Zapomenutá historie menšiny Thai ve Vietnamu
Nejen u Hmongů, ale turbulentní je i historie menšiny Thai. Války mezi Bílými a Černými Thai, vnitřní konflikty i politické zvraty výrazně poznamenaly jejich dějiny.
A líbí se vám dívka Thai? Spočítejte její zapínání na blůze a možná hned poznáte, zda máte šanci, nebo zda je lepší hodit zpátečku.
Až pojedete do Vietnamu a setkáte se s Thai a budete o této menšině něco vědět, bude dojem z cesty i ze setkání o řád větší.
Menšiny ve Vietnamu
Ve Vietnamu žije vedle Vietnamců celkem 54 etnických menšin. Většina z nich má vlastní jazyk, některé dokonce i vlastní písmo. Přestože menšiny tvoří pouze asi 14 % obyvatelstva Vietnamu, v provincii Dien Bien tvoří Thai zhruba třetinu populace a některé oblasti severního Vietnamu jsou obývány téměř výhradně menšinami. Thai patří mezi největší etnické menšiny ve Vietnamu.
Mezi menšinami trávím ve Vietnamu nejvíce času. Miluji jejich jednoduchý, a přitom mimořádně zajímavý život. Nejvíce času jsem strávil ve vesnicích menšiny Thai. Oděvy žen Thai nejsou sice tak výrazně zdobené jako u Hmongů, ale barevnost jejich života si s nimi v ničem nezadá.
Celá historie Thai byla velmi dramatická. Měl jsem možnost jejich život dlouhodobě poznávat a výrazně to ovlivnilo i můj pohled na podstatu života. Některé informace se však získávají velmi obtížně, zejména ty historické.
Při jedné z návštěv mi místní darovali knížku o menšině Thai. Je krásná, podrobně popisuje jejich zvyky, každodenní život i tradice – ale o období pádu koloniální vlády a o zapojení Thai na straně komunistů i proti nim v ní není ani slovo. Vietnamci mají tendenci nepohodlnou historii vytěsňovat. Oficiální média mlčí a místní se o těchto tématech neradi otevírají.
Historie
Thai se dělí na dvě hlavní skupiny – Bílé Thai (Tai Don) a Černé Thai (Tai Dam).
⚠️ Pozor: menšina Thai nejsou Thajci, obyvatelé dnešního Thajska.
Národy Thai původně pocházejí z jižní Číny, zejména z provincie Yunnan, odkud mezi 7. a 13. stoletím migrovali do Vietnamu, Laosu a Thajska. Dnes se s menšinami Thai ve Vietnamu setkáme především v provinciích Lai Chau, Dien Bien, Son La, Yen Bai, Hoa Binh, Nghe An a Thanh Hoa. Na rozdíl od Hmongů, kteří obývají vysoké horské oblasti, se Thai usazovali spíše v údolích podél řek.
Postupně vytvořili konfederaci Sip Song Chau Tai (vietnamsky Mười Hai Xứ Thái), která se roku 1889 stala autonomní oblastí francouzského protektorátu Tonkin, a tím i Francouzské Indočíny. Vládce Thai Đèo Văn Trị se s Francouzi dohodl na podřízení výměnou za zachování autonomie a postavení místních vládců.
V roce 1948 byla oblast přejmenována na Federaci Thai (Khu tự trị Thái) s hlavním městem Lai Châu. Federace byla formálně korunním územím císaře Bảo Đạie, ale fakticky nebyla integrována do vietnamského státu.
Během boje komunistického Viet Minhu proti koloniální moci došlo i k vnitřním konfliktům mezi Thai. Černí Thai většinou podporovali Viet Minh, zatímco Bílí Thai se přiklonili k Francouzům, kteří respektovali jejich autonomii.
Po porážce Francouzů v bitvě u Dien Bien Phu v roce 1954 byla federace rozpuštěna a její vládce Đèo Văn Long odešel do exilu ve Francii. Tím skončilo feudální panství a tisíce Thai emigrovaly, zejména do Francie, Austrálie a Spojených států (významná komunita vznikla například v Iowě).
Severní Vietnam ještě krátce zachoval omezenou autonomii oblasti pod názvem Khu Tự trị Thái–Mèo, zahrnující i Hmongy. Po sjednocení Vietnamu v roce 1975 však byla jakákoli autonomie definitivně zrušena.
