Ptačí hnízda - miliardový byznys :: Do Vietnamu bez cestovky

Úvod > Ptačí hnízda - miliardový byznys

miliardový byznys- ptačí hnízda

Nový expandující byznys v deltě Mekongu. Průmyslová produkce ptačích hnízd k jídlu.

Asi většina z nás už slyšela o tom, že někteří ptáci si nedělají hnízda z větví klacíků, chmíří, ale ze slin, která se dají jíst. A vzhledem k vysoké ceně za tyto hnízda z toho dnes Vietnamci udělali velký byznys s farmami na hnízda.

V JV Asii žije rorýsovitý ptáček, Salangana ostrovní, Swiflet, vietnamsky Yến hàng

Tento ptáček ke stavbě hnízd nepoužívá přírodní materiál jako klacíky a lístky, ale používá své vlastní sliny. Ty na vzduchu ztvrdnou a vytvoří hnízdečko, kde samička snese vajíčka. Tento cyklus trvá 35 dní. Poté hnízdečko opouští a sběrači poté hnízda sbírají. Tyto hnízda pak slouží jako základ čínské tradiční medicíny a kuchyně. Připravuje se z nich například tradiční polévka z „ptačích plivanců“, dezerty, nebo nápoje.

V minulosti se sbírali hnízda ve volné přírodě ve vápencových jeskyních v Indonésii, Malajsii, Borneu nebo v severním Vietnamu. Sbírání hnízd v přírodě je ale velmi náročné, navíc když sběrači nemají moderní horolezecké vybavení.

Největší oblibě se hnízd se těší v Číně, kde podle tradiční čínské medicíny věří, že konzumace ptačích slin dobrá na imunitní systém, pleť, vlasy a je vydatným pomocníkem po zotavování se z chemoterapie. I když toto vědecky prokázáno nebylo, i jako pochoutka jsou hnízda velmi populární.

Ve Vietnamu tento ptáček žije na celém pobřeží Vietnamu, ale „byznys“ s hnízdy začal kvést v deltě Mekongu.

Začaly se zde pro ně stavět domy, z angličtiny se jim říká swiftletové domy.

V roce 2017 bylo ve Vietnamu takových domů přes 8 tisíc, ale dnes (2024) jich je skoro 30 tisíc.

Vláda dokonce již vydala zákon (č. 13/2020/ND-Cp) na jejich produkci. Ten se mimo různých zdravotnických předpisů týká i omezení staveb. Protože v obydlených oblastech začali ptáci místním hodně znepříjemňovat život. Tak dnes můžeme vidět v polích najednou obrovský dům bez oke. Jenže ptáci potřebují se také něčím život a tak se v okolí vysazují Lontary (Borassus, palmyrové palmy) jejíž květy ptáci potřebují pro obživu. Proto i bývá produkce hnízd spojena s produkcí palmyrového oleje.

Produkce hnízd dnes dosahuje téměř 250 tun ročně v objemu 500 mil USD ročně. To je obrovská suma a v ekonomice jižního Vietnamu již má svůj významný podíl. Surová ptačí hnízda se prodávají za 16.000 Kč/kg, zatímco kvalitní, vyčištěná, zpracovaná, zabalená, i za 50 tis Kč za kilogram. (2024)

Vůbec nejznámější oblastí pro chov těchto plátků je provincie Kien Giang. Většina těchto domů, farem, se nachází v Rach Gia City, Ha Tien City a okresech Chau Thanh, Hon Dat a Kien Luong.

Domy farmy

Dříve domy uvnitř připomínaly spíše jeskyně, dnes to jsou domy s pěti až šesti podlažími, kde na stropě jsou rošty z červeného dřeva maranti, kterému se také říká filipínsky mahagon. Domy nemají žádná okna, jsou temné a jsou v nich reproduktory se zvuky lákající ptáky.

Reprodukční cyklus těchto ptáčků je čtyři měsíce. Během tohoto období si ptáci staví hnízda, kladou vajíčka a opouštějí hnízda poté, co kuřata dospějí.

Pracovníci tyto domy pravidelně čistí a hlavně kontrolují, zda jsou některá hnízda připravena k odběru. Lezou po žebřících a pomocí zrcadla se dívají do hnízd. Pokud v hnízdě jsou již jenom zbylé skořápky od vajec, mláďata vyrostla a odletěla, sběrači hnízdo z dřevěných mříží odstraní.

Potom se hnízda v poměrně náročném procesu čistí, vymývají. Hnízda jsou plná peří, páchnou,.. Aby se zápach překryl, napařují se cukrem a kokosovou vodou.

Zajímavostí je, že již vznikají skutečné moderní farmy s automaty, s manipulátory, které hnízda sami „sklízí“ .

Pro zajímavost, ještě většími producenty hnízd ze slin je Indonésie a Malajsie. Indonésie má více než 200 000 domů s hnízdy a produkuje více než 2 100 tun ročně, zatímco Malajsie má přes 60 000 domů s roční produkcí 800 tun.

LÁSIT TENTO INZERÁTSOUKROMÉ

A toto jsem opsal – rady, kdo by měl hnízda jíst.

• těhotné ženy,

• matky po porodu. Porodí zdravější děti, rychleji se po porodu hojí a trpí menší ztrátou vlasů.

• malé děti,

• nemocní nebo slabí

• pacienti zotavující se po operacích

• sportovci

• celebrity, herečky a modelky, které si potřebují udržet mladistvou pleť a vzhled

• starší lidé.

Neboli tomu rozumím tak že VŠICHNI, když budeme jíst hnízda, budeme silní, zdraví a hezcí.

