě Mekongu. Průmyslová produkce ptačích hnízd  k jídlu.
Asi většina z nás už slyšela o tom, že někteří ptáci si nedělají hnízda z větví klacíků, chmíří, ale ze slin, která se dají jíst.  A vzhledem k vysoké ceně za tyto hnízda z toho dnes Vietnamci udělali velký byznys s farmami na hnízda. 
V JV Asii žije rorýsovitý ptáček, Salangana ostrovní,  Swiflet, vietnamsky Yến hàng
 
Tento ptáček ke stavbě hnízd nepoužívá přírodní materiál jako klacíky a lístky, ale používá své vlastní sliny. Ty na vzduchu ztvrdnou a vytvoří hnízdečko, kde samička snese vajíčka. Tento cyklus trvá 35 dní. Poté hnízdečko opouští a sběrači poté hnízda sbírají. Tyto hnízda pak slouží jako základ čínské tradiční medicíny a kuchyně. Připravuje se z nich například tradiční polévka z „ptačích plivanců“, dezerty, nebo nápoje.
V minulosti se sbírali hnízda ve volné přírodě ve vápencových jeskyních v Indonésii, Malajsii, Borneu nebo v severním Vietnamu. Sbírání hnízd v přírodě je ale velmi náročné, navíc když sběrači nemají moderní horolezecké vybavení. 
Největší oblibě se hnízd se těší v Číně, kde podle tradiční čínské medicíny věří, že konzumace ptačích slin dobrá na imunitní systém, pleť, vlasy a je vydatným pomocníkem po zotavování se z chemoterapie. I když toto vědecky prokázáno nebylo, i jako pochoutka jsou hnízda velmi populární. 
Ve Vietnamu tento ptáček žije na celém pobřeží Vietnamu, ale „byznys“ s hnízdy začal kvést v deltě Mekongu. 
Začaly se zde pro ně stavět domy,  z angličtiny se jim říká  swiftletové domy. 
V roce 2017 bylo ve Vietnamu takových domů přes 8 tisíc, ale dnes (2024) jich je skoro 30 tisíc.
Vláda dokonce již vydala zákon (č. 13/2020/ND-Cp) na jejich produkci.  Ten se mimo různých zdravotnických předpisů týká i omezení staveb. Protože v obydlených oblastech začali ptáci místním hodně znepříjemňovat život. Tak dnes můžeme vidět v polích najednou obrovský dům bez oke.  Jenže ptáci potřebují se také něčím život a tak se v okolí vysazují Lontary (Borassus, palmyrové palmy)  jejíž květy ptáci potřebují pro obživu. Proto i bývá produkce hnízd spojena s produkcí palmyrového oleje. 
 
Produkce hnízd dnes dosahuje téměř 250 tun ročně v objemu 500 mil USD ročně. To je obrovská suma a v ekonomice jižního Vietnamu  již má svůj významný podíl.  Surová ptačí hnízda se prodávají za 16.000 Kč/kg, zatímco kvalitní, vyčištěná, zpracovaná, zabalená, i za 50 tis Kč za  kilogram.  (2024) 
 
Vůbec nejznámější oblastí pro chov těchto plátků je provincie Kien Giang. Většina těchto domů, farem, se nachází v Rach Gia City, Ha Tien City a okresech Chau Thanh, Hon Dat a Kien Luong.
 
Domy farmy
Dříve domy uvnitř připomínaly spíše jeskyně, dnes to jsou domy s pěti  až šesti podlažími, kde na stropě jsou rošty z červeného dřeva  maranti, kterému se také říká filipínsky mahagon.  Domy nemají žádná okna, jsou temné a jsou v nich reproduktory se zvuky lákající ptáky. 
Reprodukční cyklus těchto ptáčků je čtyři měsíce. Během tohoto období si ptáci staví hnízda, kladou vajíčka a opouštějí hnízda poté, co kuřata dospějí.
Pracovníci tyto domy pravidelně čistí a hlavně kontrolují, zda jsou některá hnízda připravena k odběru. Lezou po žebřících a pomocí zrcadla se dívají do hnízd. Pokud v hnízdě jsou již jenom zbylé skořápky od vajec, mláďata vyrostla a odletěla,   sběrači hnízdo z dřevěných mříží odstraní. 
Potom se hnízda v poměrně náročném procesu čistí, vymývají.  Hnízda jsou plná peří, páchnou,.. Aby se zápach překryl, napařují se cukrem a kokosovou vodou.
Zajímavostí je, že již vznikají skutečné moderní farmy s automaty, s manipulátory, které hnízda sami „sklízí“ .
 
