U svastiky je to jasné, ale jak je to se srpem a kladivem? 

 

Často odpůrci demokracie, kapitalismu, uvádějí příklad Číny (Vietnamu) jako úspěšných zemí. My se naopak domníváme, že to jsou země teroru, diktatury, tvrdé cenzury. Jak to tedy je?

Třeba ve Vietnamu (na rozdíl od Číny) je cenzura minimální.

Zde je možné si krátce přečíst, jak to ve Vietnamu funguje. A hlavně si uvědomit, že co funguje v Asii, nebude fungovat v Evropě a naopak.  Demokracie je dlouholetý vývoj. Jižní Korea, Tchaj-wan, ale i Japonsko se k ní probojovávali hodně dlouho.

 

Vietnamci a komunismus

Při prvních cestách do Vietnamu mně velmi vadily všude komunistické symboly. Nechápal jsem, že to ve Vietnamu nikomu nevadí. Komunisté zničili život mým rodičům, uzavřeli hranice, zavedli cenzuru, uvrhli zemi do ekonomického srabu. Ale hlavně, předali naší krásnou zemi do spárů Ruska, tehdy Sovětského svazu.

Ale Vietnam? To byla zcela opačná situace. Celý dnešní silný nezávislý Vietnam vznikl skutečně až díky komunistům. Před tím to byl Jižní a Severní Vietnam, před tím Francouzská kolonie, před tím Tonkin, Annam a Končičína, a hlavně, jeho obyvatelé byli tisíce let utlačováni. Neměli nikdy vlastní jednotný stát.  Jakým způsobem se osamostatnil, kolik při tom bylo obětí, je dnes nepodstatné. Komunistické zestátňování je už také zapomenuto.

 

Celý, jednotný, silný Vietnam se stal skutečně nezávislý až pod komunistickými symboly. Není to vazal Číny (jako sousední Laos, Kambodža a Barma) Spolupracuje s Čínou, USA, EU, Ruskem, Japonskem, Jižní, ale i Severní Koreou,.. Říká se mu bambusová země, bambus se ohýbá tam, kam vanou větry.

 

Ho Chi Minh, Vietnamci velmi uctívaný jako Osvoboditel, byl komunista. A hlavně velký nacionalista.

 

Ale důležité je, že Vietnamci nechápou pojem svobody v našem slova smyslu. Tzn. moci říkat co chceme, volně se pohybovat, volit, i vyvěsit vlajku jakou chceme. Ale pro Vietnamce svoboda je nezávislost. A nezávislost je automaticky svoboda. Je to synonymum.  Vietnamec nemyslí JÁ, ale MY. Vietnamci jsou velcí nacionalisté, s Vietnamem žijí, jsou na něj mimořádně hrdí. A vládnoucí komunistickou stranu nemají jako utlačovatele. Ale jako vůdce. Snem většiny kluků, ale i holek, je být členem strany, mít uniformu.

A tak vznikl nový symbol, spojení komunistické a vietnamské vlajky

Ve Vietnamu se tomuto spojení oficiálně říká vztah socialistického hodnotového systému a národního hodnotového systému. 

A od doby svého vzniku (rok 1975) sama vláda maximálně podporuje toto spojení. Všude se snaží tyto dva symboly spojovat. A také vyvěšovat. Vietnamská a komunistická vlajka je jedno a totéž. Když se náhodou objeví někdo, kdo to chápe jinak, spíše v evropském duchu, nejen, že je odsouzen, ale většina obyvatel s tím souhlasí. On narušuje obrovskou hrdost Vietnamců. On ničí vietnamský hodnotový systém. Navíc HDP Vietnamu dnes roste násobně proti EU.  Často ani místní „autorities“ nemusí nikoho nutit k vyvěšování vlajek. Dělají to sami, i na auta, motorky. Neustále, ne jenom při oslavách.

Praporky se proto prodávají společně, vietnamské i komunistické.  Pro zajímavost, u nás se v papírnictví prodávala československá vlajka pouze v páru, společně se sovětskou.

Nemůžeme soudit, můžeme pouze srovnávat. Pokud ale nepřepneme evropské myšlení na vietnamské, tak Vietnam nepochopíme.

 

 A ve výsledku je nejdůležitější být šťastný. A to Vietnamci jsou. A výrazně více než my.

 

p.s. nechci zde rozebírat nuance, jih, sever, sociální vrstvy,  ..je to krátké přehledné nakouknutí do Vietnamu. A proč tomu tak je, je na dlouhý rozbor, roli hraje i mentalita, akceptace vůdců.