Život Thai
Thai mají vlastní jazyk i písmo. Písmo Thai (tzv. Tai Viet) patří mezi abugidní písma odvozená z indických bráhmických systémů, podobně jako písmo thajské nebo laoské. Díky němu mají Thai bohaté kulturní dědictví – mýty, legendy, veršované starověké příběhy i lidové písně. Dříve psali na palmové listy i na papír vyráběný z kůry rostlin z čeledi lýkovcovitých. Dnes však písmo ovládá už jen malá část populace.
Společnost Thai je silně patriarchální. Klíčovou roli hraje muž, zejména nejstarší syn, který přebírá odpovědnost za kult předků. Ženy nejsou hlavními dědičkami rituálního majetku, ale mohou získat movitý majetek či výbavu. Přivdané ženy nemají přístup k místu uctívání předků – zde je uctíván výhradně otec rodu. Právě duchovní význam syna je hlavním důvodem, proč narození dcery nebývalo vítáno; nejde primárně o ekonomiku, ale o spiritualitu.
Domy Thai jsou většinou na kůlech, v přízemí se chová dobytek. V některých oblastech (např. Son La) se jako tažná zvířata používají i koně, což není ve Vietnamu běžné. Do obytné části vedou často dva oddělené vchody, jeden pro muže a druhý pro ženy. Mužské schodiště má obvykle sedm schodů, symbolizujících sedm duší muže.
Thai milují zpěv, zejména písně Khap, zpívané za doprovodu strunných nástrojů. Jejich tance, jako Xoe, Sap, Han Khuong či Con, patří k nejkrásnějším projevům jejich kultury. Pořádají také řadu vlastních festivalů.
Duchovní svět Thai je založen především na animistických a polyteistických představách a silném kultu předků. Buddhismus zde nehraje ústřední roli, i když u některých skupin, zejména u Bílých Thai, se částečně prolíná s původními vírami.
Oblečení
Označení Bílí a Černí Thai souvisí mimo jiné s tradičním ženským oděvem, i když nejde o jediné rozlišovací kritérium. Muži dnes tradiční kroj téměř nenosí, ženy jej však často oblékají nejen při slavnostech, ale i v běžném životě.
Základem je blůza se specifickým zapínáním ve tvaru malých stříbrných motýlků či cikád. V některých regionech platí, že svobodná žena má lichý počet zapínání, zatímco vdaná sudý, aby dala najevo svůj rodinný stav – tento zvyk však není univerzální.
Svatba a drdol
Svatební zvyky Thai jsou složité a tradičně dlouhodobé. Nejprve se ženich přestěhoval do rodiny nevěsty, kde mohl zůstat 9–12 let (období Dong Khun). Dnes se tato doba výrazně zkracuje.
Po svatbě si žena Černých Thai uvazuje tang cau, tzv. „vysoký drdol“. Jde o silně symbolický obřad, při kterém se používají i vlasy příbuzných. Součástí jsou stříbrné šperky, brokátový pásek i malé zrcátko. Od tohoto dne žena drdol nosí trvale. Tento zvyk je regionální, ale tam, kde přetrvává, má mimořádnou váhu – někdy vede i ke komickým situacím, kdy si ženy nasazují motocyklovou helmu přímo na drdol.
Nejen u Hmongů, ale turbulentní je i historie menšiny Thai. Války mezi Bílými a Černými Thai, vnitřní konflikty i politické zvraty výrazně poznamenaly jejich dějiny.
A líbí se vám dívka Thai? Spočítejte její zapínání na blůze a možná hned poznáte, zda máte šanci, nebo zda je lepší hodit zpátečku.
Až pojedete do Vietnamu a setkáte se s Thai a budete o této menšině něco vědět, bude dojem z cesty i ze setkání o řád větší.
Menšiny ve Vietnamu
Ve Vietnamu žije vedle Vietnamců celkem 54 etnických menšin. Většina z nich má vlastní jazyk, některé dokonce i vlastní písmo. Přestože menšiny tvoří pouze asi 14 % obyvatelstva Vietnamu, v provincii Dien Bien tvoří Thai zhruba třetinu populace a některé oblasti severního Vietnamu jsou obývány téměř výhradně menšinami. Thai patří mezi největší etnické menšiny ve Vietnamu.
Mezi menšinami trávím ve Vietnamu nejvíce času. Miluji jejich jednoduchý, a přitom mimořádně zajímavý život. Nejvíce času jsem strávil ve vesnicích menšiny Thai. Oděvy žen Thai nejsou sice tak výrazně zdobené jako u Hmongů, ale barevnost jejich života si s nimi v ničem nezadá.