Pro zajímavost, ještě většími producenty hnízd ze slin je Indonésie a Malajsie.  Indonésie má více než 200 000 domů  s hnízdy  a produkuje více než 2 100 tun ročně, zatímco Malajsie má přes 60 000 domů s roční produkcí 800 tun.
LÁSIT TENTO INZERÁTSOUKROMÉ
 
A toto jsem opsal – rady, kdo by měl hnízda jíst. 
 
• těhotné ženy,
• matky po porodu. Porodí zdravější děti, rychleji se po porodu hojí a trpí menší ztrátou vlasů. 
• malé děti,
• nemocní nebo slabí
• pacienti zotavující se po operacích
• sportovci
• celebrity, herečky a modelky, které si potřebují udržet mladistvou pleť a vzhled
• starší lidé.
Neboli tomu rozumím tak že VŠICHNI, když budeme jíst hnízda, budeme silní, zdraví a hezcí.
 
POLÉVKA Z PTAČÍHO HNÍZDA
 Polévka z ptačího hnízda  
reklama
NAHLÁSIT TENTO INZERÁTSOUKROMÉ
1. Hnízdo uvařte přes noc ve směsi vody a krystalového cukru.
2. Vyjměte a nakrájejte hnízdo na porce, odstraňte ze směsi všechno peří a osušte.
3. Přidejte porce do hrnce s vroucí vodou a krystalovým cukrem na 2 hodiny a míchejte, dokud se cukr nerozpustí.
4. Po 2 hodinách by ptačí hnízdo mělo být měkké. Vyjměte ptačí hnízdo z hrnce a důkladně osušte.
5. Podávejte a užívejte si!
 
https://www.facebook.com/groups/1175246712637114/
https://vietnamagriculture.nongnghiep.vn/vietnamese-swiftlet-development-and-export-issues-d344829.html
https://en.nhandan.vn/kien-giang-moves-to-develop-sustainable-swiftlet-farming-post128339.html
 
 
https://www.wipo.int/web/ip-advantage/w/stories/edible-bird-s-nest-and-palmyra-nectar-vietnam-s-delicacies
https://funan.com.vn/en/vietnam-has-untapped-potential-in-birds-nest-production-export.352909
Nový expandující byznys v deltě Mekongu. Průmyslová produkce ptačích hnízd  k jídlu.
 
Asi většina z nás už slyšela o tom, že někteří ptáci si nedělají hnízda z větví klacíků, chmýří, ale ze slin, která se dají jíst.  A vzhledem k vysoké ceně za tato hnízda z toho dnes Vietnamci udělali velký byznys s farmami na hnízda. 
 
V JV Asii žije rorýsovitý ptáček, Salangana ostrovní,  Swiflet, vietnamsky Yến hàng.
Tento ptáček ke stavbě hnízd nepoužívá přírodní materiál jako klacíky a lístky, ale používá své vlastní sliny. Ty na vzduchu ztvrdnou a vytvoří hnízdečko, kde samička snese vajíčka. Tento cyklus trvá 35 dní. Poté hnízdečko opouští a sběrači hnízda sbírají. Tyto hnízda pak slouží jako základ především čínské tradiční medicíny a kuchyně. Připravuje se z nich například polévka z „ptačích plivanců“, dezerty, nebo nápoje.
 
V minulosti se sbíraly hnízda ve volné přírodě ve vápencových jeskyních v Indonésii, Malajsii, Borneu nebo v severním Vietnamu. Sbírání hnízd v přírodě je ale velmi náročné, navíc když sběrači nemají moderní horolezecké vybavení. 
Největší oblibě hnízd se těší v Číně, kde podle tradiční čínské medicíny věří, že konzumace ptačích slin dobrá na imunitní systém, pleť, vlasy a je vydatným pomocníkem po zotavování se z chemoterapie. I když toto vědecky prokázáno nebylo, i jako pochoutka jsou hnízda velmi populární. 
 
