Místo uctívání předků
Místo uctívání předků Phòng thờ , Bàn thờ
Koutek s vonnými tyčinkami, ovocem,,… najdete prakticky v každé domácnosti, obchodě. Co o těchto místech víme?
Jedná se o místo uctívání předků. Najdete ho v rodinách které vyznávají buddhismus, křesťanství, různá animistická vyznání, ale jsou i v rodinách bez zcela konkrétního vyznání. Někde je to pouze v koutku oltářík, jinde větší oltář kterému vyhrazují v domě i celou místnost na kterou jsou náležitě pyšní.
Uctívání předků pochází z Číny a do Vietnamu se rozšířilo během staletí dlouhé okupace země. Počátek se datuje někdy 200 let před narozením Krista. Od té doby se tento zvyk plně vstřebává do vietnamského vědomí a spolu s konfucianismem podporuje náboženskou a sociální strukturu země.
Uctívání předků není jen prostředek, který spojuje Vietnamce, ale také jeden z nejobtížnějších konceptů pro lidi anglosaského nebo evropského původu. Vietnamci věří v mrtvé, zatímco západní kultura věří pouze ve smrt.
Základ uctívání předků pramení ze dvou základních myšlenek: První, že „ti, kteří šli dříve“, mají neustálý a blahosklonný zájem o záležitosti živých; a druhá, rozšířenější, žijící mají neklid, strach z mrtvých, snaží se jak je uklidnit, chtějí s nimi být zadobře.
Jak Vietnamci uctívají své předky?
Praktikování uctívání předků je poměrně jednoduché. Téměř každý dům, kancelář a podnik ve Vietnamu má malý oltář, který slouží ke komunikaci s předky. Jsou zde zapalovány vonné tyčinky, které jsou zapíchlé v popelu z rýžové slámy v modře malované keramické nádobě zvané bát hương. Předkové zde dostávají ovoce, sladkosti, dárky... Moje paní domácí, u které často pobývám na toto místo dává i skleničky s alkoholem protože její otec hodně pil.
Také součástí bývají falešné peníze. Dolary, eura, dongy. Ale také papírové skútry, auta, domy atd. Po „použití“, po určité době jsou papírové dary spáleny, aby duchové těchto dárků mohli vystoupit do nebe, aby je mohli předkové použít.
Dalším tradičním prvkem je umístění dřevěných desek na oltář pro každého z předků posledních generací. Toto je dnes již méně rozšířené, nahradily je fotografie předků.
Kdy Vietnamci uctívají své předky?
Uctívání se koná pravidelně v určité dny, jako jsou festivaly, první den každého lunárního měsíce a v úplňku, v den smrti předka atd. Také při dalších významných příležitostech, jako je stěhování, zahájení nového podnikání nebo narození dítěte, kdy nějaký člen rodiny potřebuje vedení, pomoc nebo laskavost, je toto konzultováno s předky.
Když vidíte na ulici, pálení papírových peněz a dárků znamená, že je nějaký svátek, nový lunární měsíc, nebo úplněk (15 den měsíce). Nebo se jedná o událost důležitou pro danou rodinu.
Ovoce, jídlo,.. se nevyhodí ale sní.
Zajímavost. Jednou jsem se procházel okolo jezera v Hanoji a skrz čistou vodu vidím spoustu střepů, rozbitých bát hương. Při stěhování musely zůstat na místě, v novém domově si opatří novou.
Proč Vietnamci uctívají své předky?
U Vietnamců uctívání předků nesouvisí s duchy, spiritualismem nebo dokonce s nadpřirozenými sílami v našem západním smyslu. Není to ani víra v tom smyslu, že by byla zpochybnitelná. Vietnamci přijímají jako fakt, že jejich předkové nadále žijí v jiné říši a že je povinností živých uspokojovat jejich potřeby. Na oplátku jim předkové radí a přinášejí štěstí.
Zvláštní místnost vyhrazená pro Phòng thờ v bohatším domě. Paní se modlí první den v Novém lunárním roce, kde na stolek dala navíc připravený oběd. Po obřadu se sní. V bedýnce před sebou má modlitební knihy.
Oddaní buddhismu věří v předchozí existenci a snaží se napravit předchozí špatné skutky, aby dosáhli osvícení. Uctívání předků mají odlišné. Pro Vietnamce představuje smrt a rituál a praxe uctívání předků přenos síly z hmotného života do nehmotného. Existence je kontinuum táhnoucí se zrozením, životem strávený v hmatatelné podobě na Zemi, následovaný smrtí a duchovní existencí v jiné říši po další dvě nebo tři generace.