Celá historie Thai byla velmi dramatická. Měl jsem možnost jejich život dlouhodobě poznávat a výrazně to ovlivnilo i můj pohled na podstatu života. Některé informace se však získávají velmi obtížně, zejména ty historické.
Při jedné z návštěv mi místní darovali knížku o menšině Thai. Je krásná, podrobně popisuje jejich zvyky, každodenní život i tradice – ale o období pádu koloniální vlády a o zapojení Thai na straně komunistů i proti nim v ní není ani slovo. Vietnamci mají tendenci nepohodlnou historii vytěsňovat. Oficiální média mlčí a místní se o těchto tématech neradi otevírají.
Historie
Thai se dělí na dvě hlavní skupiny – Bílé Thai (Tai Don) a Černé Thai (Tai Dam).
⚠️ Pozor: menšina Thai nejsou Thajci, obyvatelé dnešního Thajska.
Národy Thai původně pocházejí z jižní Číny, zejména z provincie Yunnan, odkud mezi 7. a 13. stoletím migrovali do Vietnamu, Laosu a Thajska. Dnes se s menšinami Thai ve Vietnamu setkáme především v provinciích Lai Chau, Dien Bien, Son La, Yen Bai, Hoa Binh, Nghe An a Thanh Hoa. Na rozdíl od Hmongů, kteří obývají vysoké horské oblasti, se Thai usazovali spíše v údolích podél řek.
Postupně vytvořili konfederaci Sip Song Chau Tai (vietnamsky Mười Hai Xứ Thái), která se roku 1889 stala autonomní oblastí francouzského protektorátu Tonkin, a tím i Francouzské Indočíny. Vládce Thai Đèo Văn Trị se s Francouzi dohodl na podřízení výměnou za zachování autonomie a postavení místních vládců.
V roce 1948 byla oblast přejmenována na Federaci Thai (Khu tự trị Thái) s hlavním městem Lai Châu. Federace byla formálně korunním územím císaře Bảo Đạie, ale fakticky nebyla integrována do vietnamského státu.
Během boje komunistického Viet Minhu proti koloniální moci došlo i k vnitřním konfliktům mezi Thai. Černí Thai většinou podporovali Viet Minh, zatímco Bílí Thai se přiklonili k Francouzům, kteří respektovali jejich autonomii.
Po porážce Francouzů v bitvě u Dien Bien Phu v roce 1954 byla federace rozpuštěna a její vládce Đèo Văn Long odešel do exilu ve Francii. Tím skončilo feudální panství a tisíce Thai emigrovaly, zejména do Francie, Austrálie a Spojených států (významná komunita vznikla například v Iowě).
Severní Vietnam ještě krátce zachoval omezenou autonomii oblasti pod názvem Khu Tự trị Thái–Mèo, zahrnující i Hmongy. Po sjednocení Vietnamu v roce 1975 však byla jakákoli autonomie definitivně zrušena.
Život Thai
Thai mají vlastní jazyk i písmo. Písmo Thai (tzv. Tai Viet) patří mezi abugidní písma odvozená z indických bráhmických systémů, podobně jako písmo thajské nebo laoské. Díky němu mají Thai bohaté kulturní dědictví – mýty, legendy, veršované starověké příběhy i lidové písně. Dříve psali na palmové listy i na papír vyráběný z kůry rostlin z čeledi lýkovcovitých. Dnes však písmo ovládá už jen malá část populace.
Společnost Thai je silně patriarchální. Klíčovou roli hraje muž, zejména nejstarší syn, který přebírá odpovědnost za kult předků. Ženy nejsou hlavními dědičkami rituálního majetku, ale mohou získat movitý majetek či výbavu. Přivdané ženy nemají přístup k místu uctívání předků – zde je uctíván výhradně otec rodu. Právě duchovní význam syna je hlavním důvodem, proč narození dcery nebývalo vítáno; nejde primárně o ekonomiku, ale o spiritualitu.
Domy Thai jsou většinou na kůlech, v přízemí se chová dobytek. V některých oblastech (např. Son La) se jako tažná zvířata používají i koně, což není ve Vietnamu běžné. Do obytné části vedou často dva oddělené vchody, jeden pro muže a druhý pro ženy. Mužské schodiště má obvykle sedm schodů, symbolizujících sedm duší muže.
Thai milují zpěv, zejména písně Khap, zpívané za doprovodu strunných nástrojů. Jejich tance, jako Xoe, Sap, Han Khuong či Con, patří k nejkrásnějším projevům jejich kultury. Pořádají také řadu vlastních festivalů.