Ve Vietnamu tento ptáček žije na celém pobřeží Vietnamu, ale „byznys“ s hnízdy začal kvést v deltě Mekongu. 
Začaly se zde pro ně stavět domy,  z angličtiny se jim říká  swiftletové domy. V roce 2017 bylo ve Vietnamu takových domů přes 8 tisíc, ale dnes (2024) jich je skoro 30 tisíc.
Vláda dokonce již vydala zákon (č. 13/2020/ND-Cp) na jejich produkci.  Ten se mimo různých zdravotnických předpisů týká i omezení staveb. Protože v obydlených oblastech začali ptáci místním hodně znepříjemňovat život. Tak dnes můžeme vidět v polích najednou obrovský dům bez oken.  Jenže ptáci se potřebují  také něčím živit a tak se v okolí vysazují Lontary (Borassus, palmyrové palmy)  jejíž květy ptáci potřebují pro obživu. Proto i bývá produkce hnízd spojena s produkcí palmyrového oleje. 
 
Produkce hnízd dnes dosahuje téměř 250 tun ročně v objemu 500 mil USD ročně. To je obrovská suma a v ekonomice jižního Vietnamu  již má svůj významný podíl.  Surová ptačí hnízda se prodávají za 16.000 Kč/kg, zatímco kvalitní, vyčištěná, zpracovaná, zabalená, i za 50 tis Kč za  kilogram.  (2024) 
 
Vůbec nejznámější oblastí pro chov těchto plátků je provincie Kien Giang. Většina těchto domů, farem, se nachází v jižním Vietnamu, v deltě Mekongu. V  Rach Gia City, Ha Tien City a okresech Chau Thanh, Hon Dat a Kien Luong. Ale i významná je produkce  v okolí Nha Trang. 
 
Domy, farmy.
Dříve domy uvnitř připomínaly spíše jeskyně, dnes to jsou domy s pěti  až šesti podlažími, kde na stropě jsou rošty z červeného dřeva  maranti, kterému se také říká filipínsky mahagon.  Domy nemají žádná okna, jsou temné a jsou v nich reproduktory se zvuky lákající ptáky. 
Reprodukční cyklus těchto ptáčků je čtyři měsíce. Během tohoto období si ptáci staví hnízda, kladou vajíčka a opouštějí hnízda poté, co kuřata dospějí. Pracovníci tyto domy pravidelně čistí a hlavně kontrolují, zda jsou některá hnízda připravena k odběru. Lezou po žebřících a pomocí zrcadla se dívají do hnízd. Pokud v hnízdě jsou již jenom zbylé skořápky od vajec, mláďata vyrostla a odletěla,   sběrači hnízdo z dřevěných mříží odstraní.  Potom se hnízda v poměrně náročném procesu čistí, vymývají.  Hnízda jsou plná peří, páchnou,.. Aby se zápach překryl, napařují se cukrem a kokosovou vodou.
Zajímavostí je, že již vznikají skutečné moderní farmy s automaty, s roboty, které hnízda sami „sklízí“ .
 
Ještě většími producenty hnízd ze slin jsou Indonésie a Malajsie.  Indonésie má více než 200 000 domů  s hnízdy  a produkuje více než 2 100 tun hnízd ročně, zatímco Malajsie má přes 60 000 domů s roční produkcí 800 tun.
 
A toto jsem předávám dál, jak jsem "koupil" – rady, kdo by měl hnízda jíst. 
 
• těhotné ženy,
• matky po porodu. Porodí zdravější děti, rychleji se po porodu hojí a trpí menší ztrátou vlasů. 
• malé děti,
• nemocní nebo slabí
• pacienti zotavující se po operacích
• sportovci
• celebrity, herečky a modelky, které si potřebují udržet mladistvou pleť a vzhled
• starší lidé.
Neboli tomu rozumím tak, že VŠICHNI, když budeme jíst hnízda, budeme silní, zdraví a hezcí.
 
