Pagody a chrámy ve Vietnamu

Velká většina návštěvníků se domnívá, že místní chrámy jsou buddhistické. To je ale častý omyl.

 

Ve Vietnamu existuje několik základních typů chrámů a svatyní:

• buddhistické pagody (chùa) 

• chrámy věnované duchům, předkům nebo historickým hrdinům (đền) 

• komunitní svatyně vesnic (đình) 

• taoistické a konfuciánské svatyně 

• chrámy místních kultů a lidového náboženství 

 

Přibližné rozdělení

Přesné statistiky prakticky neexistují, protože hranice mezi jednotlivými typy chrámů bývají neostré a mnoho míst kombinuje více tradic najednou. Orientačně však platí:

• asi 30–40 % náboženských míst je převážně buddhistických 

• asi 60–70 % tvoří různé lidové, taoistické, konfuciánské nebo synkretické svatyně 

Nejčastěji jde právě o đền — chrámy zasvěcené předkům, hrdinům, duchům nebo místním božstvům.

 

Terminologie

Vietnamci překládají slovo chùa jako „pagoda“. Ve Vietnamu proto pagoda znamená výhradně buddhistický chrám. Může jít i o malou modlitební místnost se sochou Buddhy.

V češtině se naopak slovem „pagoda“ často označuje téměř jakýkoli chrám postavený v asijském stylu, což není úplně přesné.

Na první pohled často nepoznáme, zda jde o buddhistický chrám nebo o chrám zasvěcený duchům, předkům či bohům. Uvnitř je však rozdíl obvykle zřejmý. Pokud je hlavním objektem uctívání Buddha, jedná se o buddhistickou pagodu (chùa).

Před mnoha buddhistickými chrámy ve Vietnamu stojí také socha ženské postavy označované turisty jako „Lady Buddha“. Ve skutečnosti většinou nejde o ženského Buddhu, ale o bódhisattvu soucitu Quan Âm (Guanyin), která je ve Vietnamu zobrazována v ženské podobě, často s vázou nebo nádobou s posvátnou vodou v ruce.

 

Praktická stránka víry

V běžném životě bývají často nejživější právě „nebuddhistické“ nebo smíšené chrámy.

Návštěva takového chrámu je totiž spojena s praktickými životními přáními. Lidé tam nejdou pouze uctívat božstva, ale hlavně o něco prosit:

• o štěstí 

• o obchodní úspěch 

• o zdraví 

• o lásku 

• o ochranu rodiny 

• o pomoc při zkouškách nebo v práci 

 

Velmi populární jsou například:

• Phủ Dầy — jedno z hlavních center kultu bohyně Liễu Hạnh a jedno z nejvýznamnějších míst kultu Đạo Mẫu 

• Bà Chúa Xứ Temple — obrovské poutní místo na jihu Vietnamu, spojené s uctíváním ženského ochranného božstva 

• Đền Chín Giếng — chrám spojený s postavou Cô Chín a tradicí Đạo Mẫu 

• Ngọc Sơn Temple — velmi živý chrám u jezera Hoàn Kiếm kombinující více náboženských tradic 

• Đền Bà Kiệu — významný chrám spojený s tradicí Đạo Mẫu v centru Hanoje 

• Đền Chợ Củi — slavný chrám spojený s kultem Ông Hoàng Mười 

• Temple of Literature — konfuciánský chrám, kam lidé chodí prosit hlavně o úspěch při studiu a zkouškách 

Velmi populární je zejména v severním Vietnamu kult Matek — Đạo Mẫu, který je součástí mnoha chrámů a lidových svatyň.

 

Obětiny a dary

Mnoho těchto chrámů je plných návštěvníků prakticky neustále, zvlášť první a patnáctý den lunárního měsíce.

Návštěvníci nosí květiny, peníze, ale především jídlo. U chrámu bývá stolek s tácy, kde mohou svůj dar připravit. Poté tác odnesou dovnitř chrámu. Vzhledem k množství lidí a tlačenicím to často není jednoduché a někdy ani není kam tác odložit.

 

Na tác se typicky pokládá:

• ovoce 

• rýže 

• lepkavá rýže (xôi) 

• kuře 

• sladkosti 

• alkohol 

• čaj 

• cigarety 

• květiny 

Někdy mohou lidé přinést i celé sele nebo jiné slavnostní pokrmy.

V čistě buddhistických chrámech maso obvykle neuvidíte, protože buddhistické obětiny bývají převážně vegetariánské.

Jídlo se pokládá na oltář jako dar duchům, předkům nebo bohyním. Po modlitbě si ho lidé často odnesou zpět domů a snědí ho s rodinou. Neznamená to, že by si „dar vzali zpět“. 

 

Podle tradiční víry:

• duch nebo božstvo si vezme jeho duchovní podstatu 

• fyzické jídlo zůstane lidem jako požehnané 

Je to podobné jako koncept posvěceného jídla v jiných kulturách.

 

Hầu đồng — spirituální obřady

V některých chrámech se pravidelně konají obřady hầu đồng, typické zejména pro kult Đạo Mẫu.

Během obřadu:

• médium (často žena, ale někdy i muž) se nechává symbolicky „posednout“ duchem nebo božstvem 

• převléká různé kostýmy 

• tančí 

• rozdává peníze a dary 

• hraje živá hudba (chầu văn) 

Tyto obřady jsou velmi barevné, hlučné a emotivní.

 

Tradice Đạo Mẫu byla organizací UNESCO uznána jako nehmotné kulturní dědictví lidstva.