Náboženství Hoa Hao v Jižním Vietnamu

Mladík, spíše ještě kluk, kterého zavřeli do blázince pro hlásání bludů, ale on namísto toho, aby se napravil, obrátil na svou víru i svého lékaře. Kdo má vládnout v deltě Mekongu?
 
Vietnam je oficiálně jedna z neateističtějších zemí v Asii. Důvod je prostý. Příslušnost k náboženští mají napsanou v občance, kam proto raději uvádějí bez vyznání. Ono to totiž vliv na kariéru má.
 
Ve Vietnamu se prolíná spousta nábožesnských vlivů - buddhismus, taoismus, konfucianismus.  Jsou tam samozřejmě také křesťané, a dokonce i muslimové. Hlavně ale různá lidová animistická náboženství. Napříč všemi se táhne kult předků.
 

Ale mezi důležitá náboženství na jihu patří Cao Đài  (kaodaizmus) a hoahaoizmus, neboli buddhismus  Hòa Hảo, v plném znění Phật Giáo Hòa Hảo. Náboženské hnutí Hòa Hảo spolu s náboženstvím Cao Đài  bylo jednou z prvních oficiálních skupin, které zahájily ozbrojené nepřátelství proti francouzským a později japonským kolonialistům. Některé prameny uváději, že se jedná o sektu. Ano, toto náboženství vlastně vzniklo jako sekta, ale dnes je ve Vietnamu jedním z uznávaných náboženství. V tehdejší desetimilionové populaci jižního Vietnamu se svými 2 miliony příznivci mělo zásadní vliv. 

Hòa Hảo se v roce 1939 zformovalo v oblasti delty řeky Mekong v jižním Vietnamu, kde jeho přívrženci byli většinou rolníci, nájemci půdy a venkovští dělníci a rychle rostlo nejvíce během japonské okupace. Po válce oponovali znovu nastupujícím francouzským kolonialistům ale i Việt Minhu,  nacionalistickému hnutí Ho Či Mina. 
 
Hòa Hảo nebylo jenom náboženství. Stalo se významnou politickou a dokonce vojenskou silou proti všem. Začal to být stát ve státě. Proti Francouzům, Japoncům, Việt Minhu a po roce 1954 i proti vládě Jižního Vietnamu vedené Ngo Dinh Diemem a podporované USA. Je zde potřeba poznamenat, že zpočátku ale spolupracovali s Japonci, kteří se snažili vystupovat jako osvoboditelé Vietnamu od Francouzů (po pádu vichistické vlády) s heslem Asie Asiatům.  Zde souvislost  Ale stejně jako  Việt Minh se jim podřídit nechtěli.
 
V době Diemovy smrti v roce 1963 mělo Hòa Hảo pod kontrolou několik jižních a západních provincií Jižního Vietnamu.  Hòa Hảo zůstávalo silnou nezávislou silou v politice jižního Vietnamu až do konečného vítězství komunistů v roce 1975. 
 
Jak toto vše vzniklo?
 
Náboženské hnutí Hòa Hảo založil 18. května 1939 ve vesnici Hòa Hảo, okres Tan Chau, provincie Chau Doc, nyní změněno na Phu My Town, okres Phu Tan, Provincie Giang vietnamský mladík,  filozof Huỳnh Phú Sổ (*1919), protifrancouzský, antikomunistický vojenský a politický aktivista. 
 
Mladý buddhistický mnich trpěl nemocemi, ale ve 20 letech byl během krátké doby vyléčen, což je oficiálně považováno za zázrak, který ho zařadil mezi vyvolené.  Byl mimořádně charismatický, začal kázat buddhistické reformy, obhajoval návrat k thérávádovému buddhismu (od: Theraváda neboli „Cesta starších“), zatímco ve Vietnamu převládala forma Maháyána („Velký vůz“). Zdůrazňoval askezi, spartánský život, prosté uctívání a osobní spásu.  Byl proti prodeji dětských nevěst, hazardu, užívání alkoholu a opia.  Hòa Hảo se stalo amalgámem buddhismu, uctívání předků, animistických obřadů, prvků konfuciánské doktríny a domorodých vietnamských praktik. Jeho přívrženci mají svou vlastní vlajku kaštanové barvy a své vlastní zvláštní svátky.
Huỳnh Phú Sổ cestoval po Vietnamu a praktikoval léčení bylinkami a akupunkturu. Při projevech měl na své publikum téměř hypnotický vliv a stal se známým jako Dao Khung, „Šílený mnich“. S přesností předpověděl pád Francie ve druhé světové válce, japonskou invazi do Indočíny a pozdější intervenci Spojených států. Jeho úspěch jako proroka vedl jeho následovníky k tomu, aby mu říkali Phat Song, „Žijící Buddha“. Tyto přesné předpovědi vyvolaly až strach, ale hlavně přesvědčení, že je nadpozemský.
 
