Čáp s rýží - Čižba ve Vietnamu

Čáp s rýží
 
Tak jako u nás ještě před 120ti lety, jsou ptáci ve Vietnamu běžnou součástí jídelníčku. Nikdo se nad tím nepozastavuje a nepřipadá mu na tom nic zvláštního. Tak jako jedí slepice, kuřata, kachny,..  jedí i čápy, vlaštovky a další druhy ptáků a ptáčků.
 
V zásadně je chytají třemi způsoby 
 
1) střílí puškou, u nás se nazývala ptáčnice. Je to vlastně vzduchovka, do které se napumpuje předem vzduch
2) chytají je do sítí 
3) chytají je na lep
 
Ve všech případech používají jako návnadu živé nebo mrtvé ptáky.
Při chytání používají dnes i moderní techniku. Vedle návnady položí mobilní telefon, kde pustí hlasitě zvuky ptáků. 
 
Chytají se prakticky v celém Vietnamu.  Ale u městečka Tram tau jsem narazil na vesnici, která celá z ptáků žije. Ptáci  se tam stahují do údolí, které je celé pokryto sítěmi, všude chlapíci s ptáčnicemi, všude vztyčené klacky s lepem. 
Kdo by se nad tím pozastavoval tomu doporučuji vzpomenout na některé naše místopisné názvy, Například Na Čihadle, Číhaná, případně na rčení, sednout někomu na lep, nebo chytat lelky.
Pro nás je to dnes těžko pochopitelné. Ale ještě nedávno naše babičky a prababičky třeba vykrmovali šiškami husu na Posvícení.
 
Protože ptáky a ptáčky mám velmi rád, jsou znakem čisté přírody, mám s tím velký problém.
Zvlášť se mne ale dotýká způsob, jakým s ptáky nakládají. Zcela bez citu. Vietnamci nejen k ptákům, ale ke všem zvířatům se chovají jako k věcem. 
 
Téměř jsem se sesypal, když jsem ptáky viděl prvně prodávat na trhu. 
To samo o sobě ještě ale tak strašné nebylo. Ale nejhorší bylo, že paní ty krásné ptáčky škubaly živé! Usmívali se při tom, povídali si navzájem s kamarádkami a já pozoroval ubohé ptáčky, jak se potácejí na dně mísy bez peří, polomrtvé. Ptáčky prodávaly s peřím, nebo bez peří. Hlavní důvod je ten, že nemají lednice.
Podobně necitlivě zacházejí i s husami, slepicemi…. klidně je uchopí za křídlo, hází s nimi a nevadí, že jim přitom křídlo zlomí. Žáby stahují živé, prasatům, slepicím, nejprve proříznou tepnu a nechají vykrvácet.  Dokonce na trzích na to mají „zlepšovák“.  Slepici doslova hodí do kbelíku s vyříznutým dnem, které kouká dnem hlava. A na krku jí oškubou a otevřou tepnu. 
 
Mne při tom ale nejvíce irituje, že se při tom ještě USMÍVAJÍ a vůbec nechápou můj údiv. A to nemluvím o klecích, o způsobu přepravy. 
 
My, když už nějaké zvíře usmrtíme, tak se při tom alespoň nesmějeme. I když zase tak nevinní nejsme, víme, jak se myslivci radují, když střelený zajíc udělá kotrmelec. Ale to jsou spíše výjimky.
 
Ale už se ve Vietnamu objevují aktivisté, kteří se snaží tuto situaci napravit. Dnes už lidé mají doma i miláčky, psy kočky, které by nikdy nezabili. Ale často nemají problém ukrást sousedovi psa a upéci si ho k večeři.  
 
Protože nemám tlačítko unlike, pokud někoho příspěvek zaujal, klikněte  LIKE, alespoň uvidím, že to někdo četl.   Nepíši, zda se to někomu líbí, to snad ani nejde,..
Čáp s rýží? Dali byste si?  Než zareagujete, doporučuji se zamyslet nad dobrým bažantem s bramborami. Ve Vietnamu je čápů hodně, jsou menší, v rýžových polích jsou jako doma. 
 

Tak jako u nás ještě před 120ti lety, jsou ptáci ve Vietnamu běžnou součástí jídelníčku. Nikdo se nad tím nepozastavuje a nepřipadá mu na tom nic zvláštního. Tak jako jedí slepice, kuřata, kachny,..  jedí i čápy, vlaštovky a další druhy ptáků a ptáčků.

