Piastry nebo dongy, měna ve Vietnamu z pohledu historie
Piastry nebo dongy, měna ve Vietnamu z pohledu historie
Letos to je 75 let co se ve Vietnamu platí dongy, 67 let se ale platilo piastry. Ale byl to právě piastr, který udělal pořádek v měnovém guláši, který v oblasti, na které se rozkládá dnešní Vietnam, panoval.
Piastr měl velmi krásné bankovky, nejznámější je asi sto piastrovka s vyobrazenými dívkami z Laosu, Kambodže a Vietnamu v tradičních krojích. Byla ta měna celé Francouzské Indočíny.
Slovo đồng (VND nebo đ.) znamená ve vietnamštině původně měď, všeobecně peníze. Toto pochází z Číny, kde byly peníze měděné (bronzové), tzn. například sousloví americký dong není nesmyslné spojení.
První informace o penězích ve Vietnamu jsou známé z desátého století na vlády dynastie Dinh Bo Linha. Tehdy panovníci vydávali vlastí měny. V roce 1396 za dynastie Ho byly vydány dokonce již papírové peníze, výrazně dříve než v Evropě. Ale bylo ještě příliš brzy aby se peníze ujaly a mohly dlouhodobě existovat.
V druhé polovině devatenáctého století byl ve Vietnamu skutečně měnový guláš. Používaly se především měděné mince Thông Bảo vydané císařem Tự Đức, používaly se španělské peníze, mexické peso, filipínské peso. V oblastech u Kambodži a Laosu kolovaly navíc thaské bathy, případně mince ražené v Kambodži.
Aby tomu Francouzi učinil přítrž, zavedli na území tehdejší Končičíny končičínský piastr. Po vzniku Francouzské Indočíny, tzn. na území dnešního Laosu, Kambodže a Vietnamu v roce 1885 začali razit stříbrný piaste de commerce, zvaný též francouzsko indočínský piastr. Tato měna si za dlouhou dobu svojí existence prožila také svojí historii, objem stříbra se postupně zmenšoval a navázané kurzy na francouzský frank byly někdy vzdálené od reality a vedly k různým aférám.
Piastr přežil i japonskou okupaci. Jak je známo, v době Druhé světové války Japonci zachovali strukturu státu s francouzskými úředníky a tím udrželi stabilitu země.
Přestože definitivní pád nadvlády Francouzů skončil až v roce 1954 bitvou v Dien Bien Phu, na severu už fakticky vládl Viet Minh dlouho před tímto okamžikem a ten v roce 1946 začal razit hliníkové mince, dongy. V roce 1946 byla oficiálně představena nová měna a v roce 1947 byly vydány bankovky. Podobný proces byl i v ostatních zemích postupně se rozpadající Francouzské Indočíny. V Laosu nahradil piastry kip (1952), v Kambodži riel (1953). V tehdejší turbulentní době ale severovietnamský dong prožíval obrovská inflační období vedoucí k měnovým reformám v roce 1951 (100:1) a 1959 (1000:1).
Vláda v Saigonu musela také řešit měnový problém a v roce 1953 nahradila piastry jihovietnamskými dongy. Ale jako měnový pár (at par) v navázaný na pisastr.
Po pádu Saigonu v roce 1975 byla tato měna v jižním Vietnamu nahrazena „osvobozeneckým dongem“, oficiálně Bank of Vietnam money. V kurzu za jeden osvobozenecký dong 500 jihovietnamských dongů.
V roce 1978 byly oba dongy sjednoceny. Jeden nový dong měl hodnotu jednoho severního dongu a na jihu 0,8 jižního osvobozeneckého dongu.
Vietnamský dong patřil mezi silně inflační měny, posledních 10 let je však poměrně velmi stabilní a po tuto dobu se jeho kurs ke koruně prakticky nemění, za korunu je přibližně 1000 dongů a tak se i příjemně přepočítává. (info březen 2021)
Původně se krátkou dobu paralelně používaly ve Vietnamu také menší jednotky hao a xu (su) Hoa byla desetina dongu a xu desetina hao.
