Nejčastěji se s hadem ve Vietnamu setkáte nikoli v přírodě, ale paradoxně u stolu. Typickým místem jsou hadí restaurace, z nichž nejznámější je bezesporu vesnice Lệ Mật u Hanoje. Právě sem míří jak místní, tak zahraniční návštěvníci, kteří chtějí hadí maso alespoň jednou v životě ochutnat. Z vlastní zkušenosti ale musím říct, že nejde o vyloženě gurmánský zážitek. Dostanete spíše malé kousky masa připravené na několik způsobů, často z jednoho jediného hada. Člověk si z toho odnese hlavně zážitek z pojídání hadů, nikoli chuť, ke které by se chtěl vracet.

Další velmi častou podobou hadů ve Vietnamu je jejich přítomnost v alkoholu. Hadi naložení v lihu, známí jako hadí víno, jsou k vidění na trzích, v obchodech s tradiční medicínou i v domácnostech. Pije se po malých doušcích a je vnímáno spíše jako posilující prostředek než běžný alkohol. Zda skutečně funguje, je otázka víry, každopádně ve Vietnamu má tato tradice dlouhou historii.

Jaké hady ve Vietnamu najdeme

Zjednodušeně lze hady ve Vietnamu rozdělit do dvou hlavních skupin. První, početnější skupinou jsou menší hadi, obvykle dlouzí kolem jednoho až jednoho a půl metru. Většina z nich je nejedovatá – různé druhy užovek a vodních hadů, které žijí v rýžových polích, u řek a v mokřadech. Právě s těmito hady se lidé v přírodě setkávají nejčastěji.

Vedle nich se v menší míře vyskytují i jedovatí hadi, například kobry nebo zmije bambusové. Tyto druhy jsou známé, obávané a mediálně viditelné, ale ve skutečnosti nejsou příliš početné. I oni se někdy zabíjejí na maso nebo se nakládají do lihu, vždy však vyžadují zkušenou manipulaci.

Celkově je ve Vietnamu popsáno zhruba 200 druhů hadů, z nichž přibližně 50 je jedovatých. To by mohlo svádět k představě, že každý čtvrtý had je nebezpečný. Realita v přírodě je ale jiná. Některé jedovaté druhy jsou velmi vzácné, mají malé populace a žijí skrytě. Z mé zkušenosti i z biologických odhadů vyplývá, že reálně je v přírodě pouze asi 5–10 % všech hadů jedovatých. Většina hadů, které člověk potká, je tedy neškodná.

Velcí hadi – škrtiči

Druhou výraznou skupinou jsou velcí hadi – škrtiči, především krajty (pythoni). Tyto hady už nelze přehlédnout, ale paradoxně se s nimi běžný člověk setká velmi zřídka. Jsou plaché, žijí skrytě a mají velká teritoria. Na rozdíl od menších hadů se nejedí běžně, což je dáno nejen jejich velikostí, ale i tím, že jsou považovány za cenné.

Z velkých krajt se někdy připravuje velmi silný vývar, který je považován za léčivý. Vaří se několik dní a výsledný koncentrát se prodává za vysoké částky – z opravdu velké krajty může jít o desítky milionů vietnamských dongů. Zbytky vývaru se pak někdy dále zalévají lihem a vzniká silná forma hadího vína. Znovu je ale třeba říct, že jde o tradiční víru, nikoli o medicínu v moderním slova smyslu. Kosti z páteře krajty se rozemelou a přidávají do jídla podviživeným dětem.

Zpracování hadů

Způsoby usmrcení a zpracování hadů se liší podle místa, lidí a situace. Setkal jsem se i s tím, že se hadi usmrtí opařením ve vroucí vodě, což současně umožní snadnější odstranění svrchní svlékací kůže. Jde však spíše o venkovskou a improvizovanou praxi, nikoli o univerzální postup. Po usmrcení se hadovi oddělí hlava, tělo se podélně otevře, vyjme se vnitřek a odstraní páteř.

Nejčastěji se pak had rozřeže na menší kousky, krátce naloží do bylinek a smaží. Maso se někdy také mele a používá do různých karbanátků, případně se přidává do polévek. Každý region i každá rodina má trochu jiný postup.

Jak chutná hadí maso

Na otázku, jak chutná had, obvykle odpovídám s nadsázkou: něco mezi netopýrem a dikobrazem. Samozřejmě je to spíš vtip než přesné přirovnání. Hadů existuje mnoho druhů a chuť závisí jak na konkrétním druhu, tak na způsobu přípravy. Některé mají hodně drobných kostí, jiné jsou téměř bez kostí.

Obecně lze říct, že hadí maso je spíše tužší a sušší. Rozhodně nemá nic společného s mastným úhořem. Snědl jsem hadů poměrně hodně, jejich chuť poznám, ale nedokážu ji jednoduše popsat ani k něčemu přirovnat. Je to zkušenost, kterou si člověk musí udělat sám.

Osobní poznámka

Hady jsme chytali například v provincii Ninh Binh, kde se stále dá zažít Vietnam mimo hlavní turistické trasy. Právě osobní kontakt s místními lidmi, jejich zvyky a pohledem na přírodu dává těmto zkušenostem smysl. Had ve Vietnamu není exotická atrakce, ale součást každodenní reality, tradic a vztahu člověka k přírodě.

Zpět na blog, další zajímavé články