 

 

V zásadně je chytají třemi způsoby 

1) Střílí puškou, u nás se nazývala ptáčnice. Je to vlastně vzduchovka, do které se napumpuje předem vzduch

2) Chytají je do sítí 

3) Chytají je na lep

Ve všech případech používají jako návnadu živé nebo mrtvé ptáky. Při chytání používají dnes i moderní techniku. Vedle návnady položí mobilní telefon, kde pustí hlasitě zvuky ptáků. 

Chytají se prakticky v celém Vietnamu.  Ale u městečka Tram Tau jsem narazil na vesnici, která celá z ptáků žije. Ptáci  se tam stahují do údolí, které je celé pokryto sítěmi, všude chlapíci s ptáčnicemi, všude vztyčené klacky s lepem.

Čižba, neboli lov ptáků, byla v minuslosti běžná činnost i u nás. To dnes připomíná i řada místopisných názvů. Například Na Čihadle, Číhaná, případně rčení, sednout někomu na lep, nebo chytat lelky.

Pro nás je to dnes těžko pochopitelné. Ale ještě nedávno naše babičky a prababičky třeba vykrmovaly šiškami husu na Posvícení. V nekterých oblastech, zvlášť na Slovensku, se holoubata jí stále zcela běžně.

Protože ptáky a ptáčky mám velmi rád, jsou znakem čisté přírody, mám s tím velký problém.

Zvlášť se mne ale dotýká způsob jakým s ptáky nakládají. Zcela bez citu. Vietnamci nejen k ptákům, ale ke všem zvířatům se chovají jako k věcem. 

Téměř jsem se sesypal, když jsem ptáky viděl prvně prodávat na trhu. 

To samo o sobě ještě ale tak strašné nebylo. Ale nejhorší bylo, že paní ty krásné ptáčky škubaly živé! Usmívaly se při tom, povídaly si navzájem s kamarádkami a já pozoroval ubohé ptáčky, jak se potácejí na dně mísy bez peří, polomrtví. Ptáčky prodávaly s peřím, nebo bez peří. Hlavní důvod je ten, že nemají lednice.

Podobně necitlivě zacházejí i s husami, slepicemi…. klidně je uchopí za křídlo, hází s nimi a nevadí, že jim přitom křídlo zlomí. Žáby stahují živé, prasatům, slepicím, nejprve proříznou tepnu a nechají vykrvácet.  Dokonce na trzích na to mají „zlepšovák“.  Slepici doslova hodí do kbelíku s vyříznutým dnem, které kouká dnem hlava. A na krku jí oškubou a otevřou tepnu. 

Mne při tom ale nejvíce irituje, že se při tom ještě USMÍVAJÍ a vůbec nechápou můj údiv. A to nemluvím o klecích, o způsobu přepravy. 

My, když už nějaké zvíře usmrtíme, tak se při tom alespoň nesmějeme. I když zase tak nevinní nejsme, víme, jak se myslivci radují, když střelený zajíc udělá kotrmelec. Ale to jsou spíše výjimky.

Ale už se ve Vietnamu objevují aktivisté, kteří se snaží tuto situaci napravit. Dnes už lidé mají doma i miláčky, psy, kočky, které by nikdy nezabili. Ale často nemají problém ukrást sousedovi psa a upéci si ho k večeři.  

Pro zajímavost: V kuchařce Dobromily Rettigové je spousta receptů na přípravu ptáčků. Zde příklad:

Dušení skřivánci. Ober, vykuchej a očistí náležitě skřivánky. Dej na rendlík kus másla, dvě drobně nasekané cibule a nech to do zlatova spěnit, pak dej ptáčky do toho, osol je, přikrej poklicí a nech je dusit; když se vypuštěná z nich šťáva začíná ztrácet, přisyp k nim asi lžíci mouky, „zamíchej to a přilej tolik hovězí polívky, mnoho-li je potřebí, aby bylo dostatečně omáčky, pak to trochu okořeň tlučeným pepřem, přilej čtvrtku vína, nech to ještě trochu povařit a dej to na mísu“.

Protože nemám tlačítko unlike, pokud někoho příspěvek zaujal, klikněte  LIKE, alespoň uvidím, že to někdo četl.   Nepíši, zda se to někomu líbí, to snad ani nejde,..

Další zajímavé články. Zde. Pokud se na této stránce také zaregistrujete, v okamžiku, kdy se bude měnit situace se vstupem do Vietnamu, vízy, dostanete info. 

Další zajímavé články. Zde. Pokud se na této stránce také zaregistrujete, v okamžiku, kdy se bude měnit situace se vstupem do Vietnamu, vízy, dostanete info. 

Aktuální přednášky    

 

novinky, aktuality

2.8.2022 Život s duchy
25.7.2022 Poupata zázvoru
18.9.2021 Bambusová krysa
 
 

info@vietnamista.cz  / veškeré kontakty