 

Zaujalo vás to? Tak klikněte na like, ať potěšíte a budu vědět, že to alespoň někoho zajímá. A kdbyste čirou náhodou věděli o někom, koho by to také mohlo zaujmout, klidně mu to pošlete. 

 

p.s. nechci zde rozebírat nuance, jih, sever, sociální vrstvy,  ..je to krátké přehledné nakouknutí do Vietnamu. A proč tomu tak je, je na dlouhý rozbor, roli hraje i mentalita, akceptace vůdců.Dva milované symboly ve Vietnamu 

U svastiky je to jasné, ale jak je to se srpem a kladivem? 

Často odpůrci demokracie, kapitalismu, uvádějí příklad Číny (Vietnamu) jako úspěšných zemí. My se naopak domníváme, že to jsou země teroru, diktatury, tvrdé cenzury. Jak to tedy je?

Třeba ve Vietnamu (na rozdíl od Číny) je cenzura minimální.

Zde je možné si krátce přečíst, jak to ve Vietnamu funguje. A hlavně si uvědomit, že co funguje v Asii, nebude fungovat v Evropě a naopak.  Demokracie je dlouholetý vývoj. Jižní Korea, Tchaj-wan, ale i Japonsko se k ní probojovávali hodně dlouho.

Vietnamci a komunismus

Při prvních cestách do Vietnamu mně velmi vadily všude komunistické symboly. Nechápal jsem, že to ve Vietnamu nikomu nevadí. Komunisté zničili život mým rodičům, uzavřeli hranice, zavedli cenzuru, uvrhli zemi do ekonomického srabu. Ale hlavně, předali naší krásnou zemi do spárů Ruska, tehdy Sovětského svazu.

Ale Vietnam? To byla zcela jiná situace. Celý dnešní silný nezávislý Vietnam vznikl skutečně až díky komunistům. Před tím to byl Jižní a Severní Vietnam, před tím Francouzská kolonie, před tím Tonkin, Annam a Končičína, a hlavně, jeho obyvatelé byli tisíce let utlačováni. Neměli nikdy vlastní jednotný stát.  Jakým způsobem se osamostatnil, kolik při tom bylo obětí, je dnes nepodstatné. Komunistické zestátňování je už také zapomenuto.

Vietnam se stal skutečně nezávislý až pod komunistickými symboly. Není to vazal Číny (jako sousední Laos, Kambodža a Barma) Spolupracuje s Čínou, USA, EU, Ruskem, Japonskem, Jižní, ale i Severní Koreou,.. Říká se mu bambusová země, bambus se ohýbá tam, kam vanou větry.

Ho Chi Minh, Vietnamci velmi uctívaný jako Osvoboditel, byl komunista. A hlavně velký nacionalista.

Ale důležité je, že Vietnamci nechápou pojem svobody v našem slova smyslu. Tzn. moci říkat co chceme, volně se pohybovat, volit, i vyvěsit vlajku jakou chceme. Ale pro Vietnamce svoboda je nezávislost. A nezávislost je automaticky svoboda. Je to synonymum.  Vietnamci jsou velcí nacionalisté, s Vietnamem žijí, jsou na něj mimořádně hrdí. A vládnoucí komunistickou stranu nemají jako utlačovatele. Ale jako vůdce. Snem většiny kluků, ale i holek, je být členem strany, mít uniformu.

A tak vznikl nový symbol, spojení komunistické a vietnamské vlajky

Ve Vietnamu se tomuto spojení oficiálně říká vztah socialistického hodnotového systému a národního hodnotového systému. 

A od doby svého vzniku (rok 1975) sama vláda maximálně podporuje toto spojení. Všude se snaží tyto dva symboly spojovat. A také vyvěšovat. Vietnamská a komunistická vlajka je jedno a totéž. Když se náhodou objeví někdo, kdo to chápe jinak, spíše v evropském duchu, nejen, že je odsouzen, ale většina obyvatel s tím souhlasí. On narušuje obrovskou hrdost Vietnamců. On ničí vietnamský hodnotový systém. Navíc HDP Vietnamu dnes roste násobně proti EU.  Často ani místní „autorities“ nemusí nikoho nutit k vyvěšování vlajek. Dělají to sami, i na auta, motorky. Neustále, ne jenom při oslavách.

Praporky se proto prodávají společně, vietnamské i komunistické.  Pro zajímavost, u nás se v papírnictví prodávala československá vlajka pouze v páru, společně se sovětskou.

Nemůžeme soudit, můžeme pouze srovnávat. Pokud ale nepřepneme evropské myšlení na vietnamské, tak Vietnam nepochopíme.

 A ve výsledku je nejdůležitější být šťastný. A to Vietnamci jsou. A výrazně více než my.

