Absolutní většinu návštěvníků v deltě semele turistický byznys. Organizované výlety cestovními kancelářemi nebo místními agenturami na dva až tři dny míří stále na stejná místa s lákadlem plovoucího trhu, ze kterého už však prakticky nic nezůstalo a kde je někdy více turistů než místních.  Obvykle následuje zklamání. Zbytečně. 

 

Přitom je ale delta fantastická – člověk jen musí vědět, kam odbočit. A právě proto vznikla tato přednáška.

K Mekongu jsem se několikrát vrátil v Kambodži a Laosu, nejvíce času jsem však strávil objevováním jeho rozsáhlé delty, kde jsem v součtu prožil několik měsíců. Je to nejzajímavější místo v jižním Vietnamu, kam se neustále vracím.

Mekong je na rozdíl od mnoha jiných světových veletoků na svém horním a středním toku stále řekou poměrně divokou, s dlouhými úseky bez velkých městských aglomerací. Jeho tok je místy sevřený mezi horami, jinde se rozlévá do široké krajiny plné ostrovů, peřejí a tradičních vesnic.

 

Samotná delta o rozloze přibližně 40 000 km² je protkaná obrovským množstvím řek, ramen a kanálů a dodnes pulzuje mimořádně intenzivním životem. Tuto oblast původně obývali především Khmérové, jejichž přítomnost je zde patrná dodnes – najdeme tu khmerské chrámy, pagody i celé vesnice s výrazným khmerským charakterem. Na svých cestách deltou jsem narazil také na hadí a krokodýlí farmy, lotosová pole, plovoucí osady a ovocné sady, které patří k nejúrodnějším oblastem Vietnamu.

 

V druhé části přednášky vás čeká krátký film z unikátní expedice – 400 kilometrů dlouhé plavby po malých kanálech delty na prosté rybářské loďce. Cestu nám komplikovaly nízké mosty, mělčiny, bahno, silný příliv a odliv, zrádné proudy i kanály neprostupně zarostlé vodním hyacintem, vietnamsky nazývaným bèo tây. Plavbu ztěžovaly také protipřílivové hráze a zdymadla, kde při otevření vrat často rozhodovalo doslova „právo silnějšího“.

 

Pro tuto část delty navíc neexistují použitelné itineráře ani mapy, které by popisovaly skutečnou splavnost. Kanály se totiž neustále mění podle stavu vody, zanášení bahnem nebo zarůstání vegetací. Naše posádka čítala šest lidí – tři Čechy a tři Vietnamce (dva místní rybáře a jednoho kamaráda ze severu jako překladatele). Paradoxně jsme však roli průvodců museli převzít my, Češi. Místní rybáři sice v deltě vyrostli, ale dokonale znali jen svůj rodný kraj. Navíc se ukázalo, že Vietnamci obecně mají s orientací v mapách velký problém – a pro negramotné rybáře z delty to platilo dvojnásob.

________________________________________

Přednášející

Zdeněk Porkert (vietnamská přezdívka Bốc Phét – Kecal)

Cestovatel a fotograf, který procestoval většinu zemí jihovýchodní Asie. Nejvíce času však věnoval Vietnamu, který navštěvuje posledních 15 let, a to i dvakrát ročně po dobu několika měsíců. Cestuje na motorce, na kole, pěšky i autobusem. Někdy vyráží do hor zcela sám se stanem. Vedle delty Mekongu je jeho hlavní doménou severní Vietnam, kde aktivně pomáhá místním hmongským školám.