Stoupající sláva  spolu s pobuřujícími projevy ho přivedla do pozornosti francouzských koloniálních úřadů. Byl postupně vyhošťován z jedné vietnamské provincie za druhou, internován, ale nadále přitahoval učedníky. 
Francouzi z něj začali být nervozní čím dál více a tak ho nakonec zavřeli do blázince Chợ Quán poblíž Saigonu jako šílence. Jenomže Sổ místo toho zapůsobil na svého psychiatra Dr. Trần Văn Tâm Tam tak, že ten se stal také jeho horlivým podporovatelem. Smutný osud je, že Tâm byl později za své aktivity popraven Việt Minhem.
 
Francouzi se Sổa v zoufalství pokusili vyhnat do Laosu, ale v roce 1942 byl unesen japonskými agenty se záměrem ho využít proti Francouzům a drželi ho  v Saigonu.
Po kapitulaci Japonska se Sổ znovu vzchopil a z Hòa Hảo se stala spíše než náboženská, vojenská organizace. Měl už armádu a bojoval proti Francouzům. Jenže proti nim bojoval i Việt Minh a náboženská organizace Cao Đài, kteří se rovněž chtěli stát pány na jihu. 
 
Hòa Hảo byli přesvědčeni, že delta patří jim a že jim do ní nemá co Việt Minh strkat nos. Ve výsledku se dne 9. 9. 1945 do sebe pustili u Cần Thơ. Jenomže Việt Minh už byla profesionálně vyzbrojená armáda a muži Hòa Hảo spíše nacionalističtí fanatici, takže srovnání, že tam Hòa Hảo dopadli jako sedláci u Chlumce, není od věci.
 
Sổ ale na rozdíl od svého bráchy a řady významných spoluvěrníků přežil a stále škodil Việt Minhu. Nebyl pro ně tak nebezpečný vojensky, ale uměl ovládat davy.  Měl na jihu Vietnamu už 2 miliony stoupenců. 
 
Tak mu nakonec Việt Minh nachystal past a v roce 1947 ho konečně chytili a bez dlouhých okolků ho popravili. Bylo mu pouhých 28 let. Zde bych ho zase přirovnal k Janu Husovi, lidu zabili osvíceného obroditele. A aby ho jeho „farníci“ nechodili uctívat, rozkouskovali jeho tělo a rozházeli všude možně, aby se jeho obdivovatelé neměli kde shromažďovat a koho, případně co uctívat.
 
Vše bylo postaveno na osobním kultu Huỳnh Phú Sổ, a tak po jeho smrti Hòa Hảo ztratilo moc. Zbývali věřící bojovníci ale měli proč  Việt Minh nenávidět, a zatápěli mu, kde to jenom bylo možné. Jenže to již byla na jihu silná organizace Việt Cong a proti těm už Hòa Hảo skutečně neměli šanci.  Po roce 1975 jim komunisté předpovídali krátký život, měli  cíl učení Hòa Hảo zlikvidovat. Je jasné, že od tohoto okamžiku to neměli jednoduché. Zvlášť různé zahraniční weby píšou o příkoří, kterého se jim dostalo. Ale nechci se zde potápět do politiky. Na jednu stranu jim rozumím, na druhou stranu musíme chápat vítěze. Navíc komunisté chtěli jednotný Vietnam pod jednotnou vládou a nechtěli už žádné parciální vládce. 
 
Tak jich také spousta emigrovala do USA kde mají, obdobně jako Hmongové, svoji organizaci a dodnes vzpomínají na svoji domovinu. 
Vzpomínky na domov v USA
Jenomže jak známe, víra hory přenáší, je silnější než armáda.  A tak je jakékoliv učení spojené s buddhismem v Asii nezničitelné. Postupně si to komunisté uvědomili a potom, co pro ně Hòa Hảo vojensky přestal být nebezpečný a bylo nezpochybnitelné, kdo ve Vietnamu vládne, nechali příznivce Hòa Hảo praktikovat jejich víru. 
A to tak, že dokonce po 24 letech vlády, v roce 1999, rozhodli oficiálně oslavit 60leté výročí buddhistického osvícení Hòa Hảo. Dnes je toto učení legální ve Vietnamu, ale je aktivní prakticky pouze v oblasti An Giang. Mají dokonce svůj web, https://hoahao.org/p201/homepage
 
A zajímavost 
Mnoho věřících Hòa Hảo, odmítá uvěřit, že Huỳnh Phú Sổ zemřel: předpovídají jeho návrat v době krize. Je to prostě takový Blanický rytíř.
 
A to nejhezčí nakonec. Až pojedete po jižním Vietnamu a uvidíte hnědou pagodu, případně nad ní bude vlát hnědá vlajka, budete vědět. A zážitek bude násobný.
 
 

Aktuální přednášky    

 

novinky, aktuality

2.8.2022 Život s duchy
25.7.2022 Poupata zázvoru
18.9.2021 Bambusová krysa
 
 

info@vietnamista.cz  / veškeré kontakty