 

p.s. nechci zde rozebírat nuance, jih, sever, sociální vrstvy,  ..je to krátké přehledné nakouknutí do Vietnamu. A proč tomu tak je, je na dlouhý rozbor, roli hraje i mentalita, akceptace vůdců.Dva milované symboly ve Vietnamu 

U svastiky je to jasné, ale jak je to se srpem a kladivem? 

Často odpůrci demokracie, kapitalismu, uvádějí příklad Číny (Vietnamu) jako úspěšných zemí. My se naopak domníváme, že to jsou země teroru, diktatury, tvrdé cenzury. Jak to tedy je?

Třeba ve Vietnamu (na rozdíl od Číny) je cenzura minimální.

Zde je možné si krátce přečíst, jak to ve Vietnamu funguje. A hlavně si uvědomit, že co funguje v Asii, nebude fungovat v Evropě a naopak.  Demokracie je dlouholetý vývoj. Jižní Korea, Tchaj-wan, ale i Japonsko se k ní probojovávali hodně dlouho.

Vietnamci a komunismus

Při prvních cestách do Vietnamu mně velmi vadily všude komunistické symboly. Nechápal jsem, že to ve Vietnamu nikomu nevadí. Komunisté zničili život mým rodičům, uzavřeli hranice, zavedli cenzuru, uvrhli zemi do ekonomického srabu. Ale hlavně, předali naší krásnou zemi do spárů Ruska, tehdy Sovětského svazu.

Ale Vietnam? To byla zcela jiná situace. Celý dnešní silný nezávislý Vietnam vznikl skutečně až díky komunistům. Před tím to byl Jižní a Severní Vietnam, před tím Francouzská kolonie, před tím Tonkin, Annam a Končičína, a hlavně, jeho obyvatelé byli tisíce let utlačováni. Neměli nikdy vlastní jednotný stát.  Jakým způsobem se osamostatnil, kolik při tom bylo obětí, je dnes nepodstatné. Komunistické zestátňování je už také zapomenuto.

Vietnam se stal skutečně nezávislý až pod komunistickými symboly. Není to vazal Číny (jako sousední Laos, Kambodža a Barma) Spolupracuje s Čínou, USA, EU, Ruskem, Japonskem, Jižní, ale i Severní Koreou,.. Říká se mu bambusová země, bambus se ohýbá tam, kam vanou větry.

Ho Chi Minh, Vietnamci velmi uctívaný jako Osvoboditel, byl komunista. A hlavně velký nacionalista.

Ale důležité je, že Vietnamci nechápou pojem svobody v našem slova smyslu. Tzn. moci říkat co chceme, volně se pohybovat, volit, i vyvěsit vlajku jakou chceme. Ale pro Vietnamce svoboda je nezávislost. A nezávislost je automaticky svoboda. Je to synonymum.  Vietnamci jsou velcí nacionalisté, s Vietnamem žijí, jsou na něj mimořádně hrdí. A vládnoucí komunistickou stranu nemají jako utlačovatele. Ale jako vůdce. Snem většiny kluků, ale i holek, je být členem strany, mít uniformu.

A tak vznikl nový symbol, spojení komunistické a vietnamské vlajky

Ve Vietnamu se tomuto spojení oficiálně říká vztah socialistického hodnotového systému a národního hodnotového systému. 

A od doby svého vzniku (rok 1975) sama vláda maximálně podporuje toto spojení. Všude se snaží tyto dva symboly spojovat. A také vyvěšovat. Vietnamská a komunistická vlajka je jedno a totéž. Když se náhodou objeví někdo, kdo to chápe jinak, spíše v evropském duchu, nejen, že je odsouzen, ale většina obyvatel s tím souhlasí. On narušuje obrovskou hrdost Vietnamců. On ničí vietnamský hodnotový systém. Navíc HDP Vietnamu dnes roste násobně proti EU.  Často ani místní „autorities“ nemusí nikoho nutit k vyvěšování vlajek. Dělají to sami, i na auta, motorky. Neustále, ne jenom při oslavách.

Praporky se proto prodávají společně, vietnamské i komunistické.  Pro zajímavost, u nás se v papírnictví prodávala československá vlajka pouze v páru, společně se sovětskou.

Nemůžeme soudit, můžeme pouze srovnávat. Pokud ale nepřepneme evropské myšlení na vietnamské, tak Vietnam nepochopíme.

 A ve výsledku je nejdůležitější být šťastný. A to Vietnamci jsou. A výrazně více než my.

 

p.s. nechci zde rozebírat nuance, jih, sever, sociální vrstvy,  ..je to krátké přehledné nakouknutí do Vietnamu. A proč tomu tak je, je na dlouhý rozbor, roli hraje i mentalita, akceptace vůdců.