POLÉVKA Z PTAČÍHO HNÍZDA

Polévka z ptačího hnízda

reklama

NAHLÁSIT TENTO INZERÁTSOUKROMÉ

1. Hnízdo uvařte přes noc ve směsi vody a krystalového cukru.

2. Vyjměte a nakrájejte hnízdo na porce, odstraňte ze směsi všechno peří a osušte.

3. Přidejte porce do hrnce s vroucí vodou a krystalovým cukrem na 2 hodiny a míchejte, dokud se cukr nerozpustí.

4. Po 2 hodinách by ptačí hnízdo mělo být měkké. Vyjměte ptačí hnízdo z hrnce a důkladně osušte.

5. Podávejte a užívejte si!

https://www.facebook.com/groups/1175246712637114/

https://vietnamagriculture.nongnghiep.vn/vietnamese-swiftlet-development-and-export-issues-d344829.html

https://en.nhandan.vn/kien-giang-moves-to-develop-sustainable-swiftlet-farming-post128339.html

https://www.wipo.int/web/ip-advantage/w/stories/edible-bird-s-nest-and-palmyra-nectar-vietnam-s-delicacies

https://funan.com.vn/en/vietnam-has-untapped-potential-in-birds-nest-production-export.352909

Nový expandující byznys v deltě Mekongu. Průmyslová produkce ptačích hnízd k jídlu.

Asi většina z nás už slyšela o tom, že někteří ptáci si nedělají hnízda z větví klacíků, chmíří, ale ze slin, která se dají jíst. A vzhledem k vysoké ceně za tato hnízda z toho dnes Vietnamci udělali velký byznys s farmami na hnízda.

V JV Asii žije rorýsovitý ptáček, Salangana ostrovní, Swiflet, vietnamsky Yến hàng.

Tento ptáček ke stavbě hnízd nepoužívá přírodní materiál jako klacíky a lístky, ale používá své vlastní sliny. Ty na vzduchu ztvrdnou a vytvoří hnízdečko, kde samička snese vajíčka. Tento cyklus trvá 35 dní. Poté hnízdečko opouští a sběrači hnízda sbírají. Tyto hnízda pak slouží jako základ především čínské tradiční medicíny a kuchyně. Připravuje se z nich například polévka z „ptačích plivanců“, dezerty, nebo nápoje.

V minulosti se sbíraly hnízda ve volné přírodě ve vápencových jeskyních v Indonésii, Malajsii, Borneu nebo v severním Vietnamu. Sbírání hnízd v přírodě je ale velmi náročné, navíc když sběrači nemají moderní horolezecké vybavení.

Největší oblibě hnízd se těší v Číně, kde podle tradiční čínské medicíny věří, že konzumace ptačích slin dobrá na imunitní systém, pleť, vlasy a je vydatným pomocníkem po zotavování se z chemoterapie. I když toto vědecky prokázáno nebylo, i jako pochoutka jsou hnízda velmi populární.

Ve Vietnamu tento ptáček žije na celém pobřeží Vietnamu, ale „byznys“ s hnízdy začal kvést v deltě Mekongu.

Začaly se zde pro ně stavět domy, z angličtiny se jim říká swiftletové domy. V roce 2017 bylo ve Vietnamu takových domů přes 8 tisíc, ale dnes (2024) jich je skoro 30 tisíc.

Vláda dokonce již vydala zákon (č. 13/2020/ND-Cp) na jejich produkci. Ten se mimo různých zdravotnických předpisů týká i omezení staveb. Protože v obydlených oblastech začali ptáci místním hodně znepříjemňovat život. Tak dnes můžeme vidět v polích najednou obrovský dům bez oken. Jenže ptáci se potřebují také něčím živit a tak se v okolí vysazují Lontary (Borassus, palmyrové palmy) jejíž květy ptáci potřebují pro obživu. Proto i bývá produkce hnízd spojena s produkcí palmyrového oleje.

Produkce hnízd dnes dosahuje téměř 250 tun ročně v objemu 500 mil USD ročně. To je obrovská suma a v ekonomice jižního Vietnamu již má svůj významný podíl. Surová ptačí hnízda se prodávají za 16.000 Kč/kg, zatímco kvalitní, vyčištěná, zpracovaná, zabalená, i za 50 tis Kč za kilogram. (2024)

Vůbec nejznámější oblastí pro chov těchto plátků je provincie Kien Giang. Většina těchto domů, farem, se nachází v jižním Vietnamu, v deltě Mekongu. V Rach Gia City, Ha Tien City a okresech Chau Thanh, Hon Dat a Kien Luong. Ale i významná je produkce v okolí Nha Trang.

Domy, farmy.

Reprodukční cyklus těchto ptáčků je čtyři měsíce. Během tohoto období si ptáci staví hnízda, kladou vajíčka a opouštějí hnízda poté, co kuřata dospějí. Pracovníci tyto domy pravidelně čistí a hlavně kontrolují, zda jsou některá hnízda připravena k odběru. Lezou po žebřících a pomocí zrcadla se dívají do hnízd. Pokud v hnízdě jsou již jenom zbylé skořápky od vajec, mláďata vyrostla a odletěla, sběrači hnízdo z dřevěných mříží odstraní. Potom se hnízda v poměrně náročném procesu čistí, vymývají. Hnízda jsou plná peří, páchnou,.. Aby se zápach překryl, napařují se cukrem a kokosovou vodou.

Zajímavostí je, že již vznikají skutečné moderní farmy s automaty, s roboty, které hnízda sami „sklízí“ .

Ještě většími producenty hnízd ze slin jsou Indonésie a Malajsie. Indonésie má více než 200 000 domů s hnízdy a produkuje více než 2 100 tun hnízd ročně, zatímco Malajsie má přes 60 000 domů s roční produkcí 800 tun.

A toto jsem předávám dál, jak jsem "koupil" – rady, kdo by měl hnízda jíst.