Polévka z ptačího hnízda  
1. Hnízdo uvařte přes noc ve směsi vody a krystalového cukru.
2. Vyjměte a nakrájejte hnízdo na porce, odstraňte ze směsi všechno peří a osušte.
3. Přidejte porce do hrnce s vroucí vodou a krystalovým cukrem na 2 hodiny a míchejte, dokud se cukr nerozpustí.
4. Po 2 hodinách by ptačí hnízdo mělo být měkké. Vyjměte ptačí hnízdo z hrnce a důkladně osušte.
5. Podávejte a užívejte si!
 
Proč je tento byznys západními zeměmi odmítán 
1. Etické problémy a týrání zvířat (i v pěstírnách)
Ačkoliv se pěstírny (speciální betonové budovy simulující jeskyně) prezentují jako humánní alternativa, realita hnaná obrovským ziskem (kdy kilo hnízd stojí až 5 000 USD) bývá často jiná:
• Předčasný sběr: Prodejci mají nejvyšší zisky z čistě bílých hnízd. Mnohdy tak hnízdo strhnou ještě předtím, než v něm ptáci stihnou snést vejce, nebo dokonce tehdy, když jsou v něm čerstvě vylíhnutá ptáčata. Vejce či mláďata pak při sběru hynou.
• Vyčerpání ptáků: Pokud je hnízdo strženo, rorýs musí okamžitě začít produkovat další sliny a stavět nové. Tento proces je pro organismus ptáka extrémně vyčerpávající. Pokud se to opakuje několikrát za sebou, ptáci umírají vysílením.
 
2. Ekologický dopad na divokou přírodu
Rorýsi v pěstírnách nejsou domestikovaná zvířata (jako slepice). Jsou to stále divocí ptáci, kteří v budovách pouze nocují a hnízdí, ale krmit se létají do volné přírody.
• Lákání zvířat z divočiny: Majitelé pěstíren používají výkonné audio systémy s nahraným ptačím křikem, aby do svých budov nalákali divoké rorýse z okolí. Tím drasticky narušují přirozené populace v jeskyních a volné přírodě.
• Narušení ekosystému: Rorýsi jsou klíčoví lovci hmyzu. Masivní koncentrace desetitisíců ptáků na jednom místě v lidských aglomeracích a jejich úbytek v původních lesích způsobuje lokální ekologickou nerovnováhu.
 
3. Zdravotní rizika a zákaz dovozu do EU
Evropská unie a Česká republika mají striktní zákaz dovozu čerstvých živočišných produktů a pokrmů z nich z třetích zemí bez přísných veterinárních certifikátů. Ptačí hnízda představují hned několik rizik:
• Ptačí chřipka a nemoci: Jde o ptačí sekret z oblastí jihovýchodní Asie, kde se často vyskytují mutace ptačí chřipky. Nekontrolovaný dovoz by mohl způsobit epidemii.
• Vysoká toxicita: Hnízda v pěstírnách i jeskyních jsou vystavena ptačímu trusu (guánu). Chemické analýzy často odhalují nebezpečné hladiny dusitanů (nitritů), těžkých kovů (olovo, rtuť, arsen) a plísní. Aby hnízda vypadala na trhu lákavě a čistě, pěstitelé je nezřídka bělí toxickými chemikáliemi.
 
 
Důležité:  Dovoz hnízd je do Evropy přísně zakázán. 
 
https://www.facebook.com/groups/1175246712637114/
https://vietnamagriculture.nongnghiep.vn/vietnamese-swiftlet-development-and-export-issues-d344829.html
https://en.nhandan.vn/kien-giang-moves-to-develop-sustainable-swiftlet-farming-post128339.html
https://www.wipo.int/web/ip-advantage/w/stories/edible-bird-s-nest-and-palmyra-nectar-vietnam-s-delicacies
https://funan.com.vn/en/vietnam-has-untapped-potential-in-birds-nest-production-export.352909
 

novinky, aktuality

 
27.1.2026 Vietnamský len
14.12.2025 Hadi ve Vietnamu
2.8.2022 Život s duchy
25.7.2022 Poupata zázvoru
18.9.2021 Bambusová krysa
 
 

info@vietnamista.cz  / veškeré kontakty