Letos to je 75 let, co se ve Vietnamu platí dongy. 67 let se ale platilo piastry. A byl to právě piastr, který udělal pořádek v měnovém guláši, který v oblasti, na které se rozkládá i dnešní Vietnam, panoval. (psáno 2021)
Piastr měl překrásné bankovky, nejznámější je asi sto piastrovka s vyobrazenými dívkami z Laosu, Kambodže a Vietnamu v tradičních krojích. Byla to měna celé Francouzské Indočíny.
Slovo đồng (VND nebo đ.) znamená ve vietnamštině původně měď, všeobecně peníze. Toto pochází z Číny, kde byly peníze měděné (bronzové), tzn. například sousloví americký dong není nesmyslné spojení.
První informace o penězích ve Vietnamu jsou známé z desátého století za vlády dynastie Dinh Bo Linha. Tehdy panovníci vydávali vlastní měny. V roce 1396 za dynastie Ho byly vydány dokonce již papírové peníze, výrazně dříve než v Evropě. Ale bylo ještě příliš brzy na to, aby se papírové peníze ujaly a mohly dlouhodobě existovat.
V druhé polovině devatenáctého století byl ve Vietnamu skutečně měnový guláš. Používaly se především měděné mince Thông Bảo vydané císařem Tự Đức, používaly se španělské peníze, mexické peso, filipínské peso. V oblastech u Kambodži a Laosu kolovaly navíc thajské bathy, případně mince ražené v Kambodži.
Aby tomu Francouzi učinil přítrž, zavedli na území tehdejší Končičíny končičínský piastr. Po vzniku Francouzské Indočíny, tzn. na území dnešního Laosu, Kambodže a Vietnamu v roce 1885 začali razit stříbrný piastre de commerce, zvaný též francouzsko indočínský piastr. Tato měna si za dlouhou dobu svojí existence prošla určitou svojí historií, objem stříbra se postupně zmenšoval a navázané kurzy na francouzský frank byly někdy vzdálené od reality a vedly k různým aférám. Zajímavostí je, že ale už tehdy piastr Vietnamci nazývali đồng.
Piastr přežil i japonskou okupaci. V době Druhé světové války Japonci zachovali strukturu státu s francouzskými úředníky a tím udrželi stabilitu země.
Přestože definitivní pád nadvlády Francouzů přišel až v roce 1954 s bitvou v Dien Bien Phu, na severu už fakticky vládl Viet Minh dlouho před tímto okamžikem a v roce 1946 začal razit hliníkové mince, dongy. V roce 1946 byla oficiálně představena nová měna đồng a v roce 1947 byly vydány bankovky. Podobný proces byl i v ostatních zemích postupně se rozpadající Francouzské Indočíny: v Laosu nahradil piastry kip (1952), v Kambodži riel (1953). V tehdejší turbulentní době ale severovietnamský dong prožíval obrovská inflační období vedoucí k měnovým reformám v roce 1951 (100:1) a 1959 (1000:1).
Vláda v Saigonu také musela řešit měnový problém a v roce 1953 nahradila piastry jihovietnamskými dongy, ovšem jako měnový pár (at par) v naváznosti na pisastr.
Po pádu Saigonu v roce 1975 byla tato měna v jižním Vietnamu nahrazena „osvobozeneckým dongem“, oficiálně Bank of Vietnam money. V kurzu za jeden osvobozenecký dong 500 jihovietnamských dongů.
V roce 1978 byly oba dongy sjednoceny. Jeden nový dong měl hodnotu jednoho severního dongu a na jihu 0,8 jižního osvobozeneckého dongu.
Vietnamský dong patřil mezi silně inflační měny, posledních 10 let je však poměrně stabilní a po tuto dobu se jeho kurs ke koruně prakticky nemění, za korunu je přibližně 1000 dongů a tak se i příjemně přepočítává (info březen 2023). Původně se krátkou dobu paralelně používaly ve Vietnamu také menší jednotky hao a xu (su): hao byla desetina dongu a xu desetina hao.
A úsměvný dodatek z mojí cesty v roce 2022. Narazil jsem na umělce, který vytvářel stříbrné náramky, prsteny a další ozdoby pro hmongské ženy. A stříbro získával tavením stříbrných piastrů. Tak jsem alespoň jeden zachránil.
Zaujalo vás to? Tak kliněte na like, ať potěšíte a budu vědět, že to alespoň někoho zajímá. A kdbyste čirou náhodou věděli o někom, koho by to také mohlo zaujmout, klidně mu to pošlete.