Duchovní svět Thai je založen především na animistických a polyteistických představách a silném kultu předků. Buddhismus zde nehraje ústřední roli, i když u některých skupin, zejména u Bílých Thai, se částečně prolíná s původními vírami.
Oblečení
Označení Bílí a Černí Thai souvisí mimo jiné s tradičním ženským oděvem, i když nejde o jediné rozlišovací kritérium. Muži dnes tradiční kroj téměř nenosí, ženy jej však často oblékají nejen při slavnostech, ale i v běžném životě.
Základem je blůza se specifickým zapínáním ve tvaru malých stříbrných motýlků či cikád. V některých regionech platí, že svobodná žena má lichý počet zapínání, zatímco vdaná sudý, aby dala najevo svůj rodinný stav – tento zvyk však není univerzální.
Jídlo
Protože Thai obývají spíše nižší oblasti vrchoviny severu blízko řek, jsou hlavně pěstiteli rýže. V oblastech, která obývají, jsou dvě sklizně ročně. A protože jsou jejich obydlí blízko vody, jejich druhou významnou složkou jídla jsou ryby.
Z těchto dvou hlavních složek stravy bych vyzdvihl dvě tradiční jídla. První je pětibarevná rýže. Tato rýže je známá u většiny menšin, pochází z Číny, u Thai je ale toto jídlo zvlášť v oblibě. S pomocí bylin barví bílou rýži do žluté, zelené, fialové a červené. Nejprve se bylinky několik hodin vaří a do barvy se pak rýže přes noc nakládá. Pět barev pokrmu představuje pět elementů života ve víře Vietnamců: bílá je znakem čistoty, lásky a věrnosti, žlutá je bohatství, zelená je rostlina, červená je oheň a fialová představuje úrodnou půdu.
Přesto, že se rozšiřují elektrické rýžovary (domy bez elektřiny jsou dnes vyjímkou), ve velké míře stále vaří rýži v dřevěných rýžovarech đồ xôi. Ty se také dodnes prodávají na místních trzích.
Thai rádi maso marinují, opékají na ohni, grilují, mají rádi ostrá jídla, kde nesmí chybět pepř, česnek, chilli a samozřejmě koriandr.
A tak druhým typickým jídlem je marinovaná a na ohni opékaná ryba, pa pỉnh tộp.
Při slavnostnějších příležitostech se pije rýžové víno, případně víno z casavy. To je zajímavý obřad, kdy se všichni sesednou u jedné nádoby. Ženy a muži samozřejmě zvlášť.
Pití vína v Mai Chau je stále běžné a můžete se s tímto rituaálem běžně setkat.
Svatba a drdol
Svatební rituál si stále zachovává tradiční zvyky i když se dnes zjednodušujjí. Svatba, to není jeden den, je to vlastně dlouholetý proces skládající se z řady tradičních zvyků.
Nejprve se ženich přestěhuje do rodiny nevěsty kde zůstává 9 až 12 (!) let. Toto období se nazývá Dong Khun. Nyní se ale tato doba zkracuje už jenom na několik měsíců. V této době rodina nevěsty prověří schopnosti nápadníka. Je vlastně „v učení“, hlavní jeho učitel a vychovatel je jeho tchán.
Po svatbě si žena Černých Thai uvazuje tang cau, tzv. „vysoký drdol“. Jde o silně symbolický obřad, při kterém se používají i vlasy příbuzných. Součástí jsou stříbrné šperky, brokátový pásek i malé zrcátko. Od tohoto dne žena drdol nosí trvale. Tento zvyk je regionální, ale tam, kde přetrvává, má mimořádnou váhu – někdy vede i ke komickým situacím, kdy si ženy nasazují motocyklovou helmu přímo na drdol.
Zdroje
Kniha Người Thái, ở Tây Bắc, HaNoi 2008
https://www.vietnamonline.com/entry/five-color-sticky-rice.html
https://saigoneer.com/saigon-food-culture/14610-a-history-of-rice-wine,-part-1-family-stills,-prohibition-and-colonial-bloodshed
https://vovworld.vn/en-US/culture/wedding-ceremony-of-black-thai-ethnic-minorities-64326.vov
https://vovworld.vn/en-US/colorful-vietnamvietnams-54-ethnic-groups/tang-cau-a-special-wedding-ritual-of-the-black-thai-729341.vov
